Koncepční projekt obnovy elektrárny Prunéřov II počítá s tím, že její výrobní parametry budou po modernizaci 3x 250 MW. Původně se ovšem mělo jednat o zrcadlový projekt současně probíhající komplexní obnovy elektrárny Tušimice II. „Studie vzniklá v rámci optimalizace vyuhlení lomu Libouš ale ukázala, že nejvýhodnější bude pro Prunéřov komplexní obnova tří bloků a zvýšení jejich výkonu z 200 na 250 MW. Vycházeli jsme přitom z omezujících podmínek, což znamená zachování stávajících ocelových konstrukcí kotelny a kotle a zachování rozměrů strojovny,“ vysvětlil změnu Oldřich Šimána.
Jak pro projekční, tak i realizační část projektu si Skupina ČEZ vybrala jako generálního dodavatele Škodu Praha Invest. Uzavřeny jsou již smlouvy s dodavateli kotelny i strojovny, a to Vítkovicemi a Škodou Power. Součástí smluv o dodávkách zařízení pro komplexní obnovu Tušimic je totiž Prunéřov uveden jako opce.
„Právě kvůli výše uvedeným omezujícím podmínkám byli oba dodavatelé účastni studie optimalizace jednotkového výkonu bloku. Z hlediska zachování všech rozměrů vyšel optimální jednotkový výkon bloku 250 MW s průtlačným kotlem a dvoutělesovou turbínou s nejmodernějšími parametry možnými pro energetická zařízení této koncepce,“ uvedl Oldřich Šimána.
Všechna zařízení Skupina ČEZ kupuje od renomovaných výrobců a ve srovnání se stejně velkými jednotkami v Evropě směrem na západ jsou buď na stejné úrovni nebo dokonce lepší. Účinnost je přitom dána velikostí zařízení a u obou elektráren půjde o zařízení na špičce efektivnosti a účinnosti provozu pro zařízení této koncepce. „Pro Prunéřov je to nejmodernější technologie, která může splnit zadané okrajové podmínky. Bude navýšena účinnost a tím se i sníží emise v ovzduší. Dodrženy budou všechny emisní limity,“ dodává Oldřich Šimána.
Nejmodernější technologie zlepší celkový provoz elektrárny jak v oblasti výroby elektřiny, tak i životního prostředí. To samozřejmě obnáší i nějakou cenu. Zatím je ale předčasné hovořit o tom, kolik bude stát komplexní obnova elektrárny Prunéřov II. „Lze jen všeobecně říct, že půjde o miliardy korun. Kolik to přesně bude, vyplyne až z finální podoby koncepčního projektu,“ uzavírá Oldřich Šimána s tím, že vlastní komplexní obnova prunéřovské dvojky proběhne v letech 2011 až 2013.
Program obnovy Tušimic II a Prunéřova II je svázán s programem postupu těžby na sousedních dolech. Současně s elektrárnami dožije i lokalita lomu Libouš. Severočeské doly proto předpokládají, že zásobování obou elektráren proběhne v rámci územních limitů a nebudou prolamovány. Pokud by se někdy zrušily, pro lokality Tušimice a Prunéřov by se nic nezměnilo. Nenastane tudíž situace, že bude uhlí a nebude elektrárna či bude elektrárna a nebude uhlí. Obě životnosti se sladily na dobu 25-30 let.
Elektrárny Prunéřov I a II jsou největším uhelným elektrárenským komplexem v České republice a patří k největším dodavatelům elektřiny. Prunéřovská dvojka je zároveň nejmladší uhelnou elektrárnou Skupiny ČEZ. Oba komplexy byly postaveny v sousedství Dolů Nástup Tušimice, přičemž nyní odebírají hnědé uhlí z lokality Libouš.
Elektrárna Prunéřov I s šesti 110 MW bloky byla uvedena do provozu v letech 1967 až 1968. V rozpětí let 1987 až 1992 prošly čtyři bloky rozsáhlými rekonstrukcemi a zbývající dva byly v rámci útlumového programu začátkem 90. let minulého století odstaveny. V letech 1996 až 1997 byla elektrárna odsířena.
Elektrárna Prunéřov II s pěti 210 MW byla postupně uvedena do provozu v letech 1981 až 1982. V letech 1996 až 1997 byla odsířena. Stejně jako v případě její starší sestry zde byla použita metoda mokré vápencové vypírky. Komplexní obnova elektrárny byla schválena na začátku roku 2007, přičemž proběhne v letech 2011 až 2013. Půjde o bloky 23, 24 a 25. Nová technologie umožní spalovat méně energetické uhlí z lomu Libouš i po roce 2010. Především díky vyšší účinnosti bloků dojde ke snížení emisí, což pomůže naplnit závazky České republiky v rámci dohody v Kjoto.
Vedle elektrické energie dodává prunéřovská elektrárna teplo do Chomutova, Jirkova a Klášterce nad Ohří.