„Zasahovali jsme například ve firmě Keramost naproti prunéřovská jedničce, kde jim chytly filtry. Hořel dopravník Severočeských dolů a pomáhali jsme hasit i v gumárně u Tušimic. Vyjížděli jsme i k požáru rodinného domu v Kadani či hasit hořící sloup elektrického vedení v prostorách Severočeských dolů. Někdo také zapálil izolaci starých trubek u silnice č. 13, pravděpodobně za účelem jejich očištění a pozdějšího nelegálního odvozu do šrotu. Největší zásah co se  rozsahu požáru týče, byl v Klášterci nad Ohří, kde koncem května zachvátily plameny jeden z dřevěných objektů v takzvaném areálu Korea,“ přiblížil Luboš Lorenz, velitel Pobočné stanice požární ochrany Elektráren Tušimice a Prunéřov, „ohnivé“ výjezdy.   

Přímo v elektrárnách hasičské jednotky vyjížděly jen k zásahům, které jsou vedeny v rubrice „ostatní“. Znamená to, že hlavně poskytovali technickou a technologickou pomoc či se jednalo o planý poplach. „Takovýchto výjezdů bylo celkem 217. Bohužel jsme se nevyhnuli ani výjezdům za účelem zdravotní pomoci. Jednalo se většinou o náhlé nevolnosti na pracovišti,  ale i mimo něj, epileptický záchvat, projevy únavy ale také jeden infarkt. Rovněž jsme vyjížděli na pomoc osobě, která na nádraží Kadaň – Prunéřov vypadla z vlaku,“ dodal k tomu Luboš Lorenz.

Aby byli hasičské jednotky připraveny na cokoliv, absolvují každý měsíc taktické cvičení v některém z elektrárenských provozů. Sleduje se přitom znalost  lokálních podmínek daného provozu, dojezdový čas, průběh a délka vlastního zásahu. „Samozřejmě tím prověřujeme i schopnosti velitelů družstev organizovat zásah a také spolupráci s odpovědnými pracovníky v příslušných provozech. Zatím vždy vše probíhalo k naší spokojenosti s tím, že do všech míst v elektrárnách se podle vzdálenosti dostaneme maximálně do čtyř až pěti minut,“ říká spokojeně Luboš Lorenz.

Zatím poslední novinkou je podle něj převzetí ohlašovny přímo hasiči. „Zaměstnance bezpečnostní agentury, která jinak dohlíží na elektrárnu, jsme nahradili našimi lidmi. Má to hned několik pozitivních aspektů. Za prvé ti starší a zkušení, až nebudou moci z nějakých důvodů již vyjíždět k zásahům, se nemusí s námi rozloučit a dál budou zaměstnáni coby profesionální hasiči. Za druhé můžeme přijmout nové lidi. V současné době proto všichni absolvují povinný zácvik na ohlašovně, jímž pochopitelně projdou i nově příchozí. Třetí výhodou je bezesporu to, že profesionální hasič dokáže hlášení nejen přijmout, ale právě jako profík ho i rovnou vyhodnotit. Tím může být ušetřeno spousta času, tedy i ta pouhá vteřina, o níž se vždy říká, že je rozhodující,“ uzavřel Luboš Lorenz.

Profesionální hasičské jednotky jsou začleněny do vnitřní organizační struktury Elektráren Tušimice a Elektráren Prunéřov od samého začátku. V současné době v  Elektrárnách Prunéřov působí 20 a v Tušimicích 19 hasičů, Nově k nim od 1. 1. 2011 přibyl na každé elektrárně požární technik. Všichni jsou v pohotovosti čtyřiadvacet hodin denně, přičemž čtyři směny se střídají vždy po dvanácti hodinách. V praxi to znamená, že ve službě je vždy čtyři hasiči, včetně velitele družstva. Na každé elektrárně mají k dispozici dvě cisterny. Všichni elektrárenští hasiči mají za sebou tvrdý výcvik, nejrůznější školení a proškolování.  Proto dokáží poskytnout předlékařskou pomoc zraněným osobám, pohybovat se ve výškách nebo zasahovat v protichemických oblecích a podobně. 

V rámci uhelných elektráren Skupiny ČEZ působí v současné době jeden velký profesionální útvar Požární ochrany (do konce roku 2010 Hasičský záchranný sbor). Kromě elektráren Tušimice a Prunéřov, které tvoří jednu stanici, jsou další v elektrárnách Mělník, Dětmarovice, Tisová a Počerady. Hasiči v prvních dvou zmíněných elektrárnách se přitom spojili pod jedno vedení od 1. 9. 2006. Snížily se tím nejen náklady na provoz jednotek, ale zlepšila se i koordinace při používání rozličné techniky. Do celorepublikové působnosti profesionálních hasičů z elektráren spadá i Vltavská kaskáda, na níž má Skupina ČEZ vodní elektrárny.