Všechny mají jedno společné – zvýšit povědomí veřejnosti a zvláště mladých lidí o pamětnících často temných dob vlády totalitních režimů. Výtěžek Běhu přitom umožní natočit a uchovat další stovky jejich příběhů. Finanční částkou ve výši 347 100 korun podpořila realizaci této celorepublikové akce i Nadace ČEZ.
Běh pro Paměť národa se běží již počtvrté. Počet měst je letos oproti loňskému roku dvojnásobný a jen na osmý běh v pořadí v pražské Oboře Hvězda se konal 18. května. V tento den se rovněž běželo v Plzni, kde byl start a cíl na Ranči Šídlovák, přičemž trasa v lesích vedla kolem Boleveckých rybníků. Běžci se ovšem postavili na start i v Brně, Hradci Králové, Třebíči a Uherském Hradišti. Již 11. května se stejná akce konala v Ústí nad Labem, Olomouci, Ostravě a Českých Budějovicích.
„Je nutné si neustále připomínat víceméně nešťastná výročí, která se v minulosti spíše slavila, přičemž negativně poznamenala mnoho lidských osudů. Paměť má být vždy živá, obzvláště paměť národa, proto se snažíme zdokumentovat vše, co se dá a hlavně dokud pamětníci žijí. Jedině oni nám mohou říct, jak to tehdy bylo. Proto se ptáme, a proto vše dokumentujeme pro současnou a příští generace,“
Tu si podala obecně prospěšná společnost Post Bellum, která se od roku 2001 věnuje natáčení rozhovorů s pamětníky, svědky důležitých událostí novodobých dějin. V archivu Paměti národa je tak uloženo více než 7 000 pamětníků, kteří prožili dramatické momenty ve 20. století. Natočena jsou vyprávění válečných veteránů, lidí, kteří přežili holocaust, odbojářů, politických vězňů, disidentů, ale i druhé strany, tedy představitelů moci – agentů StB či KGB, politických funkcionářů. Všechny příběhy mají jedno společné, varují před totalitními režimy a připomínají, jak hrozné je žít v době nesvobody ve všech oblastech života. Řada příběhů má i knižní podobu, případně se lze s nimi seznámit prostřednictvím výstav a rozhlasových či televizních dokumentů. Přístupné jsou i na internetu v archivu Paměti národa.
„V tomto případě opravdu nebylo, jak se říká, co řešit. I my jsme si dobře vědomi, že bez paměti národa se žít nedá. Zvláště má-li takovou pohnutou minulost jako ten náš, poznamenaný hlavně následnými vývoji po rocích 1938,1948 a 1968. O mnoha věcech se člověk dozvěděl pravdu, jak to ve skutečnosti bylo, až po listopadu ´89. Je proto jen dobře, že se obecně prospěšná společnost Post Bellum věnuje takové záslužné věci, jako je zdokumentování - krásně řečeno - paměti pamětníků. Současná mladá generace a hlavně ty příští by jejich příběhy určitě měly znát. Že cesta k demokracii nebo jejímu znovunabytí není vůbec jednoduchá a plná lidských tragédií,“
Běh pro Paměť národa bylo možné na každém místě absolvovat v kategoriích 5 a 10 km, dále ve štafetě. Její délka a počet běžců byla různá. (Například v Oboře Hvězda to bylo 4x 2,5 km a Plzni 5x 1 km.) Případně symbolicky chůzí či během po jednokilometrové trase. Bylo tak pamatováno i na seniory a rodiny s dětmi. Startovné přitom bylo darem běžců pro neziskovou organizaci Post Bellum, o. p. s, na podporu dalšího natáčení příběhů pamětníků pro sbírku Paměť národa.
