„Demontáží technologií a následnými demolicemi objektů Elektrárny Prunéřov 1, která sloužila svému účelu 53 let, pokračujeme v naplňování naší strategie Čistá Energie Zítřka. Jejím cílem je přechod na nízkoemisní výrobu elektřiny a v případě prunéřovské jedničky se nyní jedná o přípravu lokality k dalšímu využití.  Probíhají demontáže technologií ve vnitřních prostorách jako příprava na demolice vlastních objektů. Demontovány tak jsou například již pásové dopravníky, věžové mlýny či právě ventilátory chladicích věží, ale i třeba opláštění budov, dále úpravy oplocení a přístupu do areálu,“ říká Jiří Hampl, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov. Neopomněl přitom zdůraznit, že vše probíhá za dodržování všech podmínek, definovaných ve vydaných demoličních výměrech.  

Veškerý demontovaný materiál se zatím shromažďuje v areálu bývalé elektrárny. Použitelné části poslouží v jiných výrobních lokalitách jako náhradní díly. Nepotřebné kovové části skončí jako druhotná surovina ve šrotu určeného k recyklaci. Vybouraný materiál bude po certifikaci využit k zásypu podzemních prostor, tedy jímek, šachet a kanálů, jimiž vedly kabeláže, napájecí potrubí a podobně.   Ostatní odpady budou ekologicky zlikvidovány. „Naší výhodou je, že ať již šrot, tak i vše ostatní můžeme dopravovat mimo jiné i s využitím stávající vlečky a po napojení se na klasickou železniční trať prakticky kamkoliv a tím i trochu odlehčit již tak přetížené automobilové dopravě,“ doplňuje Jiří Hampl.  

Nejen demolice a demontáže budou ovšem na programu dne. „Jednička“ byla totiž během první vlny ekologizace v 90. letech minulého století přizpůsobena teplárenskému režimu, tudíž hlavně „vyráběla“ teplo pro Klášterec nad Ohří a v případě odstávky své mladší sestry i pro Chomutov a Jirkov. Bude proto zapotřebí vytyčit část nové trasy pro horkovod z Elektrárny Prunéřov II do Klášterce, respektive přestěhovat horkovod blíže k silnici I/13. To samé se týká přeložky části potrubí čerpací stanice surové vody pro „dvojku“, neboť ze stanice vede potrubí přes Prunéřov I. „Obě elektrárny totiž tvořily dlouhá léta jeden výrobní celek a spoustu věcí tak měly společných. Nyní řešíme, jak je od sebe oddělit a přizpůsobit jen potřebám provozu EPR 2. Týká se to například i čerpací stanice nafty a pochopitelně i komunikací mezi nimi. Řešíme třeba i náhradní trasy pro průjezd hasičů po osamostatnění a oplocení areálu,“ poznamenal ještě ředitel Hampl.

Po demolici chladicích věží bude probíhat i demolice všech ostatních objektů. Výjimky mohou nastat v případě administrativních budov, sociálních zařízení a šaten. Tyto stavby mohou být případně dál využity v návaznosti na konečné rozhodnutí budoucích investorů či přímo společnosti ČEZ, zda se pro ně najde odpovídající uplatnění. V každém případě by od poloviny roku 2023 měla být celá plocha bývalé Elektrárny Prunéřov 1 (cca 40-45 ha) připravena k využití pro komerční účely a to včetně připojení na veškeré sítě.  

Provoz Elektrárny Prunéřov I  byl ukončen po třiapadesáti letech existence 30. června 2020. Za tu dobu během celkových 1 533 797 provozních hodin vyrobila 139 193 107 MWh elektrické a 41 433 487 GJ tepelné energie a spotřebovala 138 532 416 tun paliva.  Během zásadní modernizace a ekologizace ve druhé polovině 90. let minulého století byl její výkon 660 MW snížen po odstavení dvou výrobních bloků na celkový výkon 440 MW (4x 110 MW).

Ota Schnepp , mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy