„Nejvíce zásahů se tradičně týkalo technologické či technické pomoci v areálu elektrárny. Například jsme odčerpávali vodu, kontrolovali stav zařízení po vichřici, asistovali při práci s otevřeným plamenem,“ říká Václav Helšus, zastupující velitel pobočné stanice Hasičského záchranného sboru úseku klasické energetiky Skupiny ČEZ. Hasiči byli přivoláni i ke zkrápění zapařeného uhlí a ve čtyřech případech poskytovali i předlékařskou pomoc.

„Bohužel v jednom případě naše znalost oživovacích pokusů nebyla už nic platná. A to když byl začátkem července nalezen u výrobny stabilizátu ležící zaměstnanec firmy, která zajišťuje provoz výroby vedlejších energetických produktů. Pravděpodobnou příčinou jeho úmrtí byl podle přivolaného lékaře infarkt,“ poznamenal Václav Helšus. Vážným byl podle něj i březnový úraz zaměstnance dodavatelské údržbářské firmy. „Silný poryv větru mu vyrval z ruky těžká železná vrata, která ho praštila do hlavy. Poskytli jsme mu předlékařskou pomoc a zavolali záchranku z Mostu, odkud byl pak transportován vrtulníkem do nemocnice v Ústí nad Labem.“

K požáru vyjížděli hasiči jen jedenkrát, a to mimo areál elektrárny. Na výzvu dispečinku integrovaného záchranného systému pomáhali 8. května hasit hořící stoh u Bečova na Mostecku. „Koncem června jsme měli ještě jeden výjezd přímo do Počerad, kde měl hořet rodinný dům. Naštěstí se jednalo o planý poplach,“ uvedl Václav Helšus. Za to dopravní nehoda u rozvodny v nedalekém Vyškově byla skutečná a tragická. „Na křižovatce se 11. července srazil motorkář s osobním automobilem. Bohužel střet nepřežil.“ Hasiči na žádost integrovaného záchranného systému vyjížděli ještě ke dvěma dalším dopravním nehodám v okolí elektrárny. Ty už naštěstí nevypadaly tak hrozivě.

V současné době působí v Elektrárně Počerady 20 hasičů. Všichni jsou v pohotovosti čtyřiadvacet hodin denně, přičemž čtyři směny se střídají vždy po dvanácti hodinách. V praxi to znamená, že ve službě je vždy pět hasičů, včetně velitele družstva. K dispozici mají dva cisternové vozy CAS 32 a CAS 16, kompletně vybavený zásahový džíp Cherokee a dodávkové vozidlo. Samozřejmostí jsou špičková dýchací technika a speciální protichemické obleky nebo proti sálavému teplu.

„Pokud zasahujeme v areálu elektrárny, jsme schopni být na místě od jedné do čtyř minut. Jsme-li vyzváni k pomoci dispečinkem Integrovaného záchranného systému, dorazíme na místo podle dojezdové vzdálenosti do deseti minut. Zasahujeme přitom i na Mostecku, neboť Elektrárna Počerady leží přesně na rozhraní Lounska a Mostecka. Vždy jsme ale na místě jen do příjezdu dalších hasičských jednotek, po prvozásahu se vracíme zpět na základnu v elektrárně,“ uzavírá Václav Helšus.

V rámci uhelných elektráren Skupiny ČEZ působí v současné době jeden velký profesionální útvar Hasičského záchranného sboru. Kromě elektráren Tušimice a Prunéřov, které tvoří jednu stanici, jsou další v elektrárnách Mělník, Chvaletice, Dětmarovice, Tisová a Počerady. Hasiči v prvních dvou zmíněných elektrárnách se přitom spojili pod jedno vedení od 1.9. 2006. Snížily se tím nejen náklady na provoz jednotek, ale zlepšila se i koordinace při používání rozličné techniky. Například mají společný takzvaný protiplyn, což je kompresor pro plnění kyslíkových lahví, a protichemické oděvy. Bez zajímavosti není ani to, že do celorepublikové působnosti profesionálních hasičů z elektráren spadá i Vltavská kaskáda, na níž má Skupina ČEZ vodní elektrárny. Tam vyjíždějí, pokud je zapotřebí použít norné stěny. Během jakéhokoliv zásahu na vodní hladině či jejím okolí se pak na místě dle potřeby střídají.