Poradna Ombudsmana

Vážení zákazníci,

níže si Vám dovoluji nabídnout přehled vybraných situací, se kterými se v rámci své činnosti nejčastěji setkávám, a možné způsoby jejich řešení včetně právního rámce platného pro danou situaci. Věřím, že Vám tento přehled bude nápomocen při řešení Vašich požadavků spojených s dodávkou komodit a služeb ze strany společností Skupiny ČEZ.

Ing. Josef Sedlák
Ombudsman ČEZ

Přepis odběrného místa

Při přepisu odběrného místa (dále také jen „OM“) je důležité mít na paměti, že ukončení užívání OM z důvodu prodeje, ukončení nájmu apod. není důvodem pro ukončení smlouvy na dodávku elektřiny či plynu. Pokud zákazník požaduje, aby k přepisu došlo současně s předáním nemovitosti, je nezbytné o něj požádat s dostatečným předstihem – ukončení smlouvy a převod odběru na nového zákazníka k datu podání požadavku, či dokonce zpětně, není možné realizovat. Stejně tak platí, že zákazník je odpovědný za spotřebu po celou dobu platnosti své smlouvy – pokud dojde k přepisu OM až po skončení užívání OM z jeho strany, odpovědnosti za úhradu spotřeby i za období, kdy OM již neužíval, to původního zákazníka nezbavuje. Protokol se zaznamenanými stavy spotřeby plynu či elektřiny podepsaný oběma zákazníky (původním a novým) předchází budoucím sporům mezi zákazníky.

Změna distribuční sazby, změna výše hlavního jističe, změna dodavatele, připojení nového odběru

Před jakoukoli změnou na odběrném místě nebo před připojením nového odběrného místa je prospěšné zjistit si informace o tom, jaké všechny podklady bude pro vyřešení požadavku potřeba předložit, jaké budou (a v jakém pořadí) jednotlivé kroky celého procesu a se kterými subjekty (dodavatel, distributor) a v jakém pořadí bude potřeba jednat. Seznámením se s těmito informacemi lze předejít vzniku situací, kdy zákazník předpokládá, že vše potřebné již doložil a splnil, avšak ve skutečnosti tomu tak není.

Vztah dodavatele a distributora

Společnosti ČEZ Prodej, a. s., (dodavatel elektřiny, plynu a dalších komodit a služeb) a ČEZ Distribuce, a. s., (provozovatel distribuční soustavy – distributor elektřiny) jsou sice součástí Skupiny ČEZ, jedná se však o dva zcela oddělené a nezávislé subjekty, jejichž vztah je totožný se vztahem, který má společnost ČEZ Prodej ke všem ostatním distributorům a společnost ČEZ Distribuce ke všem ostatním dodavatelům. To znamená, že jedná-li zákazník se společností ČEZ Prodej, neznamená to, že by současně jednal i se společností ČEZ Distribuce, a naopak.

Odečet stavu elektroměru (plynoměru) při přepisu OM a změně dodavatele

Při přepisu OM nebo změně dodavatele standardně distributor neprovádí odečet stavu měřícího zařízení (elektroměru, plynoměru), ale v souladu s platnou legislativou provádí určení stavu odhadem. Pokud zákazník (zákazníci) požaduje provedení vyúčtování se skutečným stavem měřícího zařízení, je nezbytné nahlásit požadovaný stav jako samoodečet. V případě změny dodavatele je přitom nezbytné dodržet lhůty pro nahlášení samoodečtu stanovené legislativou, v případě přepisu OM je potřeba doložit předávací protokol, ve kterém původní i nový zákazník souhlasí s požadovaným stavem elektroměru či plynoměru.

Závada elektroměru nebo zařízení HDO

Dojde-li na OM k závadě elektroměru nebo zařízení HDO, která ovlivní správnost naměřených dat o výši spotřeby nebo rozložení spotřeby mezi vysokým a nízkým tarifem, je povinností příslušného distributora nejen závadu odstranit, ale rovněž zajistit náhradní údaje o výši spotřeby. Aby se předešlo pochybnostem o správnosti náhradních údajů, je výpočet náhradních údajů stanoven legislativou, přičemž k opravě údajů o výši spotřeby může dojít až 3 roky zpětně (v závislosti na datu vzniku závady). Skutečnost, že závada vznikla na elektroměru v majetku distributora, není důvodem pro to, aby ke stanovení náhradních údajů o výši spotřeby došlo pouze tehdy, způsobila-li závada zkreslení údajů o výši spotřeby v neprospěch zákazníka.

Nárůst spotřeby

Dojde-li na OM k jednorázovému (v rámci jednoho fakturačního období) nárůstu spotřeby elektřiny, pro který nemá zákazník vysvětlení, mělo by z jeho strany dojít ke kontrole, zda nárůst spotřeby nebyl zapříčiněn např. závadou elektrospotřebiče, závadou elektroinstalace, neoprávněným odběrem elektřiny realizovaným z měřené části (za elektroměrem), využíváním OM bez vědomí zákazníka, krátkodobou instalací spotřebičů s vysokým příkonem v předmětném období apod. Pokud zákazník žádnou příčinu nárůstu spotřeby elektřiny neodhalí, má možnost požádat distributora o kontrolu OM a kontrolu elektroměru v Autorizovaném metrologickém středisku (AMS), případně následně i v Českém metrologickém institutu (ČMI).

Není-li v AMS (ČMI) následně zjištěna závada elektroměru, nemá distributor jinou možnost, než považovat údaje o výši spotřeby zaznamenané tímto elektroměrem za platné. Skutečnost, že příčina nárůstu spotřeby není známa zákazníkovi ani distributorovi, neznamená, že by bylo možno pominout údaje o výši spotřeby zaznamenané elektroměrem, u kterého nebyla zjištěna jakákoli závada, a stanovit výši spotřeby v reklamovaném období např. dle průměrné výše spotřeby na daném OM.

Objektivní odpovědnost zákazníka za OM

Postup distributora vůči zákazníkovi při zjištění neoprávněného odběru elektřiny vychází z principu objektivní odpovědnosti zákazníka za OM, která vyplývá z platné legislativy i judikatury. Skutečnost, že distributor požaduje náhradu škody po zákazníkovi, tak neznamená, že by jej z neoprávněného odběru vinil. Stejně tak zde platí, že případné šetření Policie ČR a požadavek na náhradu škody ze strany distributora jsou na sobě nezávislé procesy – dojde-li Policie ČR k závěru, že ze strany zákazníka nedošlo k porušení právních předpisů, neznamená to, že by distributor ztrácel nárok uplatnit vůči zákazníkovi nárok na náhradu škody za zjištěný neoprávněný odběr elektřiny.

Umístění distribučního zařízení na nemovitosti

V České republice existuje historicky poměrně vysoký počet distribučních zařízení (sloupy vedení NN, střešní konzole apod.) umístěných na nemovitostech, které nejsou v majetku příslušného distributora, aniž by tato zatížení nemovitostí byla zapsána v Katastru nemovitostí ČR jako věcná břemena. Tato zařízení byla vybudována za platnosti zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon), který byl účinný od 1. ledna 1958 do 31. prosince 1994. Uvedený zákon umožňoval umísťovat distribuční zařízení na cizí nemovitosti, přičemž uváděl, že povinnost strpět umístění distribučního zařízení vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno. Současně však uvedený zákon uváděl, že takto vzniklá věcná břemena se nezapisují do pozemkových knih (dnes katastr nemovitostí). Jedná se tedy o věcná břemena (dnes služebnosti) vzniklá ze zákona, která nejsou v Katastru nemovitostí ČR zapsána, přesto na dotčených nemovitostech váznou – distribuční zařízení jsou tak na příslušných nemovitostech umístěna oprávněně a v souladu s platnou legislativou a jejich přemístění je možné pouze na náklady žadatele.

Podomní prodej elektřiny či plynu

Ačkoli dodávka energií není svojí povahou vhodná k podomnímu prodeji, aktivita prodejců v této oblasti v posledních letech výrazně vzrostla. V případě jakékoli nabídky na změnu dodavatele elektřiny či plynu učiněné v bydlišti zákazníka je na místě vysoká míra opatrnosti, zejména je vhodné žádnou nabídku nepřijímat ihned. Současně je užitečné si uvědomit, že cena není vším, neboť i kvalita a dostupnost dalších služeb je důležitá. Společnost ČEZ Prodej nerealizuje žádnou formu podomního prodeje od konce roku 2017. A to prostřednictvím svých ani jakýchkoliv externích obchodních zástupců. Pokud bude kdokoliv, kdo zazvoní u Vašich dveří, tvrdit opak, nemluví pravdu. Pokud si někdo jakýmkoli způsobem vynucuje osobní a platební údaje jménem společnosti ČEZ Prodej, doporučujeme obrátit se na bezplatnou zákaznickou linku 800 810 820 nebo zákaznické centrum.