Plán na propojení jedné ze dvou největších českých elektráren a jihočeské metropole se poprvé
objevil už v polovině osmdesátých let minulého století. Projektanti s ním počítali ještě při zahájení
stavby elektrárny v roce 1987, počátkem devadesátých let ale částečně zapadl v rámci diskuzí
o dokončení pouze dvou místo čtyř původně rozestavěných bloků. Nová jednání začala po spuštění
prvního jaderného bloku. V roce 2011 jeho trasu vytyčily zásady územního rozvoje kraje a následně
získal i kladné stanovisko EIA. Výrazně vyšší tempo ale nabrala příprava projektu v posledních
letech. „Neustále reagujeme jak na situaci na trhu, tak na změny evropské politiky. A je
zřejmé, že v energetice velmi výrazně roste význam a podíl bezemisních zdrojů. Takže tento
projekt získal další impuls. Dotáhnout jej do fáze podpisu smlouvy nebylo jednoduché,
ale podařilo se," říká generální ředitel a předseda představenstva Skupiny ČEZ Daniel Beneš.

Náročná byla jednání i z pohledu představitelů statutárního města a teplárny, kterou České
Budějovice přímo vlastní. Jejich rozhodnutí pozitivně ovlivní desítky tisíc obyvatel i firem, které
ve městě podnikají. „Náš cíl byl jasný, získat nejlepší možnou nabídku z pohledu dlouhodobé
stability výroby, cen tepla i ochrany životního prostředí," vysvětluje primátor Jiří Svoboda.

Smlouva je uzavřena na dvacet let dodávek. Díky temelínskému teplu nebude muset Teplárna
České Budějovice spálit až 80 000 tun uhlí ročně a nevypustí stejný objem oxidu uhličitého. „Náš
stávající provoz patří mezi nejčistší v Česku, s rezervami plníme všechny normy a limity.
Samozřejmě si ale uvědomujeme, že nejlepší jsou ta fosilní paliva, která nespálíme a emise,
které ušetříme. Naše dlouhodobá strategie je zaměřena právě na stabilitu cen, zvyšování
komfortu pro naše zákazníky a zkvalitňování podmínek pro život a podnikání v našem
krásném městě", dodává předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král.

Temelín už úspěšně 19 let vytápí osmitisícový Týn nad Vltavou. Přechodem na temelínské teplo zde
bylo zrušeno 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny, město tak aktuálně patří mezi
oblasti s nejčistším vzduchem v jižních Čechách. Na rozdíl od vltavotýnského teplovodu, který vede
po povrchu, lidé novou stavbu do Českých Budějovic vizuálně zaznamenají po jejím dokončení jen
minimálně. Půjde o cca 26 kilometrů dlouhé předizolované potrubí o vnitřním průměru půl metru,
které bude uložené minimálně 1,3 metru pod zemí. Trasa teplovodu povede z větší části podél
silnice II/105 (Týn nad Vltavou - České Budějovice). Je liniovou stavbu, která prochází přes více
katastrálních území (Křtěnov, Březí u Týna nad Vltavou, Knín, Kočín, Olešník, Munice, Hluboká
nad Vltavou, Bavorovice, České Vrbné a České Budějovice). Na povrchu, mimo areál temelínské
elektrárny, se budou nacházet dvě čerpací stanice a tři potrubní mosty, zbývající část teplovodu
bude umístěna pod zemí. „Nejde o žádnou novinku. Už když jsem na rozestavěný Temelín
nastoupil, všichni jsme s vytápěním Budějovic počítali. Nové jsou ale technologie zaměřené
na minimální teplené ztráty, půjde o nejmodernější teplárenskou technologii u nás," doplňuje
ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.

Horkovodní napáječ mezi Temelínem a Českými Budějovicemi bude třetí nejdelší v České republice.
34 kilometrů měří teplovod mezi Elektrárnou Mělník a Prahou, o čtyři kilometry méně má potom
potrubí mezi Opatovicemi a Chrudimí.