Z Dolů Nástup Tušimice jsou průběžně zásobovány elektrárny Prunéřov I a II a Tušimice II. „Naše skládka uhlí má kapacitu 30 000 tun, což představuje havarijní zásobu na tři až čtyři dny provozu výrobny v případě výpadku dodávky paliva po železniční vlečce z Dolů Nástup Tušimice.   V současné době je tato skládka  plná. Šachtu  máme totiž doslova za humny, takže doprava uhlí v železničních vagónech nepřináší žádné problémy při vykládce. Čtyři 110 MW bloky přitom spotřebují kolem 8 000 tun uhlí denně,“ dodává k tomu Miroslav Ostrihoň, vedoucí odboru řízení provozu elektrárny Prunéřov I. Podle něj se zatím nestalo nic, co by provoz elektrárnu z důvodů mrazu ohrozilo. „Jen v případě vápence pro odsíření trvá jeho průběžné vykládání déle. Právě kvůli mrazům musí strávit vagóny přibližně dvanáct hodin v rozmrazovacím tunelu, než vápenec vysypeme.“ 

Podle Tomáše Jandy, vedoucího odboru řízení provozu elektrárny Prunéřov II, nemají ani zde zásadní problémy a všechny bloky jsou v provozu. „Pokud něco řešíme, tak jen provozní záležitosti bez přímých souvislosti se zimou. Uhlím jsme zásobováni přímo z dolů.  Na skládce máme jako rezervu 100 000 tun uhlí, dostatek je i vápence, asi 20 tisíc tun. V případě extrémních klimatických podmínek je dodavatel vápence schopen ho ošetřit speciálním postřikem, takže se podstatně omezí tvorba zmrzlých slepenců,“  uvedl Tomáš Janda. Jak dodal, pokud by bylo nutné použít uhlí ze skládky, jeho zmrzlá vrchní vrstva se naruší a pod odlomenými zmrazky je pak již sypké. Elektrárna Prunéřov má pět 210 MW bloků, přičemž každý spotřebuje asi 4 000 tun uhlí denně.

V elektrárně Tušimice II ještě probíhá druhá etapa komplexní obnovy, její bloky, každý o výkonu 200 MW, jsou ovšem v provozních režimech odpovídající stádiu jejich modernizace. „Spotřeba uhlí je průměrně 14 tisíc tun denně, a to pro tří provozované výrobní bloky. Jeden je dosud v komplexní obnově. Na skládce máme do zásoby 97 tisíc tun paliva. Díky pásové dopravě zauhlujeme přímo z dolů do zásobníků paliva přímo v kotelně. Skládka je vyloženě rezervou pro případ nečekaných problémů na šachtě nebo kvůli poruše zauhlovací linky. Ty jsou ovšem dvě, takže pořád by jedna fungovala. Pokud by tedy nenastala výjimečná situace, že by měly obě nějakou poruchu současně,“ poznamenal Pavel Krupička, vedoucí oddělení řízení směnového  provozu elektrárny Tušimice II. Stejně jako v případě prunéřovská dvojky je vápenec dodavatelem ošetřen speciálním postřikem. 

„Mrazy nás nezaskočily, z tohoto hlediska je provozní technologie v pohodě. Stejně jako kolegové v jiných elektrárnách, řešíme případně jen provozní problémy bez přímé souvislosti se zimou. Na skládce máme 62 000 tun uhlí, přičemž průběžně pásovou dopravou doplňujeme zásoby uhlí ze sousedních Dolů Bílina, takže nějaké problémy s dodávkou nám nehrozí,“  říká Milan Bartl, vedoucí odboru řízení provozu elektrárny Ledvice. Ta se svými třemi 110 MW bloky spotřebuje 6,5 tisíce tun uhlí denně. Problémy zde nemají ani s vápencem pro odsíření. Ten nemůže zamrznout vůbec, neboť je do elektrárny dodáván v cisternách v sypkém stavu. „Kdyby ovšem nastaly problémy s dopravou máme rezervu složenou v bývalém kamenolomu v Lahošti, kde nám ho i semelou.“

„Máme nyní v provozu všech pět výrobních 200 MW bloků. Pro každý denně potřebujeme kolem 4 000 tun uhlí,“ uzavírá mrazivou sondu do severočeských elektráren Miroslav Kryl, vedoucí oddělení řízení směnového provozu elektrárny Počerady. Podle něj má elektrárna i dostatečné zásoby uhlí na skládce, a to 99 tisíc tun. „Čerpáme z ní ale jen minimálně, protože jsme průběžně zásobovány uhlím z povrchových dolů mostecké pánve.“ S příchodem arktických mrazů zde uvedli do pohotovosti  i rozmrazovací tunel, který do standardního režimu najel minulou středu. Do tunelu se vejde k rozehřátí jedenáct vagonů uhlí.