„Blackout je reálně představitelná hrozba a Česká republika byla už několikrát na pokraji výpadku elektřiny. Vždy se to naštěstí podařilo odvrátit. I proto máme pro tyto případy stanoveny postupy řešení,“ uvedl Bohdan Zronek, ředitel Jaderné elektrárny Temelín Skupiny ČEZ.
Při rozpadu sítě Temelín snižuje výkon na minimum a vyrábí elektřinu pouze pro sebe. V záloze má pro každý blok až deset stabilních dieselgenerátorů, baterie a mobilní zdroje s možností propojení bloků. Pokud by nic z toho nevyšlo, přicházejí na řadu vodní elektrárny. Nejprve Lipno, pak Orlík. A nyní už také Hněvkovice. „Výhodou Lipna je výkon. Stačí pouhých deset procent výkonu jednoho ze dvou generátorů, aby Temelín měl potřebné množství elektřiny. U Hněvkovic je velkou výhodou krátká vzdálenost,“ poznamenal Petr Maralík, ředitel vodních elektráren ČEZ.
Zhruba do hodiny může mít Temelín z Hněvkovic k dispozici potřebnou elektřinu. Linku je možno zprovoznit do deseti minut, celkově by záleželo hlavně na rychlosti přistavení mobilního dieselgenerátoru do areálu vodní elektrárny. Ten by zajistil krytí spotřeby Hněvkovic, zatímco veškerá vyrobená elektřina by putovala rovnou do Temelína.
Vodní elektrárna Hněvkovice je v provozu od 90. let. Dosud se ale nepočítalo s jejím zapojením při řešení problémů souvisejících s rozpadem přenosové soustavy. „S touto myšlenkou jsme začali pracovat až v souvislosti se zátěžovými testy. I když Hněvkovice patří svým výkonem 9,6 MWe mezi malé vodní elektrárny, jejich elektřina by stačila pro napájení klíčových bezpečnostních systémů,“ vysvětlil Zronek.
Právě neplánované přetoky elektřiny z německých větrných elektráren dlouhodobě ohrožují stabilitu středoevropské přenosové soustavy. Jen loni mimořádná opatření, která zabránila přetížení české sítě, stála společnost ČEPS víc než 90 milionů korun.
Temelín má třináct možností elektrického napájení
Na elektrárně je několik vzájemně nezávislých záložních zdrojů, které by v případě potřeby byly schopné elektricky napájet zařízení důležité z hlediska jaderné bezpečnosti. Primárně slouží jako zdroj vlastní spotřeby provozovaný generátor, po jeho odstavení vedení 400kV nebo rezervní linka 110kV. K napájení lze využít i sousední blok. Pokud toto vše není k dispozici, startují dieselgenerátorové stanice. Každý blok má tři, které jsou umístěné v různých stavebních objektech. Další dvě stanice jsou společné. V návaznosti na zátěžové testy elektrárna doplnila pro každý blok seizmicky odolný a jeden mobilní dieselgenerátor. Při selhání všech dieselgenerátorů jsou k dispozici baterie, které zajistí napájení do zprovoznění linky z elektráren Lipno, Hněvkovice nebo Orlík.
Jaderná elektrárna Temelínvyrobila první elektřinu v prosinci 2000. V současnosti je největším zdrojem výroby elektřiny v České republice. Svojí bezpečnou a bezemisní produkcí kryje pětinu české spotřeby. V roce 2015 vyrobila 14,23 miliard kWh elektrické energie. Jižní Čechy by s elektřinou z Temelína vydržely téměř 4,5 roku, českým domácnostem by stačila na celý rok.
