| Vážený pane předsedo, jako zástupce v současné době nepřítomného generálního ředitele se dozvídám z různých zdrojů, že je vyhlašována stávková pohotovost na jaderných elektrárnách. Vrcholové vedení společnosti ČEZ však nebylo informováno aktéry tohoto kroku přímo. Nepřehledné jsou signály, které přicházejí od jednotlivých odborových funkcionářů, uváděné důvody nespokojenosti se rychle střídají a vyhlašovaná časová souslednost jejich kroků je vzápětí překonána. Z dostupných zdrojů se mohu jen dohadovat, co může být důvodem těchto kroků: Možný důvod první - mzdový růst Řadu týdnů prosazují představitelé odborových organizací svůj výklad kolektivní smlouvy, který ale při jejím současném znění není korektní. V oblasti mzdových prostředků naplnil rozpočet společnosti na rok 2003 do slova a do písmene znění platné kolektivní smlouvy (nikoli podle názoru představenstva, mého či GŘ, ale dle zcela nezaujatého znaleckého výkladu). Požadavek odborů na nárůst objemu vyplacených mezd o 5,4% rozpočet plně zaručuje. V době, kdy v ČR zaznamenáváme unikátní jev deflace, kdy odboráři v radě českých společností (např. Škoda Auto) stěží dosáhnou růst mezd na úrovni alespoň převyšující 3%, v neposlední řadě i s vědomím úrovně mezd a sociálního komfortu zaměstnanců ČEZ, je tento důvod pro stávkovou pohotovost nepatřičný. Důvodem pro vyhlášení stávkové pohotovosti toto zřejmě není, neboť nejde o selektivní ale celoplošný efekt a stávková pohotovost je vyhlašována jen na elektrárnách jaderných. Možný důvod druhý - snižování počtu zaměstnancůRacionalizace řídících struktur ČEZ, a. s., spojená se snižováním stavu zaměstnanců, probíhá prakticky od roku 2000, kdy byla zahájena na hlavní správě společnosti a rychlým tempem pokračovala v roce 2001 v úseku klasické energetiky (struktury jaderných elektráren se dotkla jen okrajově) bez toho, aby vyvolala sociální neklid. Po velmi důkladné, téměř roční, přípravě, založené na analýze jednotlivých procesů, je nyní přistoupeno k racionalizaci řídících a zaměstnaneckých struktur jaderných elektráren. Zřízení jaderného úseku bylo s rozmyslem sfázováno s postupem uvádění jaderné elektrárny Temelín do provozu. Nic nebylo uspěcháno, celý proces je rozložen (ve srovnání s jeho průběhem na klasických elektrárnách je to zvláště markantní) do několikaletého časového úseku. Jde ale o proces, který společnost v otevřeném tržním prostředí podstoupit musí. A v ČR je navíc trh otevřen více, než v okolních zemích (Německo nevyjímaje). Obstát lze jen snižováním nákladů a zvyšováním konkurenceschopnosti. A zdaleka nejde o procenta, i promile nákladů jsou důležité. Jestliže neuskutečníme některá (byť bolestná a nepopulární) opatření také na jaderných elektrárnách dnes (poté, co v jiných úsecích již proběhla), budeme je nuceni učinit v daleko větším rozsahu zítra, opět v celé společnosti. V tomto případě by byla stávková pohotovost asi stejně účinná, jako ničení strojů v prvních manufakturách. Možný důvod třetí - otázky jaderné bezpečnostiOtázky jaderné bezpečnosti jsou pro vedení společnosti nejen prioritou, ale přímo limitou tohoto procesu. Nezastupitelná je v této oblasti úloha státního dozoru reprezentovaná SÚJB, se kterým jsou proto veškeré připravované kroky předem diskutovány. Pokud by SÚJB dospělo k závěru, že některé z navrhovaných opatření by se úrovně jaderné bezpečnosti dotklo, má dostatek pravomocí tomu zabránit. Nemluvě o tom, že by samotný ČEZ v tomto případě svůj návrh revidoval. Vzhledem k vyjádřením, podle kterých nemají odbory rozpor s vedením jaderných elektráren (které představenstvu společnosti garantuje otázky jaderné bezpečnosti), ale s představenstvem (které delegovalo odpovědnost za tuto výsostně odbornou oblast odborníkům na UJE), však zřejmě ani toto nemůže být tím správným důvodem stávkové pohotovosti. Možný důvod čtvrtý - nedostatečná komunikaceV oblasti jaderné bezpečnosti je tedy cíl odborů i vedení společnosti stejný. Komunikaci racionalizačních kroků, nejen na úrovni vedení, představenstva či dozorčí rady společnosti ČEZ, přitom byla (a je) věnována velká pozornost. O řadě setkání se zaměstnanci i představiteli odborů k těmto otázkám víte, ne všechny příležitosti a nabídky byly skutečně využity. K tomu, abychom se sešli za jednacím stolem na úrovni této tématice příslušející (tedy s vedením UJE a jednotlivých elektráren, i za přítomnosti členů představenstva) nebylo nutné stávkovou pohotovost vyhlašovat. Zejména když jednání v tomto složení na 20.ledna 2003 bylo odboráři odmítnuto.Možný důvod pátý - rozprodej podnikuOdbory kritizují "rozprodej podniku po částech" před privatizací ČEZ, a. s. jako celku. V případě obou tepláren, Náchod i Dvůr Králové, které svým instalovaným výkonem a charakterem jednoznačně vybočují z výkonové řady uhelných bloků, jsou prodávána aktiva představující 0,2% celkových aktiv společnosti. To lze jen s obrovskou nadsázkou označovat jako rozprodej, zejména když pro souhlas s prodejem této části podniku musí jít představenstvo na valnou hromadu akcionářů. Prodej se navíc bytostně dotýká jen té části zaměstnanců ČEZ, kteří v těchto teplárnách přímo pracují a k novému vlastníkovi přecházejí s platnou kolektivní smlouvou. Pokud by skutečně byly ve společnosti ČEZ přehlíženy oprávněné požadavky zaměstnanců, pak by ti co přecházejí k novému vlastníkovi měli tento krok vítat s nadějí, ne se obávat obtížného kolektivního vyjednávání s novým vlastníkem. Možný důvod šestý - omezování provozu zdrojůVe většině evropských zemí (s výjimkou Finska Itálie a válkou postiženého Balkánu) je dnes nadbytek elektrárenských kapacit. My uvádíme do provozu dva bloky jaderné elektrárny Temelín, které sami o sobě reprezentují cca 12% instalovaného výkonu v ČR. Přesto byla v loňském roce výroba uhelných elektráren vyšší, než před rokem 2000, zaznamenali jsme historicky nejvyšší výrobu ČEZ na úrovni 54 TWh. A co je daleko důležitější, dokázali jsme ji také na konkurenčním trhu prodat. A to i přesto, že jsme v "krátké pozici", kdy neovládáme distribuci v objemu převyšujícím výrobu (například E.ON disponuje převisem distribuce). Jestliže tedy nad námi stále ještě visí Damoklův meč případného omezování rozsahu výroby a tedy i kapacit, pak je to spíše obava z netransparentních a nesystémových kroků v české energetice, spojených třeba s prodejem trhu zahraničním konkurentům, nikoli malá schopnost uplatnit se v oblasti obchodu s elektřinou. V pondělí 10.2.2003 byla publikována žádost předsedů odborových organizací ČEZ o setkání s ministry financí a průmyslu. Termín k tomuto jednání byl určen do 19.2.2003 s cílem předejít stávkové pohotovosti, která měla být vyhlášena dne 20.2.2003. Ale, stávková pohotovost je vyhlášena dnem 12.2.2003, aniž ministrům "vypršela" jednostranně stanovená lhůta k jednání. Vážený pane předsedo, s ohledem na uvedené nejasnosti žádám o sdělení důvodů pro které byla stávková pohotovost vyhlášena. Současně prosím o seznam požadavků, o kterých by bylo možno jednat s cílem překonat tento přechodný stav, kterým stávková pohotovost bezesporu je.Vzhledem k široké publicitě, kterou věnujete svým vystoupením, mi jistě nebudete zazlívat, že i já musím tento dopis zveřejnit. S pozdravem
Petr Vobořil zástupce generálního ředitele a výkonný ředitel pro strategický rozvoj
|
12. 2. 2003
Dopis zástupce generálního ředitele ČEZ odborovým předákům