Elektrárny Tušimice

Novinka: Virtuální prohlídka

Počátek výroby elektřiny v lokalitě Tušimice se datuje do let 1963-1964, kdy zde byla uvedena do provozu Elektrárna Tušimice I (ETU I). Její mladší sestra Elektrárna Tušimice II (ETU II), se čtyřmi 200 MW bloky, byla uvedena do provozu v letech 1974-1975.

Stejně jako ETU I, která již dosloužila, byla i Elektrárna Tušimice II postavena přímo u zdroje paliva - Doly Nástup Tušimice. Umístění elektrárny v centru výskytu hnědého uhlí s pásovou dopravou od těžebních strojů až do elektrárny byly a jsou hlavní předností lokality Tušimice, neboť zcela odpadají náklady za dopravu uhlí po železnici. To významně snižuje výrobní náklady a řadí elektrárnu mezi nejefektivnější provozy v České republice. Proto byla a je elektrárna od doby svého spuštění vždy maximálně využívána. ETU I s plným instalovaným výkonem pracovala až do začátku 90. let, poté bylo všech 6 bloků v rámci útlumového programu odstaveno. Komín elektrárny padl k zemi v listopadu 2005, byl to dosud nejvyšší železobetonový komín (196 metrů) v ČR, který byl takto odstřelen.

Projděte si uhelnou elektrárnu Tušimice prostřednictvím virtuální prohlídky!

Elektrárna Tušimice II se čtyřmi 200 MW bloky zahájila provoz v letech 1974 – 1975. Postavena byla, shodně jako první, přímo u zdroje paliva Dolů Nástup Tušimice, odkud přichází palivo pásovou dopravou až do kotelny. Společnost ČEZ Teplárenská, a.s. dodává teplo vyrobené v elektrárně  svým zákazníkům v nejbližším okolí a zásobuje teplem město Kadaň. Celková roční dodávka tepla odběratelům je cca 500 TJ při maximálním tepelném výkonu 85 MWt.

Komplexní obnova

Mezi roky 2007 a 2012 elektrárna Tušimice II  prošla grandiózní komplexní obnovou, která zajistila její budoucí provoz podle současných evropských standardů přibližně do roku 2035, kdy se předpokládá vytěžení sousedního dolu Libouš. Účinnost elektrárny se zvýšila o 6 % čímž došlo k 14% úspoře paliva na vyrobenou MWh. Modernizovaná technologie umožňuje spalovat v budoucnu i méně kvalitní palivo z dolu Libouš. Modernizované je i odsiřovací zařízení postavené v letech 1994–1997. Nyní je připraveno plnit ty nejpřísnější limity v oblasti vypouštění emisí po roce 2016. Emise oxidů dusíku se podařilo snížit o 70 %, emise oxidu siřičitého o 79 % a emise tuhých znečišťujících látek o 87 %.  (První ekologizací však již elektrárna prošla v devadesátých letech, kdy se v první vlně snížily její emise o více než 90 procent!) Vedlejší energetické produkty (popílek, struska a deponát) vznikající v Elektrárně Tušimice II jsou certifikovanými výrobky. Deponát slouží k revitalizaci krajiny po důlní činnosti, certifikovaná struska je využívána k asanaci bývalého složiště Tušimice a popílek se prodává pro využití ve stavebnictví. Komplexní obnova v hodnotě 26 miliard korun také pomohla překonat ekonomickou krizi v lokalitě a prodloužení provozu o 25 let umožnilo zachovat tisíce pracovních míst.

Pod vedením generálního dodavatele ŠKODA PRAHA Invest došlo k výměně čtyř původních kotlů, rekonstrukci elektroodlučovačů, vybudování nového odsíření a rekonstrukci vodního hospodářství elektrárny. Na upravených turbínových stolicích jsou nyní nainstalovány čtyři nové třítělesové turbíny, každá o výkonu 200 MW. Čtyři generátory pro strojovnu, komplexní zařízení pro elektročást a systém automatizovaného řízení technologických procesů dodala společnost Siemens. Dosažené parametry odpovídají hodnotám předepsaným pro tzv. BAT (Best Available Technology, které představují světově uznávaný standard dosažení emisních limitů a zvýšení účinnosti  modernizovaných zdrojů.

Porovnání základních technických parametrů a emisních hodnot bloků před rekonstrukcí, projektovaných parametrů a skutečných hodnot naměřených na již rekonstruovaných blocích ukazuje následující přehled výkonových parametrů elektrárny.

Parametry elektrárny	Před obnovou	Projektováno	Po obnově
Účinnost kotle	86-87,6 %	min. 90%	90,41 %
Emise NOx	320-440 mg/Nm3	max. 200 mg/Nm3	180 mg/Nm3
Emise SO2	450-500 mg/Nm3	max. 200 mg/Nm3	107 mg/Nm3
Emise prachu	60-100 mg/Nm3	max. 20 mg/Nm3	9 mg/Nm3
Účinnost bloku netto	33-34 %	37,82 %	39 %
Výhřevnost paliva	10-11 MJ/kg	8,5-11 MJ/kg	10,91 MJ/kg
Obsah vody v surovém palivu	32-38 %	31-34 %	34,25 %
Obsah popele v surovém palivu	18-25 %	31,74 %	21,33 %
Jmenovitý parní výkon kotle	660 t/h	547 t/h	553 t/h
Jmenovitý tlak přehřáté páry	17,46 MPa	18,1 MPa	18,47 MPa
Jmenovitý tlak přihřáté páry	4,06 MPa	3,81 MPa	3,79 MPa
Jmenovitá teplota přehřáté páry	540 °C	575 °C	573,3 °C
Jmenovitá teplota přihřáté páry	540 °C	580 °C	576,4 °C
Teplota napájecí vody	253 °C	249,5 °C	248,2 °C
Výkon bloku	200 MW	200 MW	203,85 MW
Max. parní výkon	660 t/h	575 t/h	575 t/h
Tlak přehřáté páry při max. parním výkonu	17,5 MPa	19,1 MPa	19,096 MPa
Obsah popele v bezvodém palivu	42,98 %	35-46 %	32,45 %
Obsah síry v bezvodém palivu	2,87 %	max. 3,5 %	2,17 %

Detaily nové technologie

Parní turbína 200 MW, dodaná společností ŠKODA POWER, je třítělesová, rovnotlaká, kondenzační s přihříváním páry a osmi neregulovanými odběry páry pro ohřev kondenzátu, napájecí vody, topné vody výměníkových stanic a pohon turbonapáječky.

Nové kotle společnosti Vítkovice Power Engineering, jsou průtlačné, dvoutahové, s granulačním ohništěm a přímým foukáním uhelného prášku do hořákových sekcí. Kotel je vysoký 57,5 m, spalovací komora má rozměry 14 360 x 13 200 mm. K přípravě uhelného prášku slouží šest ventilátorových mlýnů s práškovými hořáky zaústěnými ve stěnách spalovací komory. Zajišťují spolehlivě provoz kotle na všech výkonových hladinách v regulačním rozsahu 50 až 105 % jmenovitého výkonu. Spaliny ze zadního tahu kotle odvádí samostatný spalinový kanál přes ohřívák do elektrostatického odlučovače popílku. Odprášené spaliny dopravuje kouřový ventilátor do nového odsiřovacího zařízení, kde jednu odsiřovací jednotku používají dva bloky. V absorbéru jsou ze spalin protiproudem vápencovo-sádrovcové suspenze odstraňovány oxidy SO2 i kyseliny HCL a HF, hlavním produktem odsíření je sádrovec (CaSO4). Odsířené spaliny, tvořené převážně vodní párou, odcházejí sklolaminátovým potrubím DN 6 700 mm do repasovaných chladicích věží.

Bylo zrušeno hydraulické odstruskování a změněno zpracování odpadních vod tak, že nyní se vypouští pouze splašková voda vyčištěná stávající biologickou čistírnou (cca 50 000 t/rok) a voda dešťová. Nový systém vodního hospodářství zajišťuje doplňování vody do věžového chladicího okruhu a úpravu a opětovné využití kapalných odpadů z provozu elektrárny. Popílek z elektrofiltrů se do zásobníků dopravuje pneumaticky, struska a popílek z výsypek kotle jsou odváděny z kotelny polosuchou cestou.

V rámci komplexní obnovy byly poprvé v českých klasických elektrárnách stoprocentně použity izolace vodičů v tzv. bezhalogenovém provedení (v případě zahoření kabelů by se snížil vývin toxických plynů).

Součástí komplexní obnovy byla i celková rekonstrukce horkovodní výměníkové stanice, která slouží pro zásobování teplem města Kadaně, dalších menších odběratelů i pro vytápění vlastního areálu elektrárny. Dvoubloková výměníková stanice s trojicí ohříváků topné vody má jmenovitý tepelný výkon 80 MWt. Uspořádání přispívá ke zvýšení účinnosti bloku a zvyšuje spolehlivost dodávek tepla odběratelům.

Dnes tvoří jednu Organizační jednotku Elektrárna Tušimice a Elektrárny Prunéřov (ETP). Patří do ní i  malá vodní elektrárna Želina na řece Ohři, která je pozoruhodnou architektonickou a technicko-historickou památkou.

Program odchovu sokolů stěhovavých v Elektrárně Tušimice

Elektrárenské lokality Skupiny ČEZ lze považovat za největší hnízdiště sokola stěhovavého, který patří mezi vysoce ohrožené druhy. V celé České republice je sledováno cca 90 pravidelně hnízdících párů těchto dravců. Zatím sedm jich trvale vyvádí na svět své potomky na ochozech komínů či chladicích věží ČEZ. Sokoli mají všude nainstalovány hliněné budky vyplněné keramzitem, přičemž vůbec první taková budka na průmyslových stavbách v ČR byla nainstalována v roce 2011 v Elektrárně Tušimice. I přes některé roky neúspěšného hnízdění (vejce byla podle ornitologů buď neoplozena či zastydlá) se z tušimické chladicí věže rozletělo v letech 2011 – 2019 do světa již 16 sokolích mláďat. Sokol stěhovavý byl přitom nad lokalitou elektrárny pozorován již v roce 2006, ale teprve v roce 2010 se pokusil o neúspěšné zahnízdění v kabeláži na ochozu komína ve výšce 280 metrů.  Protože komín byl před demolicí, byly pro něj na chladicí věži nainstalovány hned dvě budky na výběr.

 

Dodávky tepla

Prodej tepelné energie - základní kontakty