POVODNĚ V ROCE 2002 JSOU PRO ČEZ JIŽ HISTORIÍ ? OPRAVY VODNÍCH ELEKTRÁREN DOKONČENY

V tzv. malých vodních elektrárnách (do 10 MW výkonu) se vyrobilo 175,2 GWh, z toho 30 % připadá na sedm malých vodních elektráren (MVE) provozovaných přímo ČEZ, 70 % bylo vyrobeno v elektrárnách dceřinných společností ČEZ (Hydročez, VČE a ZČE). Celkem se loni se v MVE vyrobilo o necelá 3 % méně elektřiny než v roce předchozím, kdy výroba dosáhla 180,4 GWh. Tento pokles je důsledkem pokračující obnovy zařízení vodních elektráren, jejichž cílem je zvýšení výroby elektřiny z malých vodních elektráren. Tyto práce například u společnosti Hydročez zahrnují investice do jednotek pocházejících z let 1920 -1930, které představovaly polovinu zařízení. 13. prosince loňského roku začal elektřinu do sítě dodávat i poslední, povodněmi v roce 2002 poničený, čtvrtý blok vodní elektrárny Orlík. Stroj prošel náročným procesem opravy a obnovy.a jeho uvedením do provozu tak byly zakončeny opravy a rekonstrukce vodních elektráren významně poškozených při povodních v roce 2002.

"Po dvou měsících ostrého provozu, můžeme říci, že povodně jsou konečně za námi, u všech zasažených vodních elektráren byly opravy v roce 2004 dokončeny," řekl Aleš Tomec, ředitel vodních elektráren ČEZ.

Po ničivých povodních před téměř třemi lety byla z vodních elektráren vltavské kaskády vyřazena z provozu většina a elektrárny Orlík a Štěchovice byly zcela poničeny. Orlík je nejvýznamnější a největší elektrárnou vltavské kaskády (výkon 4 x 91 MW) .

Celková škoda na majetku ČEZ vlivem povodní dosáhla výše 766 milionů korun. Mezi postižené zdroje patřily vodní elektrárny Orlík, Štěchovice, Kořensko, Kamýk, Vrané, uhelná Elektrárna Mělník a čerpací stanice chladicí vody Elektrárny Ledvice. Mimo škody způsobené povodní na výrobním zařízení byl poškozen i ostatní majetek (skladové zásoby, výpočetní a telekomunikační technika, hospodářské objekty).

Eva Nováková, tisková mluvčí ČEZ, a. s.

11. 2. 2005