Elektrárenská společnost ČEZ obdržela minulý týden rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle kterého se ČEZ dopustil zneužití dominantního postavení na úkor Mostecké uhelné tím, že z důvodu snížení poptávky po elektrické energii v loňském roce krátil odběr hnědého uhlí pouze od této společnosti. Za toto porušení zákona byla ČEZ uložena pokuta ve výši 10 mil.Kč. Toto rozhodnutí ÚOHS svědčí o tom, že původní spekulace o uložení pokuty až do výše 10% čistého obratu za poslední ukončený kalendářní rok tj. cca 5.5 miliard Kč, případně rozdělení společnosti nebylo možno ze strany ÚOHS realizovat.
Právní zástupce společnosti ČEZ - advokátka JUDr. Jaroslava Vaňková z Integrované kanceláře advokátů - však hodnotí průběh správního řízení jako neobjektivní, odůvodnění rozhodnutí za zkreslující a rozhodnutí samé za protiprávní. ČEZ podá proti tomuto rozhodnutí rozklad k ÚOHS a v případně neúspěchu se obrátí na příslušné soudy, aby přezkoumaly zákonnost tohoto rozhodnutí, protože s rozhodnutím Úřadu nesouhlasí.ÚOHS neprokázal ČEZ žádné porušení v zákoně o ochraně hospodářské soutěže přesně vymezené skutkové podstaty a proto rozhodl pouze na základě tzv. generální klausule obecně formulované (podle níž "?dominantní postavení nesmí být soutěžitelem zneužíváno na újmu jiných soutěžitelů nebo na úkor veřejného zájmu.."). "Domníváme se, že rozhodnutí úřadu ve věci údajného porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže ze strany ČEZ může mít značný negativní dopad do budoucna. Aby se jakýkoliv dominantní soutěžitel nedopustil jednání sankcionovaného úřadem v podobě pokuty, bude zřejmě nucen nakupovat od všech svých dodavatelů nejen rovnoměrně, ale i bez ohledu na výši ceny a měl by nakupovat i zboží, které prokazatelně nepotřebuje. Přitom dodavatel, jehož podání úřadu bude obsahovat zřejmé nepravdy a které bude rozporné i s jeho pozdějším výslechem, bude zřejmě nepostižitelný. Jde o obrácenou situaci, kdy je diskriminována pomocí ÚOHS dominantní společnost, jednající v rámci běžných obchodních principů, společností, která evidentně vymáhala pro sebe nejvýhodnější podmínky oproti jiným soutěžitelům," uvedla JUDr. Jaroslava Vaňková, právní zástupce společnosti ČEZ. Úřadu podle právního zástupce JUDr. Vaňkové ČEZ předložil hodnověrné důkazy, že o snížení spotřeby elektrické energie a tudíž i o nutnosti snížení odběru uhlí bylo jednáno se všemi uhelnými společnostmi. K faktu, že ČEZ nemohl plně předvídat míru propadu spotřeby elektřiny na domácím trhu v souvislosti s propadem hospodářství v České republice, se přiklonilo ve svém stanovisku i MPO. Na tuto situaci tržně reagovaly Severočeské doly i Sokolovská uhelná, které snížily cenu u části dodávek tak, aby toto snížení cen umožnilo výrobu a vývoz elektrické energie cenově konkurenceschopné v zahraničí. Proto u těchto společností mohl být dodržen objem jejich dodávek. Mostecká uhelná nechtěla na toto snížení přistoupit, přičemž již od začátku byla její cena nejvyšší a tento rozdíl se ještě prohloubil. Naopak se MUS od samého počátku snažila využít dané situace a vynucovala na ČEZ výhodnější podmínky než měly ostatní důlní společnosti. Na transakci "uhlí pro vývoz" se MUS vůbec nepodílela, naopak požadovala, aby propad v odběru uhlí byl řešen poměrným snížením odběrů uhlí od všech důlních společností, čímž by byl ovšem znemožněn vývoz elektrické energie. Kromě toho by tím MUS neoprávněně profitovala na úkor těch společností, které za účelem zachování objemu dodávek a příslušného objemu své těžby, snížily ceny. Ladislav Křížtiskový mluvčí ČEZ, a. s.