„V roce 2010 jsme měli v plánu dodat do rozvodné sítě 2 102 MWh elektrické energie. Nakonec to bylo o dvě desetiny procenta méně,“ říká Antonín Volák,vedoucí oddělení zabezpečení ETU I a provozu malé vodní elektrárny Želina. Příčinou chybějících dvou desetin do splnění plánu byla podle něj havárie převodovky u jedné z turbín. „Vzhledem ke stáří převodovky a nedostupnosti náhradních dílů, trvala její oprava pět neděl. Další čtyři týdny jsme stáli v létě během celozávodní odstávky Elektrárny Tušimice II. Tento čas jsme ovšem využili k opravám vnitřních stěn tunelového přivaděče vody od jezu na řece Ohři.“

Na výrobu 1 MWh je zapotřebí přibližně 900 kg uhlí. Roční výrobou ekologické elektrické energie pomocí malé vodní elektrárny Želina tak Skupina ČEZ ušetřila 1 888 tun uhlí, což odpovídá jedné vlakové soupravě se 47 vagóny.

V roce 2009 dodala malá vodní elektrárna Želina do rozvodné sítě 2 139 MWh, což bylo o 37 MWh nadplán. V roce 2008 měla dodat podle plánu do rozvodné sítě 2 101 MWh elektrické energie, nakonec to bylo 1 MWh v méně. Od svého znovuzprovoznění v roce 1994 až do 31. prosince 2010 pak dodala malá vodní elektrárna Želina do rozvodné sítě 38 251 MWh elektrické energie, což odpovídá úspoře 34 426 tun uhlí. 

„To představuje vlak s 860 vagóny, tedy přibližně 57 vlakových souprav, z nichž každá má 15 vagónů + lokomotivu,“ uzavírá Antonín Volák s tím, že Želina je tak smysluplným příspěvkem Skupiny ČEZ k ekologizaci výroby elektrické energie a ukázkou jejího kladného vztahu k obnovitelným zdrojům.

Vyrobenou energii malou vodní elektrárnou  Želina v letech 1995 až 2010 by za rok spotřebovalo zhruba 19 125,5 domácností, budeme-li brát v úvahu, že průměrná spotřeba elektrické energie v ČR je nyní 2 MWh na domácnost a rok. Celému Ústeckému kraji by vloni stačila tato energie na zhruba dva dny. Všechny domácnosti v Ústeckém kraji by ji pak měly na 20 dní.  

Stowattových žárovek, které by vydržely nepřetržitě svítit jednu hodinu, by bylo  361 530 000. Při maximálním výkonu elektrárny 450 kW by nepřetržitě svítilo 4 500 stowattových žárovek denně.

Všeobecné informace

Malou vodní elektrárnu Želina nechalo vybudovat město Kadaň, zprovozněna byla 6. dubna 1908.  Ve dvou horizontálních kašnách byly umístěny dvojité Francisovy vodní turbíny, každá o výkonu 294 kW, které poháněly dva generátory. Vodu na turbíny přiváděl 166 metrů dlouhý tunel od želinského jezu.  Brzy však nestačila uspokojit vzrůstající požadavky města a okolních obcí na odběr elektřiny. I když každoročně přinášela slušný zisk, začali Kadaňští uvažovat o výstavbě nové vodní elektrárny v nedalekých Lomazicích. Ta byla zprovozněna v roce 1925. „Stará“ vodní elektrárna v Želině tak přestala sloužit svému účelu a stala se jen jakýmsi vstupním a čistícím objektem pro lomazickou elektrárnu, k níž vedl od Želiny téměř sedmikilometrový vodní tunel. Lomazická elektrárna dnes neexistuje. V roce 1965 musela ustoupit Nechranické přehradě.

 Malá vodní elektrárna Želina ale mezitím chátrala, byla totiž ponechána svému osudu, a to jak samotná stavba, tak i její technické vybavení. Prakticky se tak znovu narodila v roce 1991, kdy bylo rozhodnuto o její obnově.  Znovuzprovoznění se dočkala v roce 1995, přičemž nejdříve proběhla rekonstrukce jezu Želina a poté celé malé vodní elektrárny. Obě původní dvojité Francisovy turbíny byly repasovány a nově instalovány na původní místo. Celkové náklady vynaložené na stavbu nového jezu, jezové klapky, stavidel na vtoku do kanálu a rekonstrukci vlastní elektrárny, včetně jejího vybavení činily na 55 milionů korun.

 Původně městskou elektrárnu později vlastnily Severočeské rozvodné závody Děčín, poté podnik Elektrárny SSM Tušimice a následně zase město Kadaň. To nakonec Želinu opět svěřilo do trvalého užívání Elektrárnám Tušimice. Dnešní Skupina ČEZ tak vlastní jednu z unikátních technicko-historických památek na vodních tocích v Česku. V rámci Dne otevřených dveří u příležitosti sto let její existence