Původní projektový výkon temelínské elektrárny začínal na 2x981 MWe. Během osmnácti let provozu pak ČEZ výkon Temelína postupně zvyšoval při zachování nebo zlepšení bezpečnostních parametrů. Například v roce 2013 posunul výkon každého temelínského bloku díky využití projektových rezerv o čtyři procenta, tedy o 40 MWe. V letech 2014 a 2015 pak nové nízkotlaké rotory turbín přinesly další dvě procenta, což pro každý blok znamenalo dalších cca 20 MWe na výkonu. V závěru letních prázdnin, kdy dokončí změny na odvodnění vysokotlakého dílu turbíny i na druhém bloku, bude celkový výkonový přírůstek elektrárny 202 MWe, což odpovídá velkému uhelnému bloku.
„Probíhá zde stejný proces jako v Dukovanech. Jejich původní výkon byl 4 x 440 MWe a také zde se nám jej, za dodržení nejpřísnějších bezpečnostních pravidel, podařilo díky technickým inovacím zvýšit na 4 x 510 MWe. Využitím nových možností a technologií tak nejen dál zvyšujeme bezpečnostní parametry, ale získáváme i poměrně velké množství elektřiny navíc. Bez emisí, záboru půdy či zvýšení intenzity dopravy. A to je pro životní prostředí i obě naše elektrárny nesmírně důležité,“ vysvětluje Bohdan Zronek, člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika společnosti ČEZ.
Nově získal vyšší výkon první temelínský blok díky optimalizaci odvodnění vysokotlakého dílu turbíny (k nahlédnutí zde: http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-temelin/). Technicky to obnášelo instalaci dvou přibližně třicet metrů dlouhých tras o průměru až 200 milimetrů. „Nově lépe pracujeme s energií vody, která vzniká po průchodu páry vysokotlakým rotorem. Energii navíc získáme zvýšením energetické účinnosti zařízení v nejaderné části, nezvyšujeme tedy výkon reaktoru. Pouze lépe využíváme existující zařízení,“ vysvětlil Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.
Při stejném výkonu reaktoru a ze stejného množství paliva má první blok potenciál ročně vyrobit až o 14 tisíc MWh elektřiny více, což odpovídá spotřebě přibližně čtyř tisíc českých domácností. Přitom se nemusí spálit 12 tisíc tun hnědého uhlí a do ovzduší vypustit přibližně 11 tisíc tun CO2.
Úpravu na turbíně prvního bloku energetici provedli během poslední odstávky, která skončila začátkem března. „Reálný provoz během uplynulých měsíců nám potvrdil, že naše výpočty, ale i technické provedení, jsou správné. Navíc návratnost této investice se pohybuje v měsících,“ doplnil Kruml.
Temelín má první med. Jeho složení i kvalita je k nerozeznání od ostatních medů
Čtyřicet pět kilo medu stočil před několika dny temelínský včelař Sergej Vlačiha. Medu se energetici dočkali jen měsíc poté, co v parku u svého Infocentra instalovali čtyři včelí úly. Do prodeje ale tento včelí produkt nepůjde, ČEZ ho chce využívat jako netradiční dárek z prostředí jaderné elektrárny a současně tím upozornit na čistotu provozu svého největší zdroje.
Oficiálnímu představení medu předcházela jeho radiační kontrola. Tu ČEZ prováděl ve své Laboratoři radiační kontroly okolí v Českých Budějovicích. „V půllitrových vzorcích jsme prováděli tak zvanou gamaspektrometrickou analýzu, což je analýza, která běžně slouží ke zjišťování přítomnosti radionuklidů ve vzorcích životního prostředí. Stejnou analýzu jsme provedli i na medu, který je běžně dostupný v obchodech. Výsledky obou jsou totožné a jsou menší, než je například radioaktivita banánu nebo kávy,“představil metodu a závěr kontroly Marek Kurfiřt, vedoucí Laboratoře radiační kontroly okolí elektrárny Temelín.
Podle včelaře, kterým je temelínský zaměstnanec Sergej Vlačiha, jsou v parku pro včely ideální podmínky. „Park je hodně rozkvetlý a včelám se tady daří dobře. První várka medu je akátová, až rozkvetou lípy, můžeme se těšit na lipový med,“ upřesnil Sergej Vlačiha.
Podle vedení elektrárny není med určen k prodeji, ale bude sloužit jako netradiční dárek z prostředí jihočeské jaderné elektrárny. „Příroda, čisté životní prostředí a jaderné elektrárny k sobě patří. Nejen zámecký park, ale i okolní příroda ukazuje, že se u elektrárny daří i stovkám vzácných živočichů,“ vysvětlil temelínský ředitel Jan Kruml.
V pěti úlech by zde ve špičce mohlo být až dvě stě tisíc včel. Ve zdejším zámeckém parku doplňují vzácné kapry, veverky, zajíce nebo hmyz. Entomologové zde už v minulých letech zmapovali výskyt řady motýlů, i proto zde funguje motýlí louka a také ptačí stezka, která přibližuje některé ze čtyřiceti zde žijících druhů ptáků.
Informaci k instalaci úlů najdete na https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/6379.html.
Ing. Marek Sviták
tiskový mluvčí JE Temelín Skupiny ČEZ
