Dominanta elektrárny má na kahánku

„Náš komín je s 300 metry zatím stále druhým nejvyšším v republice. Po modernizaci ho ovšem nebude potřeba, neboť veškeré spaliny budou po odsíření, odprášení a denoxování odváděny kouřovody do chladících věží. V případě zmodernizovaných výrobních bloků 22 a 23 to již tak i funguje. Naše dlouholetá dominanta tak zmizí ze zemského povrchu,“

říká Otakar Tuček, ředitel Elektrárny Tušimice a Prunéřov. Proto je součástí komplexní obnovy i jeho demolice.

Ta je rovněž rozdělena na dvě etapy. První obnáší demontáž vnitřních vyzdívek a probíhá právě teď. Během druhé pak proběhne vlastní demolice vnějšího pláště. „Bude to velice náročné, neboť nahoře se musí v jakémsi hnízdě sestavit a ukotvit demoliční bagr s hydraulickými nůžkami. Těmi bude odshora uštipovat kusy betonového pláště a ty se pak budou spouštět komínem dolů,“ zjednodušil Otakar Tuček celou operaci. Podle něj se s tím začne někdy ve druhé polovině letošního roku, přičemž celý komín by měl zmizet do konce roku 2011. „Je jasné, že tyto práce budou odvislé od počasí, a tak jakmile přijde zima, budeme muset zase počkat na teplejší jaro.“

Situaci zkomplikoval zamilovaný sokolí pár

Podle ředitele Tučka je ovšem zaskočilo zcela něco jiného než počasí. Komín si totiž vyhlédla k zahnízdění samice chráněného sokola stěhovavého. Ze začátku byly zaznamenány jen její přelety nad elektrárnou, posléze ale začala kroužit kolem komína. Po

nějakém čase se po žebříku vzhůru vydali pracovníci specializované firmy a opravdu na jednom z ochozů našli začátkem května „hnízdo“ se dvěma vejci.  Sokolí pár ovšem nikde nebyl. Proto mohli nerušeně pořídit fotografie a slézt dolů.

„Podle fotografií vajec se opravdu jedná o sokola stěhovavého. Jelikož je kriticky ohroženým druhem, je ze zákona naší povinností nechat sokoly vyhnízdit, přičemž mláďata opouští hnízdo po 35 až 42 dnech od vylíhnutí. Sokoli si nestaví vlastní hnízdo, ani jej neupravují. Většinou ho zaberou jinému ptačímu druhu, případně hnízdí také na výškových stavbách a skalách přímo na holém podkladu. Proto se jim asi smotaná kabeláž na ochozu tušimického komínu zdála pro hnízdění ideální,“ poznamenal Josef Vaic, vedoucí útvaru ekologie a bezpečnosti Elektráren Tušimice a Prunéřov.

Že se tito dravci v lokalitách Tušimic a Prunéřova vyskytují, není pro ornitology a Českou inspekci životního prostředí žádnou novinkou. V minulosti na některém z elektrárenských komínů pravděpodobně již hnízdili, tentokrát jde však o první viditelné zahnízdění. „S ornitology je ČEZ již předběžně dohodnut, že v obou lokalitách na vytipovaných místech nainstaluje pro sokoly stěhovavé speciální budky. Nepočítali jsme ovšem s tím, že nás ptáci předběhnou a najdou si své místo sami,“ zasmál se Josef Vaic a dodal, „kdyby nám nedávno nevylezli na komín prunéřovské dvojky ekologičtí aktivisté, tak bychom tam možná mohli mít další sokolí rodinku.“

Kromě ornitologů se o sokola stěhovavého pochopitelně zajímá i Česká inspekce životního prostředí. Proto se předpokládá, že vydá stanovisko k postupu prací na komíně v čase hnízdění. Jelikož se jedná o předané pracoviště,  stanovisko bude směrodatné pro generálního dodavatele komplexní obnovy, jímž je Škoda Praha Invest, a firmy pověřené jednotlivými etapami demolice komína.

Slova zoologa nejsou příliš optimistická

Zástupci Skupiny ČEZ pochopitelně o hnízdění sokola vyrozuměli Václava Berana, zoologa a kurátora sbírky zoologie a entomologie a botanického herbáře Muzea města Ústí nad Labem, jehož jedna z mnoha specializací je právě ornitologie. Samozřejmě vznesli i dotaz, jak se mají v nejbližších dnech lidé v elektrárně v rámci probíhající komplexní obnovy chovat, aby ptáky příliš nerušili.

Václava Berana sice informace potěšila, na druhou stranu sokolímu páru příliš velkou naději na vyvedení potomků nedává. „Hnízdění jsme i letos předpokládali, bohužel se potvrdilo až ve chvíli, kdy na komín vystoupala skupina pracovníků. Umístění "hnízda" je ale velice nešťastné, myslím si, že i kdyby nesehrálo negativní roli rušení, těžko by se mláďata vylíhla. "Hnízdo" není rovné, vejce jsou daleko od sebe a navíc jeho dno není izolované, takže je velmi pravděpodobné, že se hnízdění nezdaří. Uvidíme do čtrnácti dnů, jak letošní hnízdění v Tušimicích dopadne,“ konstatoval Václav Beran.

V Prunéřově podle něj sokol stěhovavý hnízdí zřejmě také. “Kolega je tam pozoroval minulý týden. O hnízdě ale zatím nevíme. Myslím, že budky sokolům v Tušimicích i Prunéřově jen pomohou,“ dodal ještě zoolog.

Kolem komína není třeba dbát zvláštních opatření, jen se nemůže lézt nahoru. Pohyb dole sokolům nijak nevadí.

Skupina ČEZ spolupracuje s ornitology

Je to až s podivem, že tento kriticky ohrožený a přísně chráněný druh české fauny nalezl oblibu v elektrárenských komínech. Právě proto se již letos na jaře ornitologové se Skupinou ČEZ dohodli, že v Prunéřově instalují na komíně speciální budku pro zahnízdění

sokola stěhovavého. S Tušimicemi se zatím kvůli probíhající komplexní obnově a demolici komína letos nepočítalo. I zde ovšem bude časem zřejmě nainstalována na vhodném výškovém místě budka. Energetická společnost tak dbá nejen o zlepšení životního prostředí pro obyvatele severních Čech, ale i o záchranu tohoto ohroženého živočišného druhu.

Ostatně není to jediný druh opeřence, kterému pomáhá Skupina ČEZ v zachování svého druhu.  V minulosti již například Skupina ČEZ ve spolupráci s Národním parkem České Švýcarsko vybudovala na stožáru vysokého napětí nedaleko Rybniště u Krásné Lípy unikátní hnízdo uzpůsobené pro vzácného dravce orlovce říčního. Mezi rarity pak patří počiny několika rodinek čápa bílého, když si vybudují hnízda na stožárech nízkého napětí. V takových případech energetici zajistí okolí hnízda důkladnou izolací a pravidelně jezdí kontrolovat jeho stav a bezpečnost.

Samostatnou kapitolou je instalace doplňkových ochran proti úrazu ptáků elektrickým proudem na sloupy vysokého napětí. Touto problematikou se Skupina ČEZ zabývá již od roku 1995, přičemž až do roku 2009 šla v ochranných opatřeních nad rámec zákonných povinností, které se od roku 2004 vztahovaly pouze na nová a rekonstruovaná vedení. Jen na severu Čech energetici osadili v letech 1995 – 2009 ochranou ptactva na 4 500 popěrných bodů a zabezpečili na 400 km vedení vysokého napětí. ČEZ Distribuce se přitom již v roce 2007 zavázala, že nejpozději do roku 2013 osadí ochrannými prvky všechny ornitology vytipované nejkritičtější úseky vedení vysokého napětí na celém zásobovacím území Skupiny ČEZ. Jedná se především o nejrůznější ptačí rezervace, oblasti NATURA 2000, významná hnízdiště a tažné trasy migrujících ptáků. Do realizace tohoto závazku investuje ČEZ Distribuce více než 100 milionů korun.