Voda, která uvádí do pohybu všechna čtyři 91MW soustrojí elektrárny Orlík, by za normálního

provozu naplnila klasický 50metrový bazén za necelých 5 vteřin. Momentálně však polovina kapacity největší klasické vodní elektrárny v zemi stojí a prostory soustrojí TG1 a TG2 se staly domovem týmu specialistů, kteří provádějí pravidelné opravy. Orlík loni dodal do sítě 264 miliony kWh elektřiny, a pokryl tak spotřebu téměř 100 tisíc domácností v regionu na pomezí středních a jižních Čech.

Projděte se elektrárnou Orlík včetně běžně nepřístupných vodních cest – díky virtuální prohlídce

„Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Významně se podílí na řízení celostátní energetické soustavy a na výrobě ekologicky čisté, špičkové elektrické energie. Umožňuje to celkový výkon 364 MW, velmi rychlé a operativní najetí na plné zatížení za 128 sekund a dálkové ovládání z centrálního dispečinku ve Štěchovicích. Je proto nutné stále udržovat zařízení ve výborné kondici,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík.

Roční plánovaná oprava je jedinou možností, kdy specialisté mohou pracovat v tzv. vodních cestách. Za běžného provozu letí přivaděčem miliony hektolitrů spoutaného vodního živlu rychlostí 150 kubíků za vteřinu. Voda roztáčí 50tunové oběžné kolo turbíny o průměru téměř 5 metrů,odkud její energii přenáší hřídel na 400tunový rotor generátoru vyrábějícího elektřinu. Dvojici soustrojí, každé vysoké jako panelový dům o 27 metrech, nyní detailně zkoumají odborníci, kteří vyhledávají a opravují místa poškozená během ročního provozu nesmírnou silou vody.

„Specialisté se věnují kontrole vodních cest, zjišťování vad, vyvařování kavitací na oběžném kole turbíny, kontroly tlakovzdušných zařízení, diagnostiku a údržbu generátoru a blokového trafa, řídicích systémů a ochran,“ vypočítává hlavní body oprav Pavel Synek, vedoucí odboru provozu vodní elektrárny Orlík.

Opravy skončí začátkem května a zkrocená voda ze soustrojí TG1 a TG2 zamíří znovu vyrábět ekologickou energii do níže položené elektrárny Kamýk.

Spolehlivá elektrárna s pěti křížky

V elektrárně uvedené do provozu v letech 1960 - 61 jsou instalována 4 plně automatizovaná soustrojí s Kaplanovými turbínami pro spád 70,5 m. Voda je přiváděna na soustrojí čtyřmi ocelovými potrubími o průměru 6250 mm, zabetonovanými v hrázi. Nejpohnutější chvíle a současně největší následné opravy za více než 50letou historii výroby elektřiny zažil Orlík v létě 2002. Elektrárna společně se svým personálem statečně vzdorovala tisícileté vodě na Vltavě a zaplatila za to zaplavením všech čtyř 91MW turbín i generátorů. Celý následující rok byl Orlík z důvodu oprav odstaven a nejvíce poškozený 4. blok začal elektřinu do sítě znovu dodávat dokonce až 13. prosince 2004.

• Více informací o elektrárně Orlík, včetně filmu „Spoutaná řeka“
• Více informací o vodních elektrárnách provozovaných v rámci Skupiny ČEZ

Víte, že…

• rotující část každého ze soustrojí vodní elektrárny Orlík má délku 27 metrů a hmotnost 650 tun?
• hmotnost nejtěžšího dílu – rotoru generátoru – činí 400 tun?
• zatížení závěsného ložiska za provozu je až 1200 tun a to díky hydraulickému tahu vody působícímu shora na lopatky turbíny dalších 600 tun?
• desetilopatkové oběžné kolo Kaplanovy turbíny dostalo na výstavě EXPO 58 v Bruselu ocenění a bylo světovým unikátem?
• díky stavbě přehrady musel být přenesen i celý kostel?
• lodní doprava po Orlické nádrži jezdí od počátku vzedmutí hladiny?
• hlavní stavitel přehrady Orlík pan Ing. Kraus prolezl před počátkem betonáže základ celé hráze doslova po kolenou, aby vyloučil jakékoli budoucí nebezpečí?
• přes přehradu Orlík měla jezdit nákladní doprava, která měla vozit písek na stavbu jaderné elektrárny Temelín?
• Orlík je nejvodnatější vodní nádrží v České republice, může pojmout více než 700 mil. m³?

Tyto i další informace dostanete při návštěvě Informačního centra Orlík