Přímo na nejvyšším vrcholu Krušných hor – Klínovci, jsou umístěny hned dvě trafostanice. První je určená pro potřeby vysílače, druhá zásobuje od roku 1986 elektřinou okolní rekreační zařízení. „Sice ji provozují již kolegové ze západních Čech, ale my máme do ní zavedeny dva kabely. Je proto využívána jako dělící a měřící stanoviště. V případě poruchy kabelu na západě tak může být po krátké manipulaci napájena ze severu,“ říká Tomáš Pippinger, vedoucí odboru Provozu a poruchové služby Severočeské energetiky, a. s., Skupiny ČEZ v Děčíně. Trafostanice je obložena dřevem a jen zblízka je patrné, že se jedná o energetické zařízení.
U podobné stavby na Moldavě je ovšem hned patrné, k jakému účelu slouží. Vysoká zděná stanice se dvěma transformátory zde byla postavena v roce 1996. I ona je obložena dřevem natřeným hnědou barvou a zapadá tak mezi okolní architekturu i do krajiny. Stejně jako například její „kolegyně“ v Novém Městě či na samotě Oldříš, jíž dnes připomínají jen ruiny rekreačního střediska bývalé Československé televize. Do Moldavy, která je ideálním startovacím místem pěších, kolařů i běžkařů po hřebenech Krušných hor, vede z Mostu romantická železniční trať. Cesta do obce ležící 785 metrů nad mořem trvá přes hodinu. Řada tunelů, viaduktů a úvrať ve stanici Dubí řadí trať mezi technické unikáty, proto existuje řada železničních nadšenců, kteří bojují o její zachování. Právě nádraží v Moldavě a také okolní stavby v obci jsou zásobovány elektřinou z trafostanice, která se nachází nedaleko hraničního přechodu s Německem.Snad není ani třeba připomínat, že mezi nejznámější střediska zimních sportů v Krušných horách patří v jejich severní části Bouřňák, Komáří vížka, Brandov, Český Jiřetín, Hora Sv. Kateřiny, Klíny, Mezihoří, Alšovka u Měděnce a hlavně Klínovec. Zatímco milovníci jednoho či dvou prken, ať už sjezdových nebo běžkařských , si mnou v zimě nad přívaly sněhu spokojeně ruce, energetici z bílého nadělení příliš radosti nemají. Zimní podmínky v Krušných horách jsou totiž opravdu krušné. Ať je léto nebo zima musí pracovníci ze Skupiny ČEZ do terénu a minimálně jednou měsíčně zkontrolovat všechny trafostanice. „V létě se k nim dostaneme bez problémů, v zimě ovšem dojde i na sněžní skútr a sněžnice. I když bývají příjezdové komunikace na horách plužené, vítr je rychle zanese novým přívalem sněhu. Například během loňské zimy jsme se museli potýkat až se čtyřmetrovými závějemi,“ dodává k tomu Tomáš Pippinger.Rozvést elektrickou energii i do nejzapadlejší krušnohorské vísky, natož do super vybaveného lyžařského areálu, je ovšem zapotřebí. Proto 110 krušnohorských distribučních trafostanic stojí tam, kde stojí. Byly přitom vybudovány na základě znalostí místních podmínek a požadavků odběru. Pro laiky je třeba na závěr dodat, že distribuční trafostanice je elektrická stanice, v níž se mění hodnota napětí. Například z 22 000 V na napětí vhodné pro velkou část odběratelů, tedy 400 V. Lze se tudíž s nimi potkat na každém kroku a v nejrozmanitějším terénu, v obcích, na poli, na březích řek a samozřejmě i v horách. Podle stáří a rostoucích požadavků na bezpečnost a estetiku jsou k vidění stanice stožárové, věžové, zděné, kompaktní betonové i plechové. Dokonce existují i nenápadné podzemní trafostanice. Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy20. 12. 2006
Bez energie dodávané z trafostanic se neobejdou ani lyžařské vleky
V Chebu u vodní nádrže Skalka začíná Krušnohorská magistrála, která spojuje nejvyšší vrcholky Krušných hor. Je dlouhá 242 kilometry a končí až na Sněžníku u Děčína. V okolí trasy protínající západní a severní Čechy se nacházejí nejen zajímavé přírodní lokality a historické kulturní památky, ale i řada distribučních trafostanic, které jsou majetkem Skupiny ČEZ. Krušnohorská magistrála je jimi doslova lemována. Jen směrem od Klínovce k Děčínu se jich buď přímo na trase nebo v jejím sousedství nachází 110! Celkem pak v celých severních Čechách obhospodařují pracovníci ze Skupiny ČEZ 8 700 distribučních trafostanic.