Ekonomický růst a jím vyvolané zvýšení poptávky po elektřině zapříčiňuje skokové zmnožení počtu požadavků na rozvoj distribuční soustavy. Jen ČEZ Distribuce v loňském roce připojila více jak 20 tisíc nových odběratelů, posílila stovky stávajících vedení. Investice do distribuční sítě tak enormně stoupají, v roce 2005 to bylo 4,2 miliardy korun, vloni již 6,6 miliardy korun a příští rok již půjde o částku nad 10 miliard korun.
„Nejvýznamnějšími akcemi je připojování průmyslových zón, kdy například na severní Moravě, v případě průmyslových zón Nošovice a Mošnov, jde celkově o částku 682 milionu korun. Aktuálně evidujeme žádosti o připojení s celkovým odběrem 2500 MW, což je pro srovnání výkon 2,5 bloků jaderné elektrárny Temelín. Ta čísla překvapují kolegy z ostatních evropských energetik“, uvedl Jiří Kudrnáč, ředitel divize distribuce ČEZ.
Kromě žádostí o připojení odběratelů se ČEZ Distribuce vyjadřuje k 3609 žádostem o připojení výroben s výkonem 11,9 GW. Před 5 lety byla úroveň evidovaných žádostí poloviční. Zejména u nových zdrojů však nelze předpokládat dosažení těchto čísel, z 95% jde o zdroje schopné dodat maximálně desetinu instalované kapacity. Často jde také o projekty v ranné fázi přípravy, které s velkou pravděpodobností nevyjdou. Přesto je třeba se s nimi seriózně vypořádat.
Někde je však posilování sítí spojeno i s úskalími. Největšími jsou majetkoprávní záležitosti spojené s výstavbou potřebných nových vedení. Vlastní plánování, výstavba a jednání se stavebními úřady často zaberou méně času než dohoda s majiteli pozemků. Například v případě projektu posílení vedení do Šluknovského výběžku se ani po deseti letech nepodařilo najít dohodu všech zainteresovaných stran.
Na mapě České republiky existuje několik míst, kde stávající síť neumožňuje aktuálně uspokojit všechny žadatele o připojení k odběru (Jablonec, Ostrava, Mladá Boleslav). Vedle toho jsou naopak oblasti (Krušné Hory), kde není momentálně k dispozici dostatečná kapacita sítě pro připojení nových zdrojů, převážně jde o větrné elektrárny.
„Důvodem rozhodně není naše liknavost. Jednak je nárůst počtu žádostí v poslední době opravdu ohromující, také se potýkáme se stejnými problémy jako stavitelé každé jiné liniové stavby. Máme obdobné potíže jako mediálně známé tahanice kolem dálnic. I my čelíme potížím s určením trasy a s majetkoprávním vypořádáváním,“ vysvětluje generální ředitel ČEZ Distribuce Josef Holub.
Zároveň je zde nutná koordinace s provozovatelem přenosové soustavy firmou ČEPS čelící shodným problémům, na jejíž síť ČEZ navazuje. V poslední době se zlepšuje spolupráce se zástupci územních samospráv a úřadů, kteří si uvědomili důležitost rozšíření distribuční sítě pro rozvoj jejich území. Největší potíže nastávají tam, kde vedení zabezpečující lepší dodávku pro určitou oblast protíná jiné území, jehož představitelé nemají na výstavbě žádný zájem. „Říkáme tomu přespolní vedení,“ dodává Holub.
Energetické společnosti mohou ze zákona stavět i na cizích pozemcích, musí ale vztah k vlastníkovi upravit za pomoci úplatných věcných břemen. Požadavky některých majitelů jsou ale naprosto nereálné a jejich uspokojení by se negativně odrazilo na regulovaných cenách distribuce elektřiny, které mají na rozdíl od silové elektřiny přímou spojitost s náklady.
ČEZ Distribuce obhospodařuje rozvodnou síť na území většiny ČR (s výjimkou Prahy, jižních Čech a jižní Moravy). Pro tento účel má více než 2 miliony opěrných bodů, 49 963 transformátorů, 153 778 km vedení a 3 495 103 odběrných míst. Je stoprocentní dcerou společnosti ČEZ, od jejíhož vlivu je v souladu s požadavky EU manažersky oddělena (unbundling). ČEZ pouze vykonává vlastnickou správu, ale na řízení firmy se nijak nepodílí.