Prozkoumat budovu o celkové ploše 34 tisíc metrů čtverečních, tedy asi jako tři budějovická náměstí, a přitom najít i milimetrové odchylky. Takový byl úkol speciálního dronu, který nedávno létal nad jednou z pomocných v Jaderné elektrárně Temelín.
„Jde o premiérové použití dronu u nás pro tyto účely. Zatím čekáme, jaké budou výsledky, do budoucna by to mohla být cesta pro kontroly stavebních objektů. Velkou výhodou toho způsobu kontroly je zmapování celého povrchu a to i těžko přístupných míst v relativně krátkém čase,“
Pomocí laseru dron sledoval stav povrchu pláště budovy, termokamera umožnila nahlédnout i pod fasádu.
„Výstupy budou důležité i pro tak zvanou prediktivní údržbu. Tedy provedení údržby ještě předtím, než by došlo k nějakému problému. Elektrárně předáme 3D modely, ze kterých vyplyne, v jakém stavu plášť a střecha budovy jsou,“
Vzlétnutí dronu předcházelo získání všech potřebných povolení.
„Museli jsme získat povolení od Úřadu pro civilní letectví. To jsme ještě předali výrobci dronu, který nám zařízení tzv. odemkl. Moderní drony mají tzv. geofencing, který dron nepustí do bezletových zón,“
ČEZ ročně do modernizace a zvyšování bezpečnosti investuje průměrně miliardu korun. Letos se například na obou jaderných elektrárnách připravují na zřízení životně důležitých prostor, které podle nového Atomového zákona začnou platit od roku 2020.
Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 11,3 terawatthodin elektřiny. Společně s Dukovany jde o zdroje, které produkují největší množství čisté elektrické energie a podílí se tak výraznou měrou na bezemisní výrobě Skupiny ČEZ. Ročně se díky jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky miliónů tun CO2.
