20. 7. 2010

Malá vodní elektrárna Želina přispěla k životnímu prostředí, díky ní se nespálilo 953 tun uhlí

Želina – Za uplynulé pololetí dodala malá vodní elektrárna Želina na Kadaňsku do rozvodné sítě pomocí dvou Francisových turbín 1 059 MWh vyrobené elektrické energie. Je to něco málo přes polovinu celoroční produkce, která je naplánována na 2 102 MW. Podle průtoku vody je maximální výkon elektrárny 450 kW.

„Na výrobu 1 MWh je zapotřebí přibližně 900 kg uhlí. Pololetní výrobou elektrické energie pomocí malé vodní elektrárny Želina jsme tak ušetřili zhruba 953 tun uhlí, což odpovídá jedné vlakové soupravě s 24 vagóny. Počítáme-li přitom s tím, že nosnost jednoho vagónu je 40 tun,“říká Antonín Volák, vedoucí oddělení zabezpečení ETU I a provozu malé vodní elektrárny Želina.

Podle něj je jen dobře, že se podařilo vyrobit o 8 MW elektrické energie nad pololetní plán. Jakmile totiž nastane vlivem teplého počasí úbytek vody, tak se výroba zase srovná. „Je to tak prakticky každý rok. Z jara a na začátku léta je hodně vody, takže turbíny se točí ostošest. Jakmile udeří vedra, hladina Ohře klesne a nastanou i dny, kdy stojíme, případně jedeme jen na jednu turbínu, na kterou ženeme veškerou vodu. S příchodem chladnějšího počasí a podzimem se pak výroba zase srovná,“přibližuje Antonín Volák každoroční koloběh. Někdy je ovšem nedostatek vody i výhodou, neboť tak nastane vhodná doba pro revize, údržbu a drobné opravy na zařízení, což by jinak, když je pod vodou, nešlo zrealizovat.

Stanislav Švancar, strojník neblokových zařízení z malé vodní elektrárny Želina, kontroluje česla. Ta slouží k zachycení nečistot, které nese voda na turbíny.

Od svého znovuzprovoznění v roce 1994 až do 30. června 2010 dodala malá vodní elektrárna Želina do rozvodné sítě 37 212 MWh elektrické energie, což odpovídá úspoře 33 491 tun uhlí.

„To představuje vlak s 837 vagóny, tedy zhruba 56 vlakových souprav, z nichž každá má 15 vagónů + lokomotivu,“ uzavírá Antonín Volák s tím, že Želina je tak smysluplným příspěvkem Skupiny ČEZ k ekologizaci výroby elektrické energie a ukázkou jejího kladného vztahu k obnovitelným zdrojům.

Vyrobenou energii malou vodní elektrárnou Želina v letech 1995 až 1. pololetí 2010 by za rok spotřebovalo 18 606 domácností, budeme-li brát v úvahu, že průměrná spotřeba elektrické energie v ČR je nyní 2 MWh na domácnost a rok. Celému Ústeckému kraji by stačila tato energie na necelé dva dny. Všechny domácnosti v Ústeckém kraji (321 928 podle posledního sčítání v roce 2001) by ji pak měly na 21 dní.  

Stowattových žárovek, které by vydržely nepřetržitě svítit jednu hodinu, by bylo  372 120 000. Při maximálním výkonu elektrárny 450 kW by nepřetržitě svítilo 4 500 stowattových žárovek denně.

Všeobecné informace

Malou vodní elektrárnu Želina nechalo vybudovat město Kadaň, zprovozněna byla 6. dubna 1908.  Ve dvou horizontálních kašnách byly umístěny dvojité Francisovy vodní turbíny, každá o výkonu 294 kW, které poháněly dva generátory. Vodu na turbíny přiváděl 166 metrů dlouhý tunel od želinského jezu.  Brzy však nestačila uspokojit vzrůstající požadavky města a okolních obcí na odběr elektřiny. I když každoročně přinášela slušný zisk, začali Kadaňští uvažovat o výstavbě nové vodní elektrárny v nedalekých Lomazicích. Ta byla zprovozněna v roce 1925. „Stará“ vodní elektrárna v Želině tak přestala sloužit svému účelu a stala se jen jakýmsi vstupním a čistícím objektem pro lomazickou elektrárnu, k níž vedl od Želiny téměř sedmikilometrový vodní tunel. Lomazická elektrárna dnes neexistuje. V roce 1965 musela ustoupit Nechranické přehradě.

Malá vodní elektrárna Želina ale mezitím chátrala, byla totiž ponechána svému osudu, a to jak samotná stavba, tak i její technické vybavení. Prakticky se tak znovu narodila v roce 1991, kdy bylo rozhodnuto o její obnově. Znovuzprovoznění se dočkala v roce 1995, přičemž nejdříve proběhla rekonstrukce jezu Želina a poté celé malé vodní elektrárny. Obě původní dvojité Francisovy turbíny byly repasovány a nově instalovány na původní místo. Celkové náklady vynaložené na stavbu nového jezu, jezové klapky, stavidel na vtoku do kanálu  a rekonstrukci vlastní elektrárny, včetně jejího vybavení činily na 55 milionů korun.Původně městskou elektrárnu později vlastnily Severočeské rozvodné závody Děčín, poté podnik Elektrárny SSM Tušimice a následně zase město Kadaň. To nakonec Želinu opět svěřilo do trvalého užívání Elektrárnám Tušimice. Dnešní Skupina ČEZ tak vlastní jednu z unikátních technicko-historických památek na vodních tocích v Česku. V rámci Dne otevřených dveří u příležitosti sto let její existence, si 5. dubna 2008 prohlédlo 1 278 návštěvníků.

Více o informací obnovitelných zdrojích