Brusel předal vídeňské vládě, jak zjistil list, v úterý večer písemnou výzvu, a zahájil tak řízení proti republice. Pokud Vídeň nic neučiní, může zakročit Evropský soudní dvůr.

Míč do hry hodila česká vláda, která zjevně touží po odvetě za politiku blokád proti Temelínu. Jde konkrétně o § 13 zákona o elektrickém hospodářství a organizaci (ELWOG). S jeho pomocí může spolková vláda a domácí regulátor E-Control zakázat dodávky proudu ze třetích zemí, pokud pochází z jaderných elektráren. Vídeň má na černé listině desítku zemí, mj. tři budoucí členy EU Česko, Estonsko a Litvu.

Z pohledu Evropské komise brání tento paragraf liberalizaci energetiky. Argument Vídně, že se liberalizace týká pouze prostoru EU, Brusel neuznává. Tři budoucí členové EU jsou už řadu let asociováni s EU. Navíc každá země může sama rozhodnout, jak bude vyrábět elektřinu. Podle evropského práva spadá volba energetického nosiče ve smyslu subsidiarity do kompetence členských zemí.

V roce 2002 zrušil ministr hospodářství Martin Bartenstein zákaz dovozu elektřiny z Polska, Maďarska, Slovenska a Slovinska. Omezení byla také politicky jednotným požadavkem hornorakouských stran; proti opětovnému zavedení zákazu pro jednotlivé země byla podána žaloba u Ústavního soudu," uzavírá deník.

Zákazy dovozu v zákoně o hospodaření s elektřinou a organizaci znamenají politický tlak signalizující odmítnutí JE Temelín, poznamenává k tomu na jiném místě Die Oberösterreichischen Nachrichten. Zákaz dovozu má směřovat proti "problematickým" třetím zemím, kde se elektřina nevyrábí podle "posledního slova techniky" a s maximální bezpečností. Pro Maďarsko, Slovinsko, Polsko a Slovensko byl zákaz krátce po přijetí zákona zrušen, pro Česko platí nadále, uvádí článek Zákonný tlak proti proudu z Temelína.