Zadumané včerejší ráno a pestrá kulisa podzimních lesů vltavského kaňonu se na největší české klasické vodní elektrárně Orlík (http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-orlik/) staly jevištěm pro havarijní cvičení, které dokonale prověřilo souhru jednotek Hasičského záchranného sboru s obsluhou elektrárny a se specialisty Povodí Vltavy. Poznatky a závěry cvičení také budou využity k provedení nezbytných úprav a zlepšení bezpečnostních opatření pro práci hasičů v případě skutečné krizové události.

 „Krátce po osmé hodině ráno zjistila obsluha požár v prostoru svislého kabelového kanálu v hrázovém bloku číslo 19. Pracovník obsluhy po prověření stavu bleskově informoval Hasičský záchranný sbor, Dispečink Vodních elektráren, pracovníka pohotovosti a vedoucího provozu. Následně tuto informaci obdržel také podnikový technik požární ochrany a ředitel  Vodních elektráren. Postup běžel jako na drátku podle plánu havarijní připravenosti, poskytujícího v podobných, pro obsluhy vypjatých chvílích, všechny cenné rady,“ vrací se k hektickým minutám vedoucí provozu vodní elektrárny Orlík Pavel Synek.

Za necelých 20 minut dorazila na elektrárnu jednotka profesionálů z HZS Příbram. Součástí havarijního cvičení byl výcvik lezecké skupiny HZS Středočeského kraje v boční části 91,5metrové hráze. Hasiči postupně slaňovali k patě hráze, aby nacvičili rychlé dosažení budovy elektrárny.

„Havarijní cvičení na vodní elektrárně Orlík prověřilo velmi dobrou koordinaci všech zúčastněných subjektů při simulované mimořádné události. Důležité poznatky a zjištění, které z dnešního havarijního cvičení vyplynuly, budou následně promítnuty do příslušné dokumentace Požární ochrany a Havarijního plánování,“shrnul havarijní cvičení specialista útvaru Havarijní připravenost ČEZ, a. s., Josef Tisoň, který má na starosti přípravu a realizaci havarijních cvičení na klasických a vodních elektrárnách Skupiny ČEZ.

Havarijní cvičení na Elektrárně Orlík patří do pestrého kalendáře akcí podobného druhu. Od ledna do dnešního dne proběhla cvičení na 21 klasických a vodních elektrárnách Skupiny ČEZ.

Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Významně se podílí na řízení celostátní energetické soustavy a na výrobě ekologicky čisté, špičkové elektrické energie. Umožňuje to celkový výkon 364 MW, velmi rychlé a operativní najetí na plné zatížení za 128 sekund a dálkové ovládání z centrálního dispečinku ve Štěchovicích.

Voda procházející všemi čtyřmi soustrojími elektrárny Orlík by za normálního provozu naplnila klasický 50metrový bazén za necelých 5 vteřin. Největší klasická vodní elektrárna v zemi loni dodala do sítě 554,5 milionů kWh elektřiny, a pokryla tak spotřebu více než 150 tisíc domácností v regionu na pomezí středních a jižních Čech.

Více informací o elektrárně Orlík, včetně filmu „Spoutaná řeka“ najdete na http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/orlik.html

Více informací o vodních elektrárnách provozovaných v rámci Skupiny ČEZ najdete na http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny-cez.html

Víte, že…

• rotující část každého ze soustrojí vodní elektrárny Orlík má délku 27 metrů a hmotnost 650 tun?
• hmotnost nejtěžšího dílu – rotoru generátoru – činí 400 tun?
• zatížení závěsného ložiska za provozu je až 1200 tun a díky hydraulickému tahu vody působícímu shora na lopatky turbíny dalších 600 tun?
• desetilopatkové oběžné kolo Kaplanovy turbíny dostalo na výstavě EXPO 58 v Bruselu ocenění a bylo světovým unikátem?
• díky stavbě přehrady musel být přenesen i celý kostel?
• lodní doprava po Orlické nádrži jezdí od počátku vzedmutí hladiny?
• hlavní stavitel přehrady Orlík pan Ing. Kraus prolezl před počátkem betonáže základ celé hráze doslova po kolenou, aby vyloučil jakékoli budoucí nebezpečí?
• přes přehradu Orlík měla jezdit nákladní doprava, která měla vozit písek na stavbu jaderné elektrárny Temelín?
• Orlík je nejvodnatější vodní nádrží v České republice?

Tyto i další informace dostanete při návštěvě Informačního centra Orlík http://www.cez.cz/cs/kontakty/informacni-centra/ic-orlik.html