Na závěr návštěvy JE Temelín odpovídali pánové Haruo Matsumoto - ředitel pro mezinárodní spolupráci - JEPIC - ICC a Morio Makiguchi - Federace energetických společností, generální ředitel odboru pro jadernou energetiku, na otázky k problematice jaderné energetiky Japonska i Temelína.

V Japonsku je nyní v provozu celkem 51 jaderných reaktorů o celkovém výkonu 44.920 MW. Po USA, které provozují 104 reaktorů a Francii s 58 provozovanými reaktory je Japonsko třetí největší provozovatel jaderných reaktorů na světě. Největší reaktor má výkon 1.356 MW a vůbec největší japonskou elektrárnou je JE Kašiwasaki Kariva s výkonem 8.212 MW. Je tedy čtyřikrát větší než bude Temelín po svém dokončení. Ve výstavbě jsou čtyři reaktory, které zvýší výkon japonské jaderné energetiky o dalších 4.663 MW a další dva jsou připravovány. Z nich je jeden rektor je varný, ostatní jsou tlakovodní reaktory, tedy stejného principu jako je v Temelíně.

„Japonská vláda v současné době připravuje dlouhodobou koncepci energetiky, která bude připravena v závěru letošního roku. V této souvislosti je potřeba řešit přepracování vyhořelého paliva, rozhodnout o finálním úložišti vysokoaktivních odpadů a přesvědčit o nutnosti vybudování tohoto úložiště veřejnost. Dále je nutné zamezit dalšímu globálnímu oteplování působením CO2. I v této souvislosti vidíme, že pro Japonsko je jaderná energetika nutným prvkem stability a jaderný průmysl se bude dále rozvíjet," doplnil k budoucímu výhledu japonské energetiky generální ředitel odboru pro jadernou energetiku Federace energetických společností Morio Makiguchi.

Jaký je názor japonských specialistů na kulturu bezpečnosti českých jaderných elektráren a můžete ji porovnat s japonským přístupem?

„Principy bezpečnosti českých jaderných elektráren a tedy i JE Temelín vycházejí z doporučení a předpisů Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Také japonské principy a standardy pro kulturu bezpečnosti vychází z podobných základů této mezinárodní agentury. Proto se domnívám, že japonské elektrárny i Temelín odpovídají mezinárodním standardům a jsou schopny bezpečného provozu. Musím říci, že kultura bezpečnosti při provozu jaderných zařízení ve vaší republice je na dobré evropské úrovni. Například JE Dukovany v loňském roce vykázala velice úspěšné provozní výsledky, které ji řadí mezi nejlépe provozované elektrárny vůbec," uvedl Morio Makiguchi.

Řídící a kontrolní systém JE Temelín je digitální. Jsou na podobném principu řízeny i japonské jaderné elektrárny?

„Pokud je v Japonsku budována nová jaderná elektrárna, její řídící systém je digitální. U stávajících provozovaných elektráren, pokud žádají o povolení k prodloužení provozu, modernizují řídící systém již jen na digitální. Máme v Japonsku elektrárny, které mají již desetiletou zkušenost z používáním tohoto moderního systému a nemají s ním žádné problémy," uvedl k japonským zkušenostem Haruo Matsumoto.

Jak se díváte na vhodnost spojení ruského projektu s americkou technologií řízení v temelínském projektu?

„Včera jsme měli možnost si prohlédnout JE Temelín a já měl pocit, že technologie zde použitá je nejmodernější a to zejména v oblasti systému kontroly a řízení bloku. Také v Japonsku jsme realizovali kombinaci technologie americké a japonské. Částečně jsme do elektráren dováželi i technologii německou a francouzskou. Není to tedy nic neobvyklého. Podle našeho mínění zde na Temelíně došlo ke kombinaci toho nejlepšího z ruského projektu v kombinaci s americkou moderní technologií a vše bylo vhodně propojeno vyspělou českou technologií při výrobě nejdůležitějších zařízení. Byli jsem velice překvapeni a musíme elektrárnu v tomto směru pochválit," řekli ve vzájemné shodě oba japonští specialisté.

Další probíraná témata se týkala problematiky přístupu japonských energetických firem k informování veřejnosti a ke zkušenostem a přístupu Japonska k referendu o otázkách výstavby a provozování jaderných zařízení.

„Oblast informování veřejnosti není v Japonsku nijak legislativně ošetřena. Domníváme se však, že je potřeba nejvíce informovat obyvatele, kteří žijí v bezprostřední blízkosti jaderných zařízení. V tomto smyslu se snažíme realizovat různá setkání, kde informujeme o tom co se v elektrárně děje a jaké jsou její další plány. Přestože si myslíme, že jsme maximálně otevření a snažíme se dostatečně informovat, je nám vyčítáno, že informací ze stran elektráren je nedostatek a jsme v tomto směru kritizováni. S podobným problémem se asi potýkají energetické společnosti na celém světě.

Ani v Japonsku není povinností vypisovat referendum ke stavbě a spuštění nové jaderné elektrárny. Vláda má právo rozhodnout o spuštění elektrárny. Ale faktem je, že i u nás se ozývají hlasy jestli by se v lokalitě, kde je elektrárna umístěna nemělo tímto způsobem hlasovat mezi obyvateli této oblasti. Rozhodnutí o tom jakou úlohu nebo místo bude jaderná energetika v Japonsku mít je také úkolem státu," řekl k této problematice Morio Makiguchi.

TISKOVÁ ZPRÁVA ČEZ, a.s., 31. 8. 2000

Ing. Milan Nebesář
tiskový mluvčí JE Temelín