„Hasiči z Elektrárny Tušimice vyjížděli k 185 případům, z toho 5 jich byla výpomoc pro IZS. Kolegové z Prunéřova mají na svém kontě 86 výjezdů, z toho 6 v rámci IZS,“ upřesnil Luboš Lorenz, velitel pobočné stanice Elektráren Tušimice a Elektráren Prunéřov Hasičského záchranného sboru Skupiny ČEZ.  K požárům v lokalitách elektráren vyjížděli hasiči jednou v Tušimicích a dvakrát v Prunéřově. „Jednalo se o menší zahoření, která byla okamžitě zlikvidována,“ poznamenal Luboš Lorenz.

Nejhorší podobu měl podle něj kvůli hustému černému kouři požár jedné z buněk chladící věže v Elektrárně Prunéřov I. Hasiči jej dokázali zlikvidovat do dvaceti minut. „Jeho pravděpodobnou příčinou byl pád rozžhavené či hořící částice do chladícího systému věže, neboť na její střeše v rámci údržby pracovali s autogenem zaměstnanci dodavatelské firmy,“ vrátil se k události Luboš Lorenz.

Plameny však více zaměstnávaly elektrárenské hasiče mimo jejich působiště. Na žádost IZS vyjížděli například hasit požáry do Zelené (propanbutanová láhev), Krásného Dvorečka (hospodářské stavení) či Klášterce nad Ohří (kontejner s papírem u jednoho obchodu). Hořelo i v chatové osadě u řeky Ohře mezi Kadaní a Kláštercem nad Ohří. „Vzhledem k dojezdovým vzdálenostem jsme většinou na místě první a zůstáváme tam tak dlouho, dokud nedorazí další hasičské jednotky. Tedy po dobu nezbytně nutnou, pak se vracíme na základnu,“ dodal Luboš Lorenz.

Další výjezdy v rámci IZS mají podle něj stále stejného jmenovatele, a to dopravní nehody na silnici I/13 mezi Chomutovem a Kláštercem nad Ohří, případně kolize na silnici II/568, která vede z Kadaně kolem Nechranické přehrady do Chomutova. „Vyjížděli jsme ovšem i k nehodě za Kláštercem směrem na Pernštejn.“

Nejvíce evidovaných výjezdů si velitel Lorenz vede v případě ostatních zásahů. Tušimičtí jich zatím absolvovali 169 a prunéřovští hasiči 49. Jedná se o veškerou technická či technologická pomoc, plané poplachy, preventivní prohlídky hydrantů a únikových cest, kontrolu střech, odstraňování následků silných větrů a podobně. Zdravotní pomoc při náhlé nevolnosti poskytovali hasiči v šesti případech, v každé elektrárně po třech. Vždy se jednalo o zaměstnance dodavatelských firem.

Samostatnou kolonku pak tvoří asistenční dohledy s 31 případy, 7 v Tušimicích a 24 v Prunéřově. „Ty jsou předem naplánované a jedná se o naši asistenci tam, kde při práci s otevřeným plamenem, tedy pálení, svařování nebo řezání hrozí nebezpečí výbuchu či požáru,“ uzavřel Luboš Lorenz. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Profesionální hasičské jednotky jsou začleněny do vnitřní organizační struktury Elektráren Tušimice a Elektráren Prunéřov od samého začátku. V současné době v  Elektrárnách Prunéřov působí 20 a v Tušimicích 19 hasičů. Všichni jsou v pohotovosti čtyřiadvacet hodin denně, přičemž čtyři směny se střídají vždy po dvanácti hodinách. V praxi to znamená, že ve službě je vždy čtyři hasiči, včetně velitele družstva. Na každé elektrárně mají k dispozici dvě cisterny. Všichni elektrárenští hasiči mají za sebou tvrdý výcvik, nejrůznější školení a proškolování.  Proto dokáží poskytnout předlékařskou pomoc zraněným osobám, pohybovat se ve výškách nebo zasahovat v protichemických oblecích a podobně. 

V rámci uhelných elektráren Skupiny ČEZpůsobí v současné době jeden velký profesionální útvar Hasičského záchranného sboru. Kromě elektráren Tušimice a Prunéřov, které tvoří jednu stanici, jsou další v elektrárnách Mělník, Chvaletice, Dětmarovice, Tisová a Počerady. Hasiči v prvních dvou zmíněných elektrárnách se přitom spojili pod jedno vedení od 1. 9. 2006. Snížily se tím nejen náklady na provoz jednotek, ale zlepšila se i koordinace při používání rozličné techniky. Bez zajímavosti není ani to, že do celorepublikové působnosti profesionálních hasičů z elektráren spadá i Vltavská kaskáda, na níž má Skupina ČEZ vodní elektrárny. Tam vyjíždějí, pokud je zapotřebí. Během jakéhokoliv zásahu na vodní hladině či jejím okolí se pak na místě dle potřeby střídají.