Co bylo důvodem Vaší dnešní návštěvy Temelína?
„Spolupracuji na dohodě mezi ČR a spolkovou vládou Německa. A právě v této souvislosti se porovnávají elektrárna ISAR 2 a Temelín, a já v této oblasti spolupracuji. Dalším důvodem je, že se již delší dobu zabývám problematikou východních reaktorů, proto mě velmi zajímá i Temelín. Asi před dvěma měsíci jsem se v Bratislavě setkal s ředitelem temelínské elektrárny Hezoučkým. Ten mě informoval, že první blok Temelína se dostává do fáze spouštění a zároveň mě pozval na elektrárnu."

Společnost Bayernwerk AG patří k největším dodavatelů elektrické energie v Evropě. Jak z této pozice vidíte vývoj otevírání evropského trhu s elektřinou?
„Nedávno došlo ke spojení naší společnosti s PreussenElektra. Tato společnost nyní disponuje dvanácti z devatenácti provozovaných jaderných bloků v Německu a je nyní druhou největší společností v Německu. Liberalizace trhu vedla k tomu, že ceny za elektřinu drasticky klesly, takže mnohé elektrárny pracují na hranici ekonomické únosnosti. Firma se tedy musí rozhodnout zda elektřinu bude vyrábět sama nebo ji nakoupí ze zahraničí. Proto hraje velkou roli i to jestli budeme schopni elektřinu vyrábět levně nebo ji levně nakupovat."

Bayernwerk má v současné době obchodní aktivity v České republice. Jde především o majetkovou účast v rozvodných společnostech. Můžete to upřesnit?
„Asi víte, že máme spoluúčasti v některých českých rozvodných závodech. Založili jsme i společnost Bayernwerk Bohemia, která spravuje hospodářské podíly, které zde máme. Silné zastoupení máme i v Maďarsku. I naše podíly zde v Čechách jsou jedním z důvodů proč jsem se zajímal o Temelín a mohl si udělat obrázek o tom, že Temelín bude opravdu skvělou elektrárnou. Jsem přesvědčen, že Česká republika bude do budoucna hrát na trhu s elektřinou zajímavou a důležitou roli."

Jaký vývoj svých obchodních aktivit v České republice předpokládá Bayernwerk v budoucnu?
„To v tomto okamžiku kdy došlo ke spojení s PreussenElektra nemohu zodpovědět. Jisté je, že Bayernwerk bude vyvíjet obchodní aktivity v oblastech Česká republika, Maďarsko, Itálie a v části Švýcarska. PreussenElektra bude činná v Rusku, Polsku a Holandsku protože vlastní jednu holandskou společnost. Rozhodující pro budoucnost bude jakým optimálním způsobem budeme moci nakupovat elektřinu. Tady bude rozhodovat kdo bude schopen vyrábět elektřinu za nejlepší ceny a jak budeme schopni tuto elektřinu přenést, tedy propustnost a kvalita přenosových sítí."

Nesouvisí tyto aktivity i s rozhodnutím Spolkové vlády Gerharda Schrödra, která dosáhla v červnu dohody s největšími elektrárenskými společnostmi v Německu o postupném vyřazování jaderných elektráren v letech 2002 - 2021?
„To je další aspekt o kterém jsem chtěl mluvit. Spolková republika prohlásila a následně to bude uvedeno v Atomovém zákoně, že ukončí výrobu v jaderných elektrárnách. Každá jaderná elektrárna nyní dostala kvótu elektřiny, kterou může vyrobit. Tato dohoda tedy říká, že můžeme vyrábět pouze určité množství elektřiny a stát nám slíbil, že nebude nijak jinak narušovat provoz stávajících jaderných elektráren. Například ISAR 2 tedy pojede ještě dvacet let, takže s tím zatím nemáme bezprostřední problémy. Věříme, že jednou přijde zase nová vláda, která toto rozhodnutí, které kritizujeme, znovu zvrátí."

Vaše společnost však například vyrábí 60% elektřiny v Bavorsku z jádra. Jak se tedy toto rozhodnutí dotkne Vaší společnosti a jak odstavované zdroje nahradíte?
„Ve společnosti Bayernwerk zatím neexistují plány na výstavbu nové elektrárny. Nedávno jsme uvedli do provozu hnědouhelnou elektrárnu u Lipska, takže v současné době je v Bavorsku nadkapacita. Následující krok tedy naopak povede k odstavení ekonomicky nerentabilních elektráren."

Těmi nerentabilními jsou elektrárny jaderné nebo jiné zdroje?
„Týká se to pouze tepelných elektráren. Například na severu Německa byla odstavena elektrárna na černé uhlí s výkonem 300 MW, kterou vzhledem k nákladům na transport uhlí a jeho cenu nebylo možno rentabilně provozovat. Prvními odstavenými tedy budou malé elektrárny, zčásti i malé vodní elektrárny jejichž provoz je také velmi drahý. Rozhodně však neplánujeme z tohoto důvodu odstavení některé z provozovaných jaderných elektráren."

Rozhodnutí německé vlády má i aspekt ekologický. Bude Německo schopno při postupném odstavovaní jaderných elektráren schopno dostát svým závazkům ve snižování emisí CO2?
„Ne. My východisko nevíme. Právě z tohoto důvodu kritizujeme rozhodnutí spolkové vlády. Ta na jedné straně řekla, že chce opustit jadernou strategii, na druhou stranu neřekla co dál. Gerhard Schröder nedávno řekl, že bude potřeba postavit elektrárny na uhlí a jedním dechem doplnil, že do roku 2005 musí být redukovány emise CO2 o 25%. Opravdu nevím jak toto dohromady zvládnout. My říkáme, že pokud budou nadále provozovány jaderné elektrárny lze toho dosáhnout, ale bez jaderné energie je tento cíl nedosažitelný."

Jak v této souvislosti - Německo končí jaderný program - vidíte budoucnost jaderné energetiky?
„Víte Švýcaři byli první, kteří na odklon od jádra mysleli jako první. Dnes o tom ve Švýcarsku nemluví jediný člověk. Ve Francii je situace úplně jiná. Víte dobře, že společně s Francií plánujeme vývoj nového reaktoru a tom jestli se zrealizuje rozhodnou prezidentské volby ve Francii v roce 2002. Pokud bychom v budoucnu potřebovali v Německu jadernou energii hledali bychom spoluúčasti třeba na projektu nového reaktoru právě ve Francii. To nám vláda zakázat nemůže. Současné francouzské elektrárny pojedou určitě dál, vždyť jde o státní podnik a stát tuto výhodnou alternativu neopustí. Každý rok jsme alespoň jednou v USA a v posledních letech zde cítím renesanci jaderné energetiky. Američané prodlužují provozní dobu elektráren ze 40 na 60 let, tedy dělají opak toho co udělala německá vláda. V USA se podařilo zredukovat provozní náklady, takže řada jaderných elektráren vyrábí bezkonkurenčně nejlevnější elektřinu. Zatím nevidím stát, který by chtěl jít stejnou cestou jako Německo. Výjimkou jsou Švédové, kteří nedávno odstavili jednu jadernou elektrárnu, když o tom rozhodli v referendum před dvaceti lety, ale po jejím odstavením se ozývají hlasy na obnovení referenda a pokračování ve výrobě. Sousedé Švédska Finové mají v plánu postavit další jadernou elektrárnu. Osobně věřím v renesanci jaderné energetiky v Evropě."

Prohlédl jste si v doprovodu ředitele elektrárny pana Hezoučkého Temelín prakticky na prahu zahájení provozu. Jak na Vás elektrárna zapůsobila?
„Z temelínské elektrárny mám velice dobrý dojem. Prohlédl jsem si celou řadu detailních záležitostí a dospěl jsem k názoru, že Temelín je mimořádně moderní elektrárna, která má i bezpečnostní úroveň takovou jakou má mít evropská jaderná elektrárna. Jsem překvapen, že se podařilo zrealizovat a výhodně spojit ruský projekt s moderním americkým systémem řízení a kontroly což je obvykle velice obtížný proces. Myslím si, že zde na Temelíně se to povedlo velice dobře. Zjistil jsem, že Temelín má velmi dobré vztahy s řadou elektráren a provozovatelů z jiných zemí a mezi ně dlouhodobě patří i partnerský vztah s naší elektrárnou ISAR 2. Jsem rád, že jsem si mohl svůj dojem o Temelínu utvořit přímo na místě a znovu opakuji, ten je velice dobrý."

Informace odboru tiskového mluvčí JE Temelín, 11. srpna 2000