21. 5. 2015

Hasiči krotili plameny a zachraňovali životy v Jindřichově Hradci. Tentokrát jen cvičně.

Jindřichův Hradec, 21. května 2015 – Zdolávání rozsáhlého požáru v areálu Energetického centra v Jindřichově Hradci zaměstnalo dnes dopoledne jednotky Hasičského záchranného sboru i obsluhy elektrárny. Jen zasvěcení přitom věděli, že probíhá havarijní cvičení, které celou situaci věrně navodilo. Energetické centrum Jindřichův Hradec ročně vyrobí v průměru 30 milionů kWh elektřiny a pokryje tak spotřebu více než 10 tisíc jihočeských domácností.

Stačí drobná technická závada a vůz naložený balíky slámy se mění v ohnivou pochodeň. Vzápětí se k zemi řítí 300kilový balík uskladněné slámy a uvězňuje pod sebou jednoho ze zaměstnanců skladu. Tak začalo v Energetickém centru Jindřichův Hradec (EC JH) dnešní ráno, které ani zdaleka nepřipomínalo všední den. Jen hrstka zasvěcených přitom věděla, že se jedná o pečlivě připravené havarijní cvičení věrně simulující skutečnou kritickou situaci.

PODÍVEJTE SE NA VIDEO Z AKCE!

Požár ve skladu paliva a zavalení zaměstnance ohlásil řidič nákladního automobilu neprodleně pracovníkovi obsluhy provozu. Ten v souladu s dokumentací Havarijní připravenosti vyhlásil evakuaci osob z prostoru skladu, informoval předsedu Havarijního štábu EC JH o vzniku mimořádné události. Netrvalo dlouho a krátce před devátou hodinou se na dispečinku Hasičského záchranného sboru ÚO Jindřichův Hradec rozblikaly kontrolky signalizující požadavek na okamžitý výjezd. Celá akce zahrnující příjezd na místo, uhašení simulovaného požáru a vyproštění zaměstnance netrvala déle než 15 minut.

„V našem ekologickém provozu je zahoření paliva jednou z nejpravděpodobnějších příčin vzniku požáru. Ceníme si proto možnosti ověřit činnosti a spolupráci našich zaměstnanců s jednotkou HZS ÚO Jindřichův Hradec,“ řekl provozní ředitel EC JH Libor Maxa.

 „Při havarijním cvičení byla ověřena reakce a následné činnosti obsluhy EC Jindřichův Hradec, aktivace členů Havarijního štábu provozu a jejich spolupráce se zasahující jednotkou HZS. Cvičení prokázalo, že zaměstnanci EC JH jsou schopni v součinnosti s příslušníky HZS řešit a úspěšně zvládnout i tento typ mimořádné události. Při vyhodnocení havarijního cvičení nebyly zmíněny žádné nedostatky,“shrnul havarijní cvičení specialista útvaru Havarijní připravenost ČEZ, a. s., Josef Tisoň, který má na starosti přípravu a realizaci havarijních cvičení na klasických a vodních elektrárnách Skupiny ČEZ.

Velitel stanice HZS ÚO Jindřichův Hradec mjr. Ing. Lukáš Janko cvičení zhodnotil jako velice přínosné. Zasahovali jsme v netradičním prostředí energetického provozu, kde musíme operativně rozhodnout o použití specifických postupů jak při zvládnutí požáru tak i při záchraně a transportu pacienta,“ zdůraznil specifika cvičení Lukáš Janko. Zároveň jako pozitivní zhodnotil činnost obsluhy a členů havarijního štábu provozu a jejich velmi dobrou a účelnou spolupráci se zasahující jednotkou HZS.

Havarijní cvičení v EC JH patří do pestrého kalendáře akcí podobného druhu. Loni se na klasických a vodních elektrárnách Skupiny ČEZ v České republice uskutečnilo 23 cvičení, podobná porce čeká na obsluhy elektráren a spolupracující policisty, hasiče a další členy integrovaného záchranného i letos.

EC Jindřichův Hradec ročně vyrobí v průměru zhruba 30 milionů kWh a pokryje tak spotřebu více než 10 tisíc jihočeských domácností. Provoz dodává také 120 tisíc GJ tepla.

Více informací o energetickém využití biomasy ve zdrojích Skupiny ČEZ v ČR

http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/biomasa/elektrarny-cez-spalujici-biomasu.html

Energetické centrum Jindřichův Hradec

 Dnešní Energetické centrum Jindřichův Hradec je původní energetika textilního podniku Jitka, která používala jako palivo výhradně mazut a plyn. Na místě mazutových kotlů K1 a K2 byl následně vybudován čistě biomasový kotel K5 a ve strojovně instalována nová odběrová turbína TG3 s kondenzací. Chladicí voda je zde ochlazována na chladicí věži s přirozeným tahem. Pro palivo rostlinného původu byla postavena uzavřená hala na cca třídenní zásobu paliva. Základním palivem jsou balíky slámy, sena a cíleně pěstované energetické rostliny. Palivo je sváženo z okruhu cca 70 km vlastní dopravou. Je uskladněno v hale, kde je již automatickým podavačem rovnáno do palivových cest. Dvojicí řetězových dopravníků je následně dopraveno k rozdružovači a dále šnekovým podavačem tlačeno do kotle na rošt.

K dispozici zůstávají ještě mazuto-plynové kotle K3 a K4, které jsou nasazovány pouze jako záloha při vykrývání špiček dodávek tepla. Hlavním palivem je mazut.