„Tím mám na mysli například každodenní asistence při svařování, pálení či řezání armatur plamenem v areálu elektrárny, různá školení, kontrola stavu naší techniky a další takzvané hospodářské činnosti nutné k zabezpečení dobrého chodu jednotky. Samozřejmostí jsou pak preventivní akce vedoucí k neustálému zvyšování bezpečnosti práce v elektrárenském provoze,“ říká Zdeněk Dvořák, velitel hasičů v Elektrárně Počerady. Jak dále uvedl, v rámci Integrovaného záchranného systému Ústeckého kraje vyjížděli elektrárenští hasiči na žádost krajského dispečinku desetkrát. Pomáhali tak hasit hořící rodinný dům ve Vyškově či likvidovat požár skládky v Zaječicích. „Jednou hořelo i za humny elektrárny. „Přímo v Počeradech jsme hasili hořící kontejner s odpadem. Rovněž jsme zasahovali v Bečově na Mostecku, kde rovněž hořel rodinný dům.“

Další výjezdy se týkaly asistence při likvidaci následků dopravních nehod či poskytování první pomoci, než přijela rychlá záchranná služba. „Všichni naši lidé mají pochopitelně zdravotnické zkoušky, a tak vždy vyjíždí posádka zásahového vozu s vyprošťovací technikou a vybavením první pomoci ve složení řidič a proškolený hasič - zdravotník. Oba jsou pochopitelně schopni v případě dopravních nehod poskytnout i technickou pomoc,“ poznamenal k tomu Zdeněk Dvořák. Ze „zdravotních“ výjezdů pak připomněl jeden do sousedního Knaufu Počerady, kde zkolaboval tamní zaměstnanec.Podobná zdravotní příhoda se ovšem nevyhnula ani zaměstnanci elektrárny.

Pravděpodobně nejznámější loňský případ, kdy se elektrárenští hasiči naplno osvědčili, nese datum 19. května 2006. Tehdy byli povoláni na Ranou u Loun, kde se krátce po startu zřítil dvaatřicetiletý pilot padákového kluzáku. „Spadl na strom v nepřístupném suťovitém terénu a způsobil si mnohačetná poranění. Dva naši hasiči vyjeli na místo se speciálně vybaveným zásahovým vozem. Zraněného muže pak pomáhali zafixovat a v nafukovacím lůžku ho spolu s ostatními záchranáři snesli dolů k přivolanému vrtulníku,“ vrátil se k případu Zdeněk Dvořák.

V současné době působí v Elektrárně Počerady i s velitelem 21 hasičů. Všichni jsou v pohotovosti čtyřiadvacet hodin denně, přičemž čtyři směny se střídají vždy po dvanácti hodinách. V praxi to znamená, že ve službě je vždy pět hasičů, včetně velitele družstva. K dispozici mají dva cisternové vozy CAS 32 a CAS 16, kompletně vybavený zásahový džíp Cherokee a dodávkové vozidlo. Samozřejmostí jsou špičková dýchací technika a speciální protichemické obleky nebo proti sálavému teplu. Pokud zasahují v areálu elektrárny, jsou schopni být na místě od jedné do čtyř minut. Jsou-li vyzváni k pomoci dispečinkem Integrovaného záchranného systému, dorazí na místo podle dojezdové vzdálenosti do deseti minut. Zasahují přitom i na Mostecku, neboť Elektrárna Počerady leží přesně na rozhraní Lounska a Mostecka. Vždy jsou ale na místě jen do příjezdu dalších hasičských jednotek, po prvozásahu se vracejí zpět na základnu v elektrárně.

Přímo v Elektrárně Počerady došlo vloni podle Zdeňka Dvořáka k pěti vzplanutím, ve dvou případech ovšem u jiných společností. „Nedají se nazvat klasickými požáry, i když jsou tak vedeny. Byla to drobná zahoření, vzniklá v důsledku technických závad na zařízení. Například netěsností se dostal uhelný prach tam, kam neměl a začal žhnout.Bezpečnostní čidla ovšem zaznamenají i sebemenší kouř. Než se stačí ohnisko rozhořet, jsme už na místě a je po všem,“uzavřel Zdeněk Dvořák.

V rámci uhelných elektráren Skupiny ČEZ působí v současné době jeden velký profesionální útvar Hasičského záchranného sboru. Kromě elektráren Tušimice a Prunéřov, které tvoří jednu stanici, jsou další v elektrárnách Mělník, Chvaletice, Dětmarovice, Tisová a Počerady. Hasiči v prvních dvou zmíněných elektrárnách se přitom spojili pod jedno vedení od 1.9. 2006. Snížily se tím nejen náklady na provoz jednotek, ale zlepšila se i koordinace při používání rozličné techniky. Například mají společný takzvaný protiplyn, což je kompresor pro plnění kyslíkových lahví, a protichemické oděvy. Bez zajímavosti není ani to, že do celorepublikové působnosti profesionálních hasičů z elektráren spadá i Vltavská kaskáda, na níž má Skupina ČEZ vodní elektrárny. Tam vyjíždějí, pokud je zapotřebí použít norné stěny. Během jakéhokoliv zásahu na vodní hladině či jejím okolí se pak na místě dle potřeby střídají.