„V letošním roce jsme u nás už měli 14 exkurzí, jichž se zúčastnilo téměř pět set zájemců o prohlídku elektrárny. Dalších šestnáct osob, studenti 5. ročníku ČVUT, absolvovalo u nás čtyřdenní stáž,“ říká Jiří Šinágl, ředitel Elektrárny Počerady. Jak dodal, Návštěvníci se rekrutují výhradně z řad středoškolských a vysokoškolských studentů. „Byli například z Gymnázia v Žatci, Lounech Litvínově či Lovosicích, ČVUT Praha, matematicko fyzikální či pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Středních odborných škol či učilišť v Podbořanech, Mostě a Žatci, Západočeské univerzity v Plzni a dalších.“ Bezesporu unikátní návštěvou přitom bylo osm senátorů z výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Z bezpečnostních důvodů se totiž v Počeradech zaměřují výhradně na exkurze pro studenty ze středních a vysokých škol. Menší děti pak mají příležitost prohlédnout si elektrárnu v doprovodu rodičů v rámci podzimního dne otevřených dveří. „V tento den máme vždy hojnou účast. Návštěvnost se pohybuje od dvou set do tří set osob. Jen vloni jsme během dne otevřených dveří zrealizovali deset prohlídek s průměrným počtem pětadvaceti lidí na jednu,“ poznamenala k tomu Marie Šlajchová, asistentka ředitele.

Elektrárna Počerady má návštěvníkům co nabídnout. Už jen to, že původně měla stát v Egyptě, jelikož z kontraktu v 50. letech 20. století sešlo, použil se hotový africký projekt pro Počerady. Strojovny bloků jsou proto postaveny z montovaného železobetonu a nejsou podsklepeny. Vlastní turbíny a alternátory jsou umístěny v samostatných boxech, které jsou odděleny od ostatních turbosoustrojí. Každý z boxů má dvě posuvné střechy, přičemž nad boxy projíždějí dva portálové jeřáby umožňující montáž a demontáž turbín či alternátorů. „V tomto projektovém uspořádání tedy schází klasická hala strojovny, jak je tomu ve většině ostatních tepelných elektráren., Průtlačné kotle jsou pak postaveny v takzvaném polovenkovním provedení. To znamená, že veškerá podlaží jsou z ocelové konstrukce a z venku od 15 až do 50 metrů, pouze oplechovaná. Plechové jsou i zauhlovací zásobníky,“ poznamenal k tomu Jiří Šinágl.

Elektrárna má i unikátní velín, v němž sedí všichni operátoři pohromadě. „Původně bylo v elektrárně šest velínů výrobních bloků, dva na zauhlování a po jednom na mazutové stanici, chemické úpravně a blokové úpravně. Další dva byly na odsiřování a čerpací stanici chladících vod. Samostatný velín měla i čerpací stanice surové vody na Ohři,“ vypočítává Jiří Šinágl. Jak dále uvedl, v průběhu posledních deseti let se v důsledku modernizace a zavedením spolehlivých řídících systémů začaly velíny sdružovat. V závěru roku 1999 jich už bylo jen pět – tři blokové a po jednom na odsíření a v rámci vodního hospodářství. V roce 2001 pak byly sloučeny do jedné společné technické dozorny s osmi lidmi na směně.

Projekt Elektrárny Počerady se začal připravovat v říjnu 1959, výstavba pak začala v únoru 1964. V první fázi proběhla výstavba Elektrárny Počerady I, tedy bloků č. 1 až 4. Do provozu byly uvedeny v letech 1970 a 1971. Ve druhé fázi byla postavena Elektrárna Počerady II s bloky č. 5 a 6, které byly zprovozněny v roce 1977. Stala se tak první elektrárnou v tehdejším Československu osazenou výlučně bloky o výkonu 200 MW. Na začátku roku 1994 byl ovšem vzhledem k útlumovému programu uhelných elektráren blok č.1 odstaven z provozu. Bloky č. 5 a 6. se pak staly v říjnu téhož roku vůbec prvními odsířenými bloky v České republice. Odsíření ostatních bloků bylo kompletně dokončeno na podzim 1996. Nyní mají Počerady výkon 5x200 MW.

Ročně Elektrárna Počerady vyrobí cca. 7 TWh elektrické energie. V rámci všech uhelných elektráren Skupiny ČEZ se v loňském roce podílela na výrobě elektrické energie 18,53 procent. Letos do konce května činil podíl na výrobě 20,37 procent. Účinnost elektrárny je za stejné období 32,55 procent.