„Technologie elektrárenského provozu je značně rozmanitá a různě členitá. Tudíž skýtá i těžko přístupné prostory. Mezi ně patří i stanice požární vody se spletí armatur a úzkým kovovým schodištěm. Proto jsme se tentokráte rozhodli zaměřit havarijní cvičení na záchranu zraněného zaměstnance chemické úpravny vody, který byl v objektu na kontrole, uklouzl a spadl z výšky zhruba šesti až osmi metrů. Abychom to zbytečně nekomplikovali, měl ve finále jen jakoby zlomenou nohu a sám dokázal mistrovi služebním mobilem zavolat, co se stalo. Rozumí se, že kdyby byl jeho zdravotní stav vážněji ohrožen, například měl i poraněnou páteř, tak by jeho záchrana byla složitější. Musela by se přivolat horolezecká skupina s kladkostrojem, byl by ve speciálních nosítkách vytažen pomocí lana a poté předán záchranné službě,“ uvedl autor scénáře havarijního cvičení Miroslav Ostrihoň, vedoucí odboru řízení provozu Elektrárny Prunéřov I.

Tento „lehčí“ způsob cvičení umožnil jednotce profesionálních elektrárenských hasičů, aby zraněnému muži nohu zafixovali a následně ho v klasických nosítkách přenesli přes armatury na rovnou podlahu. Zde ho přeložili do speciálního fixačního lůžka, v němž po nafouknutí byla ležící postava zcela znehybněna. Hasiči si pak dokázali poradit i s úzkým schodištěm, přičemž při transportu  zraněného se při jeho váze 120 kilogramů ve své výstroji řádně zapotili. „Schválně jsme vybrali figuranta, který má sice sportovní postavu, ale přece jen o pár kilo víc než jeho kolegové. I to bylo součástí scénáře – úzký prostor a těžký člověk, s nímž se kvůli jeho zranění nedá nijak zvlášť manipulovat. Musím přitom konstatovat, že naši hasiči vše zvládli na jedničku,“ dodal Miroslav Ostrihoň, který je rovněž prvním místopředsedou havarijního štábu Elektrárny Prunéřov I.

Havarijní cvičení ve všech uhelných a vodních elektrárnách Skupiny ČEZ se konají každoročně. Jejich zaměření vždy vyplývá z místních podmínek. Simulace nejrůznějších mimořádných událostí přitom dokáže dokonale prověřit jak připravenost elektrárenský hasičů, tak i operativní pohotovost směnového inženýra, postup havarijního štábu a všech dotčených osob v elektrárně, včetně členů preventivní požární hlídky. Rovněž se ověřují stávající kontakty v rámci ohlašovací povinnosti vnějším orgánům a pokaždé proběhne zkouška funkčnosti technických prostředků (megafonu) pro varování. Velká pozornost je pochopitelně věnována také rychlosti, s jakou je daná situace zvládnuta.