„Na severu Čech je krásně a je zde i spousta zajímavých míst. Spousta lidí má ale stále Ústecký kraj zažitý jako zaprášené místo se špatným ovzduším a s poloprázdnými vesnicemi, které nejsou ničím zajímavým. Už tomu tak ale dávno není, je tu krásně, dá se tu dýchat čistý vzduch a k vidění je samozřejmě spousta kulturních památek i přírodních zajímavostí. Naším pilotním projektem chceme dokázat, že vedle sebe mohou existovat povrchové doly i přírodní rezervace, že je tu krajina průmyslová, ale na druhou stranu i malebná…“ nastínila základní vizi pilotního projektu s názvem Po stopách dolů jeho zpracovatelka Alexandra Zdeňková.
Významným parterem celého pilotního projektu je Skupina ČEZ. Proto se v úterý 23. listopadu uskutečnilo mezinárodní setkání v Informačním centru Ledvice. Zde se jeho účastníci seznámili díky zástupcům ČEZ a Severočeských dolů jak s historií, současností a budoucností Elektrárny Ledvice, tak i s Krajinou s lepší vyhlídkou, jak důlní společnost pojmenovala svůj nosný program rekultivací a obnovu krajiny po těžbě.
Účastníci mezinárodního setkání během prohlídky Informačního centra Ledvice - průvodkyně Dita Červinková a starosta Droužkovic Milan Živný.
Účastníci mezinárodního setkání během prohlídky Informačního centra Ledvice - Gašper Kleč ze Slovinska a jeho kolegyně po zhlédnutí 3D filmu.
Pilotní projekt „Po stopách krajů“ má dva okruhy, které mají lépe přiblížit turistům to, jak je v Ústeckém kraji krásně a co vše je v něm k vidění. Každý je zaměřen na historické, kulturní a přírodní zajímavosti daných lokalit. První okruh se jmenuje Tušimický. Jeho páteří jsou Doly Nástup Tušimce, zřícenina hradu Hasištejna, nechranická přehrada a sportovní areál ve Strupčicích. Pomyslně je pak ohraničen obcemi na Chomutovsku a Mostecku, a to Kadaní, Březnem u Chomutova, Droužkovicemi, Místem, Vysokou Pecí, Strupčicemi, Vrskmaní, Polerady, Malým Březnem u Mostu a Havraní.
Druhý okruh, jak jinak, se jmenuje Bílinský. Pomyslnou osu zajímavostí v jeho případě tvoří samotný Důl Bílina a dále Radovesická výsypka, Vyhlídka Braňany, Naučná stezka Osek, Milešovka, Komáří vížka a jezero Milada. Dotčené obce jsou z Mostecka, Teplicka a Ústecka. Konkrétně se jedná o Louku u Litvínova, Český Jiřetín, Mariánské Radčice, Braňany, Hrobčice, Kostomlaty, Světec, Duchcov, Ledvice, Zabrušany, Osek, Lom, Háj u Duchcova, Hrob, Dubí, Proboštov, Modlany, Chlumec, Chabařovice, Trmice, Řehlovice a Srbice.
Oba okruhy jsou primárně zaměřené na oblasti postižené těžbou uhlí s cílem zmapovat a ukázat široké veřejnosti místa, která byla těžbou zasažena v minulosti a nyní jsou již rekultivována, a místa, kde stále těžba probíhá. Celkem se jedná o 32 obcí. Někteří starostové proto využili pozvání a rovněž se úterního setkání v Informačním centru Ledvice zúčastnili. Jak přitom zdůraznila Jaroslava Kuszniruková, manažerka projektu, obce hrají v celém projektu důležitou roli a jsou považovány za jeho významné partnery.
„Jsme s kolegyní rádi, že jsme mohli navštívit lokalitu, v níž se nacházejí jak doly, tak i uhelné elektrárny. Jejich soužití s okolím je pro nás zajímavé, poučné a hlavně nové. Máme ve Slovinsku dvě tepelné elektrárny a nyní se rozhoduje o stavbě třetí. Vedou se o tom politické diskuze a pro nás je dobré vidět, co pozitivního může přinést soužití s takovýmto průmyslem v dané oblasti,“uvedl Gašper Kleč z Rozvojového centra Litija ve Slovinsku.
Rovněž ostatní účastníci setkání se shodli na tom, že pilotní projekt Ústeckého kraje je zajímavý a co je hlavní, má kořeny v místních souvislostech, což je velice důležité. Pro většinu z nich přitom návštěva na severu Čech přináší novum a poučení, neboť jejich dosavadní projekty se příliš průmyslem nezabývaly. Většinou byly zaměřeny na rozvoj venkova z pohledu historických souvislostí propojených se zemědělstvím či přírodou.
„Historické kořeny a rozvoj turistiky spolu úzce souvisejí. Máme zkušenosti s pilotními projekty, které se týkají rozvoje venkova, tedy zemědělství a jeho napojení na historické souvislosti. V průmyslové oblasti je to pro nás nové. Jsme rádi, že jsme tady a že se můžeme hodně naučit,“ shodli se například Andres Rösch ze Spolkové republiky Německo a Anna Berežnicka z Polska.