„Plášť budovy procházel rekonstrukcí. Přitom si naši zaměstnanci všimli poměrně velkého počtu rorýsů. Situaci jsme konzultovali s ornitologem a rozhodli jsme se jim na budově vytvořit zázemí,“
Ze stěhovavých ptáků zůstává rorýs obecný v České republice prakticky nejkratší dobu. Z teplých krajin se vrací začátkem května a v srpnu se opět přesouvá za teplem. Zajímavostí je, že celý život tráví v podstatě ve vzduchu. „Ve vzduchu spí i páří se. Hnízda využívá k snesení vajíček a jejich zahřívání,“ konstatoval Václav Beran, výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s., který už loni v Temelíně zaznamenal desítky rorýsů.
„Jde o ohrožený druh, i proto přístup elektrárny velmi vítám. Budky temelínští umístili velmi sofistikovaně a je velká pravděpodobnost, že zde začátkem května zahnízdí,“
Zkušený ornitolog už v Temelíně vyhlíží také sokoly. „Hnízdo v Temelíně jsem zkontroloval. Byly v něm zbytky potravy. Je tedy patrné, že se sem sokoli vrátili. A pokud se v páru něco nestalo, tak by měli i zahnízdit. To ukáží následující dny,“ poznamenal Václav Beran.
Právě na záchranu kriticky ohroženého sokola stěhovavého se Skupina ČEZ zaměřuje dlouhodobě. „Budky pro sokoly máme umístěny i v jedenácti našich lokalitách. Vedle Temelína jsou to například i Dukovany nebo uhelné elektrárny v Dětmarovicích, Ledvicích nebo Počeradech. Celkově se na našich provozech vylíhlo už přes sto deset mláďat,“ uvedla Kateřina Bohuslavová, ředitelka útvaru ESG Skupiny ČEZ.
Sokoli v Temelíně poprvé zahnízdili před třemi roky, první tři mláďata z elektrárenského provozu vzlétla loni. Na záchraně vysoce ohroženého druhu sokola stěhovavého spolupracuje Skupina ČEZ s ornitology už od roku 2011.
Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 4,5 terawatthodin elektřiny. Společně s Dukovany jde o zdroje, které produkují největší množství čisté elektrické energie a podílí se tak výraznou měrou na bezemisní výrobě Skupiny ČEZ. Ročně se díky jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky miliónů tun CO2.
