Elektrárna Hodonín
Novinka: Virtuální prohlídka
Elektrárna Hodonín patří mezi elektrárny ČEZ, které aktuálně spalují kromě uhlí i biomasu. Byla postavena ve dvou etapách v letech 1951 - 1957. Výběr lokality pro její výstavbu vycházel z místních podmínek, blízkosti lignitového dolu a řeky Moravy. S využitím lignitu s 45% obsahem vody pro práškové spalování nebyly v 50. letech žádné zkušenosti, proto souběžně se zpracováním projektové dokumentace elektrárny probíhaly i zkoušky s předsoušením a mletím lignitu. K datu uvedení elektrárny do provozu se podařilo technické problémy vyřešit, i když v některých obdobích se zde spalovalo sokolovské hnědé uhlí.
Původně bylo v elektrárně instalováno osm práškových kotlů, každý o výkonu 125 tun páry/hod. Vyrobeny byly v ZVU Hradec Králové a uspořádány do bloku, takže v roce 1954 začal pracovat blok čtyř kotlů se dvěma 50 MW turbínami. Tyto turbíny ze Škody Plzeň byly první 50 MW turbíny instalované v Československu. V roce 1957 byly spuštěny do provozu další dva kotle s 50 MW turbínou a v roce 1958 poslední dva kotle s turbínami 55 MW. Se svým výkonem 205 MW byla v té době Elektrárna Hodonín největším zdrojem elektřiny v Československu. V roce 1966 se celkový výkon elektrárny zvýšil na 210 MW rekonstrukcí dvou 50 a 55 MW turbogenerátorů na 55 MW. Všechny zdejší turbíny jsou kondenzační, s průtočným chlazením. Úpravou prošly také kotle, jejichž výkon se zvýšil ze 125 tun páry/hod na 135 tun páry/hod.
Projděte si proces spalování biomasy v elektrárně Hodonín prostřednictvím virtuální prohlídky!
Výstavbou nových 100 a 200 MW bloků v jiných lokalitách ztratila Elektrárna Hodonín význam jako dodavatel elektřiny a začala být přestavována na teplárenský provoz. Již v roce 1963 dodávala teplo v páře průmyslovým závodům a ostatním spotřebitelům v Hodoníně. V roce 1980 bylo turbosoustrojí TG4 vyměněno za stroj s regulovaným odběrem páry 180 t/h s potlačenou kondenzací. Obdobným způsobem byla v roce 1996 rekonstruována turbína TG3. Její výkon klesl z původních 55 MW na 40 MW. Technickou zajímavostí těchto strojů je uložení turbogenerátorů na společné desce podpírané izolátory chvění firmy GERB a kontinuální čištění kondenzátorů u TG3 od firmy Taprogge. Odběrové stroje spolu se záskokovou redukční stanicí slouží k zásobování Hodonína parou 1,8 MPa/270 °C a k zásobování slovenského města Holíč horkou vodou 150/70 °C. Výroba elektřiny je určena zejména pro potřeby lokalit. K rozšíření dodávek tepla slouží také stavěný tepelný napáječ Hodonín-východ, jehož první etapa byla dokončena v roce 1992, druhá v roce 1996.
Postupně se snižuje také negativní dopad místní výroby na životní prostředí. V osmdesátých letech byly vyměněny elektroodlučovače, které v současné době dosahují až 99,5% účinnosti záchytu. Hluk z provozu byl snížen dodatečným odhlučněním.
V letech 1992 - 1997 proběhla výstavba dvou fluidních kotlů, každého o výkonu 170 t/h páry. Problémy odpadních vod a popelovin z nových kotlů byly vyřešeny společným ukládáním na složišti. Po skončení rekonstrukcí došlo k podstatnému snížení vlivu na životní prostředí, například emise škodlivin v kouřových plynech poklesly na desetinu.
Od 31. prosince 2009 je jeden z bloků hodonínské elektrárny určen výhradně ke spalování čisté biomasy. Zařízení disponuje elektrickým výkonem až 30 MW a denně si vyžádá 1250 tun biomasy, z toho Fluidní kotel č. 1 má denní spotřebu 700 tun. Vytvoření postačující rezervy nutné k pokrytí víkendového provozu vyžaduje dodávku 1750 – 2200 tun biomasy každý všední den.
V provozu je laboratoř pro analýzy biomasy, třídič biomasy, automatický vzorkovač biomasy a dopravní linka na peletky z biomasy s dopravním výkonem 20 tun za hodinu.
Ze spalovacích procesů probíhajících při výrobě elektřiny a tepla vznikají vedlejší energetické produkty, které se stávají za předpokladu splnění technických a zákonných podmínek surovinou pro další zpracování a výrobu: Suchý ložový popel (certifikovaný produkt pod názvem RESAN EHO, částečně nahrazuje písek a zeminu a dá se využít pro zásypy výkopů, výrobu betonových směsí apod.),Stabilizát (certifikovaný produkt pod názvem REHAS EHO a REHAS II EHO, je popelová malta a dá se využít pro výstavbu hrázových těles, vyrovnání terénních nerovností apod.) a Úletový popílek (necertifikovaný produkt, není nebezpečný a dá se využít pro výrobu betonových směsí, cemento-popílkové suspenze, jako přídavek pro výrobu hurd apod.). Tyto "Vedlejší energetické produkty" z fluidního spalování jsou využívány hlavně ve stavebnictví.
| Výrobní jednotka - Hodonín | |
|---|---|
| Instalovaný výkon | 1 x 50 MW, 1 x 57 MW 170 t páry/hod. |
| Rok uvedení do provozu | 1951 - 1957 |
| Odsířeno od roku | 1997 (170 t páry/hod. - 2 fluidní kotle) |
ČEZ, a. s., Elektrárna Hodonín je se svým instalovaným elektrickým výkonem 107 MW a tepelným výkonem 250 MWtep nejmenší výrobnou celé akciové společnosti. Od roku 1990 prošla výraznou "odtučňovací" kůrou, při níž byl výrazně zredukován počet pracovníků. Došlo také k "omlazovací" kůře, při níž byla nákladem 2,8 mld. korun obnovena velká část zařízení s orientací spíše na potřeby zásobování teplem a méně na výrobu elektřiny.
Zvláštní důraz byl při rekonstrukci kladen na ochranu životního prostředí a dnes je EHO moderní elektrárnou s minimálním dopadem na životní prostředí.
Svou výrobou se EHO podílí na celkové výrobě ČEZ, a. s., pouze 0,69 % a nepočítá se s výrazným zvýšením.
ČEZ, a. s., Elektrárna Hodonín není pouze energetickým zdrojem regionálního významu, ale svým umístěním v bezprostřední blízkosti centra města vytváří i architektonickou dominantu, zvláště svými dvěma 100 m vysokými komíny. K nim v rámci rekonstrukce přibyla tři sila na vápenec a popeloviny, vysoká 32,6 m, jež málem zastiňují i hlavní výrobní budovu o výšce 35 m.
I když se názory na vhodnost architektonického řešení různí, zůstává neoddiskutovatelným faktem, že EHO a zvláště jeho komíny, nyní už bez kouře, dotvářejí již od roku 1958 panoráma Hodonína.
O citlivém vztahu k okolí nejlépe svědčí již více než třicetileté smrky a borovice na nádvoří elektrárny.
Dodávky tepla
Prodej tepelné energie - základní kontakty
Elektrárna Hodonín kromě výroby elektrické energie vyrábí i teplo. Společná výroba elektrické energie a tepla v jednom cyklu, tzv. kogenerace, snižuje spotřebu paliva na vyrobenou jednotku energie a tím šetří i životní prostředí.
Teplo, které vyrobí hodonínská elektrárna, dodává společnost ČEZ Teplárenská, a.s. svým zákazníkům do Hodonína a slovenského města Holíče, což je evropský unikát v distribuci přeshraničního tepla.