4. 6. 2007

Skupina ČEZ odstartovala obnovu Elektrárny Tušimice II

Zmodernizovaná tušimická elektrárna se vrátí do trvalého provozu již do tří let. Do roku 2010 obnoví Skupina ČEZ základní technologii uhelné Elektrárny Tušimice II. Projekt v hodnotě cca 25 miliard korun přinese zvýšení účinnosti energetických bloků na 38 %, další významné snížení emisí škodlivých látek do ovzduší a možnost spalovat po roce 2010 méně kvalitní energetické uhlí z lokality Dolu Libouš. Úpravy zařízení se odrazí ve zvýšení celkové ekonomie provozu elektrárny.

Komplexní obnova Elektrárny Tušimice II, která se jako první akce programu obnovy zdrojů ČEZ uskuteční v letech 2007–2010, zlepší parametry všech hlavních technologických celků elektrárny od hlavního výrobního zařízení kotelny přes strojovnu až po odsíření. Proběhne při ní i obměna či modernizace systému kontroly a řízení, elektročásti, zauhlování, vnitřního spojovacího potrubí a venkovních provozů. Obnova zvýší účinnost bloků na 38 % a umožní spalovat méně kvalitní energetické uhlí, které bude k dispozici v lokalitě Libouš po roce 2010.

Autorem záměru byl Ústav jaderného výzkumu ČEZ, a. s., Divize ENERGOPROJEKT PRAHA, generálním dodavatelem akce je ŠKODA PRAHA Invest, s. r. o.

Komplexní obnova Elektrárny Tušimice II, která se jako první akce programu obnovy zdrojů ČEZ uskuteční v letech 2007–2010, zlepší parametry všech hlavních technologických celků elektrárny od hlavního výrobního zařízení kotelny přes strojovnu až po odsíření. Proběhne při ní i obměna či modernizace systému kontroly a řízení, elektročásti, zauhlování, vnitřního spojovacího potrubí a venkovních provozů. Obnova zvýší účinnost bloků na 38 % a umožní spalovat méně kvalitní energetické uhlí, které bude k dispozici v lokalitě Libouš po roce 2010.Autorem záměru byl Ústav jaderného výzkumu ČEZ, a. s., Divize ENERGOPROJEKT PRAHA, generálním dodavatelem akce je ŠKODA PRAHA Invest, s. r. o.Komplexní obnova tušimické elektrárny prakticky zahajuje program obnovy všech uhelných elektráren Skupiny ČEZ. V rámci EU jde o dosud ojedinělý projekt, kdy během relativně krátké doby a v předstihu dojde k úpravě a výměně technologií řady uhelných elektráren.„Energetická společnost ČEZ je první společností v zemích Evropské unie, která ke komplexní obnově uhelných elektráren přistupuje podle nových směrnic EU. Nikde v zemích Evropské unie nebyl dosud zaznamenán projekt přispívající ke snížení emisí škodlivých látek z výroby elektrické energie v takovém rozsahu,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s., Martin Roman.Tušimický projekt zahrnuje zejména kompletní výměnu čtyř současných kotlů, rekonstrukci stávajících elektroodlučovačů, vybudování nového odsíření a rekonstrukci vodního hospodářství elektrárny. Na upravených turbínových stolicích budou nainstalovány čtyři nové třítělesové 200MW turbíny, které dodá Škoda Power. Dodavatelem čtyř generátorů pro strojovnu, komplexního zařízení pro elektročást a systému automatizovaného řízení technologických procesů bude společnost Siemens.„Po dokončení obnovy poklesnou výstupní koncentrace emisí kysličníku síru o 70 % a NOx o 65 %. Především díky vyšší účinnosti bloků dojde ke snížení emisí skleníkového plynu kysličníku uhličitého o 15 %, což pomůže naplnit závazky České republiky v rámci dohody v Kjoto,“ uvedl místopředseda představenstva a ředitel divize výroba Energetické společnosti ČEZ Jiří Borovec.Modernizace Elektrárny Tušimice II prodlouží technickou životnost všech čtyř dvousetmegawattových bloků o dalších 25 let, což odpovídá předpokládanému vytěžení uhelného ložiska sousedního Dolu Libouš v roce 2035. S opakovanou komplexní obnovou elektrárny po tomto roce se již nepočítá.„Celá akce je rozdělena do dvou etap. V prvé budou demontovány bloky 23 a 24 a následně budou namontovány bloky nové. Po jejich uvedení do provozu se obnova stejným způsobem uskuteční na blocích 21 a 22. Do plného provozu by celá zmodernizovaná elektrárna měla najet v roce 2010,“ říká Otakar Tuček, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov.

Zahájení komplexní obnovy předcházela zhruba dvouletá příprava, zahrnující kromě jiného zřízení zázemí pro dodavatelské firmy a vybudování záložní horkovodní plynové kotelny. Ta bude sloužit jako záložní zdroj pro systém vytápění pro odběratele v okolí, hlavně města Kadaně.

Většina současných uhelných elektráren energetické společnosti ČEZ pochází z konce 60. a z počátku 70. let minulého století a už od roku 2010 je třeba počítat s jejich postupným dožíváním, zejména pokud jde o odsiřovací zařízení. Vzhledem k tomu, že se uhelné elektrárny na instalovaném výkonu ČEZ podílejí z více než 50 %, stala se obnova uhelných zdrojů pro zajištění dodávek elektrické energie pro Českou republiku klíčovou iniciativou. Svůj dominantní význam ztratí uhelné elektrárenství – v závislosti na dostupnosti českého hnědého uhlí – pravděpodobně postupně až v období let 2035-2050.

Elektrárna Tušimice II (ETU II) se čtyřmi 200MW bloky byla uvedena do provozu v letech 1974–1975. Postavena byla, shodně jako ETU I, přímo u zdroje paliva Dolů Nástup Tušimice Severočeských dolů, odkud přichází palivo pásovou dopravou až do kotelny. Elektrárna je uspořádána blokově s vyvedením výkonu do přenosové soustavy 400 kV. Dodnes obě elektrárny – ETU II a ETU I – vyrobily 226 075 224 MWh elektrické energie a dodaly 33 512 767 GJ tepla.Kromě komplexní obnovy ETU II zahrnuje program obnovy uhelných elektráren ČEZ obdobnou akci v Elektrárně Prunéřov II (po obnově se počítá s instalovaným výkonem 3 x 250 MW). Současně se přípravuje výstavba nového hnědouhelného bloku o instalovaném výkonu 660 MW v Elektrárně Ledvice. Z důvodu nedostatku paliva v lokalitě nebo neefektivity udržování úrovně ekologických parametrů bude ukončen provoz více než desítky bloků. Kromě Elektrárny Tušimice I, odstavené již v roce 1998, hodlá ČEZ na přelomu let 2015 a 2016 zcela ukončit provoz Elektrárny Prunéřov I. Dalším zařízením, které definitivně mezi léty 2015 a 2020 zastaví provoz, je Elektrárna Mělník III. Podobný osud postihne i Elektrárnu Chvaletice, jejíž životnost je plánována jen do roku 2020.Při zásadní modernizaci a instalaci nových technologií lze počítat s dobou provozu elektrárny na dalších 25 let, při výstavbě nových moderních bloků s výhledem jejich provozu na dalších 40 až 50 let.