„Jsme zodpovědná firma, a proto se nikdy nebráníme součinnosti s archeology. Nepatříme tak mezi ty, kteří třeba obcházejí zákon tím, že jakmile na něco v zemi narazí, raději to zase zasypou nebo odstraní, jen aby mohli dál nerušeně pokračovat ve stavbě. Proto jsme pochopitelně s archeologickým ústavem spolupracovali i během pokládky teplovodního potrubí a připojení lázeňských domů a lokalit Šanov a Prosetice v Teplicích na centrální zásobování teplem,“ říká Vladimír Gult, generální ředitel ČEZ Teplárenské. Jak ještě připomněl, podobná spolupráce probíhala i v roce 2012 v Bílině, kde stál záchranný archeologický výzkum více než 1,5 milionu korun.
Jak k tomu dodal archeolog Michal Soukup z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze, provést na místě tak rozsáhlý výzkum se podaří jen málokde. Podle něj je to možné právě jen při stavbě teplovodu, který protíná podstatnou část města. Kvitoval proto tradičně dobrou spolupráci s ČEZ Teplárenskou, jejíž vedení vyšlo i tentokráte archeologům maximálně vstříc.
„Podařilo se nám například objevit jednu středověkou úvozovou cestu, skrytou dva metry pod dnešní silnicí u Císařských lázní. Dále byly zachyceny a pečlivě zdokumentovány zaniklé vodní kanály, původní koryta potoků a mlýnské náhony, těch bylo hned několik. Na různých místech trasy byly zachyceny fragmenty zaniklých budov a řada pozůstatků starých dlažeb v místě cest. Během první etapy stavby se nám podařilo zdokumentovat i zbytky budov zaniklé židovské čtvrti v podobě kleneb sklepů a zdiv,“ uvedl Michal Soukup.
Většina nálezů pochází z pozdního středověku a raného novověku. V řadě míst se bohužel nepodařilo dosáhnout na původní úroveň terénu, protože byl překryt více než dvoumetrovou navážkou z 19. století. „To ovšem jen ukazuje, jak výrazným změnám byly Teplice v 19. století vystaveny,“ podotkl dále archeolog s tím, že movitých nálezů je málo. „V daných typech situací se totiž nepodařilo zachytit zbytky takzvaných kulturních vrstev. Ty vznikají sídlením člověka na jednom místě. Prakticky všude byly nalézány jen zděné, dlážděné nebo sypané struktury,“ dodal na vysvětlenou.
Nicméně jako vždy archeologové vše objevené zakreslili, vyfotografovali a geodeticky zaměřili. Výsledkem výzkumu tak bude originální mapa Teplic s podpovrchovými situacemi, včetně rekonstrukce původního terénu. „Výzkum byl dosud největší, jaký kdy v Teplicích proběhl. Téměř všude na trase teplovodu jsme se pod zem podívali vůbec poprvé,“ konstatoval Michal Soukup.
Společně s kolegou Petrem Čech strávili v Teplicích rovných 900 „archeologických“ hodin. Necelých 1 000 hodin pak mají na svém kontě jejich spolupracovníci, a to dokumentátorka, technik a jeden dělník. V případě Bíliny přitom oba archeologové uváděli 800 pracovních hodin, přičemž k ruce jim byli čtyři technici a jedna dokumentátorka s 1 100 hodinami a 25 kopáčů s 6 200 odpracovanými hodinami.
Tento nepoměr je dán tím, že v Teplicích se jednalo jen o dokumentaci řezů, kdežto v Bílině probíhal celoplošný odkryv budoucí trasy horkovodního napáječe. „Přesto šlo v Teplicích o výzkum jedinečného významu! Během něj jsme viděli vedle sebe části terénů, které oderodovaly vlivem vodních toků, pak části, kde vznikly masivní násypy i místa, jako třeba cesty či domovní parcely, která byla využívána po staletí. Dělníky na plošný odkryv jsme ovšem díky použité technice stavbaři až na pár výjimek, nepotřebovali,“ uzavřel Michal Soukup.
