„Úložiště vedlejších energetických produktů je založeno na nepropustném podloží a z celého tělesa je systémem drenáží jímána průsaková voda do průsakových jímek. Tato voda je využívána na postřiky lokalit proti prášení. Vzhledem k tomu, že průsakových vod přibývá a jejich kvalita se zhoršuje, neleze tyto vody vypouštět do vodoteče.  Proto vodu opět použijeme, to pro odsíření elektrárny. Abychom dopravili průsakovou vodu do mlýnice vápence v procesu odsíření elektrárenských spalin, bylo ovšem nutné vybudovat akumulační nádrž a čerpací stanici,“ vysvětluje Jiří Jaroš, vedoucí odboru Chemické režimy v Elektrárnách Tušimice a Prunéřov.

A právě betonová nádrž je tím zařízením, které dlouhá léta leželo ladem a už se dokonce uvažovalo o jeho trvalé likvidaci. Jedná se totiž o povyvářkovou  nádrž, která naposledy sloužila svému účelu, když najížděla Elektrárna Prunéřov II do provozu. „Každý kotel musel projít chemickou vyvářkou. Vypouštěná voda se pak kvůli neutralizaci shromažďovala právě v této nádrži. Když jsme nyní přemýšleli nad projektem využití průsakových vod, napadlo přitom kolegu, že ji můžeme opět využít jako sběrnou nádrž,“ dodal Jiří Jaroš.

Realizace celého projektu proběhla nadvakrát. Poprvé od 10. června do 15. listopadu loňského roku. Během zkušebního provozu se ovšem ukázalo, že i po znovuutěsnění povyvářkové nádrže ještě voda někudy uniká. Vzhledem k blížící se zimě, byly další práce ovšem odloženy. Přetěsnění celé nádrže a další menší úpravy se pak realizovaly od poloviny března do poloviny června roku letošního. Další zkušební provoz prokázal, že tentokrát je vše v pořádku.

Celá investiční akce stála přesně 11 122 200 korun, včetně výstavby nové čerpací stanice u nádrže, a je významná nejen z ekologického hlediska. „Do nádrže jsou přečerpávány průsakové vody z lokality Severní Lom, kde máme kazety s energosádrovce a úložiště vedlejších energetických produktů. Dále jsme do ní svedli i průsakové vody z odkaliště Ušák. Spotřeba těchto vod pro mletí vápence je cca 80 až 100 m3 za hodinu. Tato hodnota bude odpovídat i snížení množství vypouštěných průsaků do vodoteče,“ uzavřel Jiří Jaroš.

Zamezení úniků průsakových vod s vyšším obsahem soli není jedinou ekologickou akcí v Elektrárnách Prunéřov, do níž v nedávné době investovala Skupina ČEZ nemalé finanční prostředky. Na začátku letošního roku bylo zkolaudováno zmodernizované kalové hospodářství za zhruba 36 milionů korun. Smyslem této akce bylo vybavit kalové hospodářství moderní technologií, která zaručuje snížení nerozpustných látek ve vypouštěných odpadních vodách.

V praxi to znamená, že do odpadních vod se nadávkuje speciální přípravek, který zlepší sedimentaci nerozpustných látek, tedy jejich zahuštění. Následně se kaly přečerpají do nově postavené haly k odvodnění v novém kalolisu na zbytkovou vlhkost 40 procent. Odvodněný kal z kalolisu se vysypává do přistaveného kontejneru. Poté vše odveze specializovaná firma k ekologické likvidaci. Vypouštěná odpadní voda z prunéřovských elektráren tak obsahuje méně než 30 mg nerozpustných látek v jednom litru.