Když byl 15. prosince 1967 zprovozněn výrobní blok č. 1, doznala tím Elektrárna Ledvice významného prvenství. V rámci všech tehdejších uhelných elektráren v Československé republice se totiž jednalo o vůbec první blok o výkonu 200 MW, jehož turbína měla čtyřproudové uspořádání. Zcela ojedinělým byl tak i průtlačný kotel, z něhož vedly do turbíny čtyři vysokotlaké parovody. Až do definitivního odstavení na konci prosince 1997 se rovněž jednalo o jediný blok této konstrukce v celé Skupině ČEZ. Turbína byla vyrobena v národním podniku Škoda Plzeň a kotel ve Vítkovicích. Turbíně se přezdívalo Venuše a kotli Vítek. Zatímco „kluka“ potkal osud starého železa, z Venuše se stane jednou ozdoba sbírek Národního technického muzea v Praze.
Podle Radko Kynčla, vedoucího oddělení strojírenství a spotřebního průmyslu Národního technického muzea v Praze, dochází k akvizicím tak rozměrných sbírkových předmětů, jako je dvousetmegawattová turbína, jen velmi zřídka. „Na jedné straně tomu brání problémy s jejich demontáží, dopravou a uložením a na druhé je vzhledem ke značným prostorovým nárokům malá šance na jejich prezentační využití. V případě ledvické dvoustovky se ale nabízela možnost, umístit ji v areálu zamýšleného železničního muzea v prostorách Masarykova nádraží, v jehož rámci měla být vybudována také poměrně velkorysá energetická expozice,“ říká Radko Kynčl, Myšlenka energetické expozice byla ale zatím odsunuta, i když celý projekt byl již ve stádiu vypracovaných libret a přípravy technických scénářů jednotlivých expozic. „Prostory Masarykova nádraží patří vzhledem ke své poloze v centru Prahy k velmi lukrativním, proto chvíli trvalo než ministerstvo kultury vydalo rozhodnutí, že prioritou je vybudování železničního muzea a ne jejich komerční využití. Nyní se také plně soustřeďujeme na dokončení finančně náročné rekonstrukce hlavní budovy našeho muzea spojené s vybudováním několika nových expozic. Ke znovuotevření muzea dojde v příštím roce, který je zároveň jubilejním rokem stého výročí jeho založení.,“ dodal na vysvětlenou Radko Kynčl.Pracovníci Národního technického muzea ovšem i nadále považují vybudování energetické expozice za prioritu. Už jen proto, že dosavadní malá expozice na Letné již dosloužila a musela být zlikvidována. „Pokud k tomu vzniknou příhodné podmínky, bude součástí nové expozice samozřejmě i ledvická turbína, která je zatím uložena v depozitárním areálu v Čelákovicích. V původním návrhu expozice se přitom předpokládala instalace turbíny na volném prostoru pod proskleným přístřeškem, který by zajistil její ochranu před atmosférickými vlivy,“ uzavřel Radko Kynčl.Na rozebrání 249 tun vážící turbíny se podílel odborný tým, přičemž vše bylo pečlivě zdokumentováno. Pracovníci muzea mají k dispozici i výrobní dokumentaci, takže až přijde ten správný čas, nebude pro ně problém dát Venuši zase dohromady. I když už nebude pochopitelně funkční, bude ve vystavovatelném stavu. Rozborka a odvoz kolosu zabraly téměř tři dny. Jednotlivé části pak do depozitárního areálu Národního technického muzea v Čelákovicích převáželo uprostřed loňského parného léta osm kamionů s návěsy.Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy23. 3. 2007
Ledvická Venuše odpočívá v depozitáři Národního technického muzea
Dvěstěmegawatová turbína z Elektrárny Ledvice je v současné době uložena v depozitárním areálu Národního technického muzea v Praze. Do Čelákovic byla přitom převezena jako dar od Skupiny ČEZ během loňského července. „Jsme rádi, že turbína najde své uplatnění i poté, co koncem devadesátých let minulého století přestala sloužit svému účelu. Snad se časem stane vyhledávaným exponátem návštěvníků muzea a napomůže tak zmapovat jejich zájem o rozvoj energetiky v našich zemích,“ dodává k tomu František Strach, ředitel Elektrárny Ledvice. Podle něj byl zájem muzejníků o turbínu dlouhodobý, neboť se jedná o nejstarší dvoustovku vyrobenou v bývalém Československu, a to v roce 1964.