FOTOVOLTAIKA
Současná civilizace potřebuje stále větší množství elektrické energie. I když jsou nevýznamnějšími zdroji této energie tepelné a jaderné elektrárny, roste i význam dalších zdrojů. Z alternativních zdrojů se nejrychleji rozvíjí fotovoltaika - přímá přeměna energie slunečního záření na energii elektrickou. I když byl fotovoltaický jev poprvé pozorován už v roce 1839, trvalo více než 120 let, než došlo k jeho širšímu praktickému využití. Zásadní impuls ke studiu fotovoltaiky přinesl teprve rozvoj polovodičové techniky. Nejpoužívanějším materiálem pro výrobu 
fotovoltaických (solárních, slunečních) článků je křemík, který dosahuje poměrně vysoké účinnosti přeměny energie záření.
K širšímu využití fotovoltaiky došlo teprve začátkem 60. let minulého století s nástupem kosmonautiky. Sluneční články patří k hlavním zdrojům elektrické energie pro družice, kosmické stanice i výzkumné sondy. Dalším podnětem pro rozsáhlý výzkum fotovoltaiky byla celosvětová ropná krize v 70. letech. Vzrostl význam obnovitelných zdrojů elektrické energie a mezi nimi i energie slunečního záření.
Fotovoltaické zdroje dnes nacházejí své uplatnění v mnoha oblastech. Malé solární články napájí kapesní kalkulačky, větší solární panely mohou sloužit jako zdroj elektrické energie v místech bez připojení k síti, velké fotovoltaické systémy jsou schopny dodávat energii do běžné rozvodné sítě i pro vědecké přístroje na kosmických stanicích ...
