Štěchovice patří k nejdůležitějším lokalitám tzv. Vltavské kaskády. Za více než 70 let provozu vyrobily obě dvě štěchovické vodní elektrárny 8 miliard kWh elektřiny, což by stačilo na pokrytí spotřeby všech současných českých domácností po dobu 2 let.
Bylo to dílem několika málo okamžiků – a páteční dopoledne ve Štěchovicích se změnilo doslova v hektickou honbu po vodě. Před devátou hodinou ráno uniká prasklou hadicí kolem 150 litrů oleje na vltavskou vodní hladinu pod štěchovickou elektrárnou, ovšem stejně rychlá je i lidská reakce. Specialista dodavatelské firmy obratem hlásí hrozící nebezpečí obsluze elektrárny. Ta celé zařízení okamžitě odstavuje a oznamuje situaci na linku 150. Za 25 minut dorazily namísto jednotky HZS z Jílového a Řevnic, které doplnili jejich kolegové z HZS ČEZ Klasické elektrárny. V neuvěřitelně rychlém čase je na klidné vltavské hladině pod vodní elektrárnou instalována norná stěna a vysypány hydrofobní sorbenty na jímání oleje. Hasiči na člunech po chvíli tyto látky z vody odstraňují.
Jen zasvěcení přitom vědí, že se jedná o cvičení věrně simulující skutečnou událost. Situace dokonale prověřila souhru jednotek Hasičského záchranného sboru s jednotkami HZS ČEZ KE.
Projděte se areálem elektrárny Štěchovice včetně běžně nepřístupných míst – díky virtuální prohlídce a oceňte práci hasičů a zaměstnanců elektrárny při pátečním zásahu!
„Vodní elektrárna Štěchovice umožňuje špičkový provoz slapské elektrárny a výrobu pološpičkové elektrické energie. Právě zde sídlí centrální dispečink řídící provoz elektráren celé tzv. Vltavské kaskády. Cvičení, jako bylo to dnešní, významně přispívají k udržování zařízení i personálu elektrárny ve výborné kondici a bdělosti,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík, jenž při tomto cvičení plnil i svou roli šéfa aktivovaného Havarijního štábu EVD.
„Při havarijním cvičení byla ověřena reakce a následné činnosti obsluhy vodní elektrárny Štěchovice, aktivace členů Havarijního štábu provozu VE Štěchovice, aktivace Havarijního štábu EVD a jejich spolupráce se zasahujícími jednotkami HZS. Prověřeny byly též komunikační prostředky. Toto havarijní cvičení prokázalo, že zaměstnanci štěchovické vodní elektrárny jsou schopni v součinnosti s jednotkami HZS řešit a úspěšně zvládnout i tento typ mimořádné události. Rovněž spolupráce všech jednotek HZS ČR a HZS ČEZ KE byla výborná. Navíc ve spolupráci s dispečinkem vodních elektráren bylo umožněno reálně prověřit funkčnost instalovaných norných stěn při různých průtocích vody,“ shrnul havarijní cvičení specialista útvaru Havarijní připravenost ČEZ, a. s., Josef Tisoň, který má na starosti přípravu a realizaci havarijních cvičení na klasických a vodních elektrárnách Skupiny ČEZ.
„Dnešní akce byla důležitá pro získání nových zkušeností, zejména díky možnosti zasahovat v zajímavém a netradičním prostředí vodního díla. Pro případ skutečné havárie tohoto typu bylo přínosné také ověření funkčnosti instalované norné stěny při plném výkonu jednoho soustrojí elektrárny,“ zhodnotil cvičení velitel stanice HZS Řevnice npor. Miroslav Český.
Jako pozitivní zhodnotil činnost obsluhy a členů havarijního štábu provozu a jejich velmi dobrou a účelnou spolupráci se zasahující jednotkou HZS také Zdeněk Kustl, vedoucí útvaru požární ochrany Klasických elektráren ČEZ.
Havarijní cvičení na Elektrárně Štěchovice patří do pestrého kalendáře akcí podobného druhu. Loni se na klasických a vodních elektrárnách Skupiny ČEZ v České republice uskutečnilo 23 cvičení, podobná porce čeká na obsluhy elektráren a spolupracující policisty, hasiče a další členy integrovaného záchranného i letos.
Vodní elektrárna a přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice
Více než 70 let spolehlivě vyrábí ekologickou elektřinu vodní elektrárna Štěchovice, která byla od roku 1938 na 84,3. říčním kilometru budována jako součást stejnojmenného vodního díla - druhého článku tzv. vltavské kaskády. Vodní elektrárna je vybavená dvojicí Kaplanových turbín o výkonu 2 x 11,25 MW.
Elektrárenský komplex doplnila ještě v roce 1947 spuštěná přečerpávací vodní elektrárna s horní nádrží na vrchu Homole. Ta byla v letech 1992-1996 zcela přestavěna na moderní přečerpávací vodní elektrárnu s jednou reverzní Francisovou turbínou o výkonu 45 MW. Nejstarší funkční a současně nejmenší přečerpávací elektrárna je vedle Dlouhých Strání a Dalešic jednou ze tří svého druhu v České republice.
Za sedm dekád vyrobily obě dvě štěchovické vodní elektrárny téměř 8 miliard kWh elektřiny, což by stačilo na pokrytí spotřeby všech současných českých domácností po dobu 2 let.
