Původní síť rozvodů na napěťové hladině 6 kV pochází z období těsně po druhé světové válce. Později se používalo i napěťové hladiny 10,5 kV, od začátku 70. let minulého století se však veškeré rozvody v městských aglomeracích budují na napěťové hladině 22 kV, která umožňuje pokrýt nárůst spotřeby elektrické energie jak u domácností tak i podnikatelských subjektů.
V městě Karviná začala komplexní rekonstrukce kabelové sítě vysokého napětí, značné části kabelových rozvodů nízkého napětí a výměny technologie distribučních trafostanic v roce 1999. Z hlediska bezporuchového zásobování odběratelů byla Karviná nejproblematičtějším městem celého moravskoslezského regionu. Od roku 2001 se počet poruch a s nimi spojené výpadky v dodávkách energie postupně snižovaly. Vliv na to měla nejen pokračující modernizace sítí, ale i skutečnost, že značná část prací se provádí pod napětím a v maximální míře se využívá mobilních energetických zdrojů. Přechod na napěťovou hladinu 22 kV, který bude ukončen v závěru tohoto roku, si v uvedené oblasti vyžádal investici cca 260 milionů korun. V Ostravě začaly rekonstrukční práce v roce 1997 a během sedmi let byl dokončen přechod na vyšší napěťovou hladinu v centru města, a to v městské části Moravská Ostrava a Přívoz. „ Došlo ke kompletní výměně desítek kilometrů kabelových rozvodů a k rekonstrukci dvou rozvoden. Objem investic dosáhl výše cca 120 milionů korun“, uvedl Jan Csóka, vedoucí oddělení Obnovy sítí ČEZ Distribuce ze Skupiny ČEZ. „Distribuční síť v městské čtvrti Mariánské Hory byla spolu s distribuční trafostanicí rekonstruována v letech 2002 až 2005, a to nákladem takřka 100 milionů korun.V roce 2004 začaly práce v nejstarší části Poruby, která byla postavena na začátku 50. let minulého století. Tato městská část je v současné době napojena na tři napěťové hladiny, a to 6 kV, 10,5kV, a 22 kV. Diagnostická měření ukazují, že na mnoha místech končí provozní životnost kabelů a dalších zařízení. Obdobná situace jako v Porubě je i v největší městské části Ostrava – Jih. Hromadná bytová výstavba tam začala koncem 40. let 20 století, pokračovala v první polovině 50. let a zejména v 60.a70.letech rozsáhlými sídlišti panelových domů. Po technické stránce lze obě největší ostravské čtvrti srovnat s Karvinou. Obdobné jsou i odhady finanční, tzn., že jak v Porubě tak i v Ostravě-Jihu je nutno počítat s investičními prostředky ve výši nejméně 200 milionů korun. „Dokončení celé náročné operace přechodu na napěťovou hladinu 22kV na území celé Ostravy plánováno do roku 2016. Jedná se o proces, který je náročný nejen po stránce technické, ale zejména organizační, logistické i finanční“, doplnil Csóka. Menší města Moravskoslezského a Olomouckého kraje přešla na napěťovou hladinu 22kV již do roku 2000. Konkrétně jde o Šumperk, Zábřeh, Opavu, Valašské Meziříčí, Vsetín a Nový Jičín. Do 30 října se tak stane i v Přerově , kde probíhají závěrečné práce spojené s výměnami transformátorů v posledních šesti distribučních trafostanicích. V Olomouckém kraji zbývá převést na napěťovou hladinu pouze “hlavní město“. V historickém centru hanácké metropole skončila rekonstrukce kabelových síťí již v roce 2004, a tak ze starších čtvrtí již zbývají pouze městské části Neředín a Nová ulice. K tématu dále Csóka uvedl: „Protože Olomouc nemá hromadnou bytovou zástavbu z padesátých a šedesátých let, ale až sídlištní celky z let sedmdesátých, není tam objem rekonstrukcí distribučních sítí tak rozsáhlý jako v průmyslových městech Moravskoslezského kraje.“ Přechod celého města na napěťovou hladinu 22 kV je plánován do roku 2010. Alice Lutišanová, mluvčí Skupiny ČEZ pro region severní a střední Moravy19. 9. 2006
Skupina ČEZ investuje na Moravě stamiliońy korun do přechodu z napěťové hladiny 6kV na 22kV
Skupina ČEZ směřuje své investice na Moravě do přechodu měst z napěťové hladiny 6 kV na 22 kV. Přechod umožní pokrýt stále stoupající nárůst spotřeby elektrické energie a výrazně se projeví ve snížení poruchovosti.