„Podle nové vyhlášky, kterou se letos změnil Zákon o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, se musí podzemní objekty delší než 50 metrů podrobit pravidelným prohlídkám. Proto poprvé přijeli odborníci z Hlavní báňské záchranné stanice v Mostě 166 metrů dlouhý přívodní kanál zkontrolovat. Objevil při tom několik míst vymletých vodou, hlavně na začátku a konci kanálu. Velikost těchto kavern časově odpovídá dosavadnímu působení vody na betonové ostění. Vše bude ovšem zapotřebí opravit. Rozsah a způsob oprav měl určit jimi další přizvaný odborník specializující se na báňskou činnost,“ uvedl k opětovnému vypuštění kanálu Antonín Volák, vedoucí odboru zabezpečení ETU I a provozu malé vodní elektrárny Želina.
Původně byla druhá kontrola štoly naplánována až na červen, Hlavní báňské záchranné stanici se ovšem podařilo zajistit odborníka Milana Vopata ze společnosti Servis TP, dříve. Jak k tomu poznamenal Antonín Volák, vypustit a znovu napustit kanál a na krátkou dobu tak odstavit malou vodní elektrárnu z provozu, není žádný problém, Proto se dřívějšímu termínu Skupina ČEZ přizpůsobila. „Prohlídka štoly proběhla od 9 do 11 hodin. Kromě Milana Vopata se jí opět zúčastnil i Jiří Pravda, zástupce ředitele Hlavní báňské záchranné služby v Mostě, a Karel Purš, mechanik ze stejné instituce. Všichni se shodli na tom, že betonové ostění je nutné opravit ještě letos,“ řekl Antonín Volák.
Oba odborníci napočítali na vstupu a výstupu ze štoly celkem na třicet různě velkých kavern. Dvě z nich jsou přitom větších rozměrů, přibližně do velikosti jednoho metru s vymletým betonem až na skálu. Jak k tomu dodal Antonín Volák, nyní nastal čas čekání na písemnou formu vypracovaného odborného posudku. Ten bude obsahovat rozsah poškození betonového ostění štoly, navržený způsob opravy i její cenovou kalkulaci. „Na základě tohoto vyjádření pak vypíšeme klasické výběrové řízení,“ uzavřel za Skupinu ČEZ Antonín Volák s tím, že zatím je tudíž předčasné hovořit o nákladech na opravu i jejím způsobu.
Malou vodní elektrárnu Želina nechalo vybudovat za 680 000 rakouských korun město Kadaň, zprovozněna byla 6. dubna 1908. Na svou dobu velice dobře vybavena. Ve dvou horizontálních kašnách byly umístěny dvojité Francisovy vodní turbíny, každá o výkonu 294 kW, které poháněly dva generátory. Vodu na turbíny přiváděl 166 metrů dlouhý tunel od želinského jezu. Brzy však nestačila uspokojit vzrůstající požadavky města a okolních obcí na odběr elektřiny. I když každoročně přinášela slušný zisk, začali Kadaňští uvažovat o výstavbě nové vodní elektrárny v nedalekých Lomazicích. Ta byla zprovozněna v roce 1925. „Stará“ vodní elektrárna v Želině tak přestala sloužit svému účelu a stala se jen jakýmsi vstupním a čistícím objektem pro lomazickou elektrárnu, k níž vedl od Želiny téměř sedmikilometrový vodní tunel. Lomazická elektrárna dnes neexistuje.V roce 1965 musela ustoupit Nechranické přehradě.
Malá vodní elektrárna Želina ale mezitím chátrala, byla totiž ponechána svému osudu, a to jak samotná stavba, tak i její technické vybavení. Prakticky se tak znovu narodila v roce 1991, kdy bylo rozhodnuto o její obnově. Znovuzprovoznění se dočkala v roce 1995, přičemž nejdříve proběhla rekonstrukce jezu Želina a poté celé malé vodní elektrárny. Obě původní dvojité Francisovy turbíny byly repasovány a nově instalovány na původní místo. Celkové náklady vynaložené na stavbu nového jezu, jezové klapky, stavidel na vtoku do kanálu a rekonstrukci vlastní elektrárny, včetně jejího vybavení činily na 55 milionů korun.
Původně městskou elektrárnu později vlastnily Severočeské rozvodné závody Děčín, poté podnik Elektrárny SSM Tušimice a následně zase město Kadaň. To nakonec Želinu opět svěřilo do trvalého užívání Elektrárnám Tušimice. Dnešní Skupina ČEZ tak vlastní jednu z unikátních technicko-historických památek na vodních tocích v Česku.
Maximální výkon malé vodní elektrárny Želina je podle průtoku vody 450 kW. Od svého znovuzprovoznění v roce 1994 až do 31. prosince 2007 dodala do rozvodné sítě 31 913 MWh elektrické energie, což odpovídá úspoře 28 721 tun uhlí. Vyrobenou energii Želina v letech 1995 až 2007 by tak za rok spotřebovalo 9 118 domácností, budeme-li brát v úvahu, že průměrná spotřeba elektrické energie v ČR je 3,5 MWh na domácnost a rok. Ústeckému kraji by v současnosti stačila tato energie na dva dny. Stowattových žárovek, které by vydržely nepřetržitě svítit jednu hodinu, by pak bylo 319 130 000 a při maximálním denním výkonu elektrárny 450 kW by nepřetržitě svítilo 4 500 stowattových žárovek.