„Na období  nízkých venkovních teplot jsme se připravovali standardně již před zahájením topné sezóny. Provedli jsme kontroly stavu opláštění budov výměníkových stanic i technologického zařízení. Před nástupem nejnižších teplot začátkem února jsme posílili pohotovostní čety a na telefonu byl připraven celý technický personál provozní jednotky,“ říká Ing. Radko Kutík, manažer provozní jednotky Poříčí a Dvůr Králové.

V lokalitě Dvůr Králové nad Labem, kde byly zrekonstruovány parní sítě na horkovodní, zařízení bez vážných problémů pokrylo dodávky tepla odběratelům.  V Trutnově bylo na poruchovém dispečinku v tomto období evidováno cca 30 poruchových hlášení, na která vyjížděly pohotovostní čety a odstraňovaly poruchy, které však neznamenaly významné přerušení dodávek tepla odběratelům. „ Největší problémy nám při provozu teplárenských soustav způsobil, jako každý rok, nevhodné chování odběratelů a porušování zásad provozu zařízení při velmi nízkých venkovních teplotách. Ve čtyřech případech jsme řešili ztrátu vody v topném systému, vždy se jednalo o zamrzlé otopné těleso ve společném prostoru panelového domu, které bylo odstaveno a nad ním bylo otevřené okno,“ doplňuje Radko Kutík.

„Zatímco díky poměrně  teplému lednu činil propad dodávek tepla 5,3 procenta, únorový vytrvalý arktický mráz pro změnu prověřil veškerá naše zařízení. Dodávky tepla jsme udrželi dle požadavků odběratelů i při špičkových odběrech! V některých lokalitách jsme přitom naměřili dlouhodobé teploty pod -20°C. Ojediněle jsme sice řešili poruchy na přípojkách, ale nebyly takové razantní, aby je odběratelé pocítili. Pravděpodobně  nejvýznamnějším problémem se jevil krátkodobý výpadek zdroje Tisová v západních Čechách. Zafungovala ovšem všechna nouzová opatření, jak ČEZ Teplárenské, tak i na zdroji. Nestalo se tudíž, že by byl někde omezen komfort  dodávek tepla. Laicky řečeno, arktické mrazy jsme zvládli na jedničku,“ uzavřel mrazivou bilanci Pavel Šušák, technický ředitel ČEZ Teplárenská, a.s.