26. 4. 2010

Neseriózní prodejci poškozují spotřebitele i trh s elektřinou

Tuzemští spotřebitelé se stále častěji setkávají s neseriózními metodami obchodníků při nabídce elektřiny. Alternativní dodavatelé energií v praxi nereagují na výzvy, aby od neseriózních praktik upustili. Proto se společnost ČEZ Prodej rozhodla předat dnes oznámení o nekalosoutěžních praktikách Státní energetické inspekci (SEI).

Výrazný nárůst neseriózních nabídek elektřiny od počátku roku dokládá statistika zákaznické linky společnosti ČEZ Prodej. Zatímco v prosinci 2009 na postupy podomních obchodníků upozornilo zhruba 20 zákazníků, letos v únoru zaznamenalo call centrum již více než 150 případů. Od března registruje průměrně 20 upozornění z různých regionů za týden.

„Neseriózní aktivity na trhu s elektřinou letos gradují. Zákazníci nás častěji upozorňují na to, že se podomní obchodníci vydávají za naše zaměstnance anebo o Skupině ČEZ šíří nepravdivé informace. Zákazníci očekávají, že to budeme řešit,“ vysvětluje Zuzana Řezníčková, jednatelka společnosti ČEZ Prodej. „Neetický přístup obchodníků poškozuje především zákazníky a obecně snižuje důvěru v liberalizovaný trh s elektřinou. To jsou důvody, kvůli kterým jsme předali podnět energetické inspekci. Zvažujeme však také podání žaloby kvůli nekalosoutěžnímu jednání.“

ČEZ Prodej proto podala na SEI oznámení o nekalosoutěžních postupech a klamavých praktikách obchodních zástupců společností Bohemia Energy, Bicorn a Centropol. Se souhlasem zákazníků připojila k oznámení také několik desítek záznamů ze zákaznických linek, které neseriózní metody obchodníků pracujících pro uvedené společnosti dokumentují. Zástupci společnosti ČEZ Podej již v minulosti alternativní dodavatele elektřiny několikrát písemně vyzvali, aby od nekalého jednání upustili. K omezení neseriózních aktivit však nedošlo.

„Společnost ČEZ Prodej nekalosoutěžní praktiky a neetické jednání při obchodování s elektřinou odmítá. Považujeme za svou povinnost na problém upozornit a zákazníky před ním chránit,“dodává Zuzana Řezníčková. „Doufáme, že SEI důkladně prověří, zda svým jednáním společnosti neporušují energetický zákon, který ukládá obchodníkům povinnost poskytovat pravdivé informace o dodávkách elektřiny.“

Kromě státních orgánů bude společnost ČEZ Prodej průběžně upozorňovat na neseriózní postupy některých obchodníků s elektřinou také své zákazníky. Spolu s vyúčtováním jim zašle praktické informace, jak neseriózní jednání poznat a jak na ně reagovat. Poskytne také potřebné informace zákazníkům, kteří se rozhodnou podat stížnost na neseriózní jednání ke Státní energetické inspekci.

Příklady metod, které nejčastěji používají neseriózní obchodní zástupci:

1. Používají zavádějící informace, aby vzbudili zájem a důvěru spotřebitelů. Například se neoprávněně vydávají za pracovníka, který kontroluje nebo odečítá elektroměry.

2. Neoprávněně se vydávají za pracovníka dosavadního dodavatele energie, který má se spotřebitelem dohodnout změnu cenových tarifů.

3. Mylně informují spotřebitele, že jeho dosavadní dodavatel energií ukončuje činnost, a proto musí uzavřít novou smlouvu s jinou firmou.

4. Přesvědčují spotřebitele k okamžitému podpisu smlouvy. Argumentují časově omezenou nabídkou a nenechávají spotřebiteli dostatečný čas na rozhodnutí.

5. Neposkytují spotřebiteli úplnou informaci o své nabídce. Spotřebitel například až po podpisu zjistí, že za předčasné ukončení smlouvy musí zaplatit deaktivační poplatek.

6. Nabízejí paušální slevu, aniž by vycházeli ze skutečné spotřeby domácnosti a jejího cenového tarifu.

7. Neinformují o tom, že nabízená sleva je časově omezená a nekryje se s celým obdobím, po které se spotřebitel podpisem smlouvy zavazuje odebírat elektřinu.

8. Nesdělují informace o ceně zákaznického servisu nového dodavatele. Spotřebitel tak může platit i poplatky za služby, které měl doposud zdarma.

9. Zaměřují se na seniory. Nabízejí jim klamavou slevu na dodávku energií určenou pouze pro seniory, která však ve skutečnosti neexistuje.

10. Ve výjimečných případech se může spotřebitel setkat s agresivními obchodními praktikami, kdy mu obchodník vyhrožuje a nutí jej k podpisu nové smlouvy.