„V horní levé části náměstí se nám podařilo odkrýt zachovalé zbytky dřevěného srubu. Jsou v tak dobrém stavu, že můžeme udělat podélný řez a podle letokruhů na rok přesně určit, kdy byl strom poražen a následně použit na výstavbu objektu. Stavba horkovodního napáječe, kterou zajišťuje ČEZ Teplárenská, je tudíž pro nás mimořádnou historickou příležitostí poznat opět blíže počátky, podobu a vývoj podhradí jedné z českých aglomerací raného středověku. Jak totiž prokázaly předchozí výzkumy, jsou v bílinských podmínkách běžnou součástí nálezového fondu předměty z organických materiálů, a to díky vysoko položené hladině spodní vody a říčním sedimentům říčky Bělé. Tato situace je srovnatelná s malostranskou situací pod Pražským hradem,“ neskrývá nadšení Petr Čech, archeolog ze žateckého pracoviště Archeologického ústavu akademie věd ČR v Praze, který vede výzkum.
Zřejmě jeden z prvních domů obyvatel raně středověké aglomerace v Bílině, pojem měšťanský dům se uvádí až od 13. století, není jediný zajímavým objevem. Plastové košíky plné úlomků kostí, pravděpodobně zvířecích, a hlavně keramických střepů doplňuje například i skleněný prsten, podle předběžného odhadu ze 12. nebo 13. století. „Jsou tu pro nás doslova archeologické žně,“ říká terénní technik Jaroslav Hladík, který na místě dohlíží na mechanický odkryv budoucí trasy potrubí. Jeho tým asi dvou desítek lidí přitom pracuje deset hodin denně, včetně sobot a nedělí.
Kromě náměstí zaměřili archeologové svou pozornost i na okolí kostela sv.Petra a Pavla, za nímž rovněž povede horkovodní napáječ. V jeho trase se totiž v minulosti nacházelo pohřebiště. Několik nalezených a poměrně zachovalých koster a další kosterní pozůstatky jsou přitom důkazem, že v této lokalitě se pohřbívalo od 13. do 17. století, kdy byl hřbitov zrušen. Veškeré nálezy, ať již z náměstí nebo od kostela jsou pochopitelně zdokumentovány jak písemně, tak i fotograficky a budou předmět dalšího výzkumu.
„Nejstarší písemnou zmínkou o raně středověké Bílině je zpráva o bílinské provincii z roku 993. K místu se váží události českých dějin z roku 1040, kdy proběhlo střetnutí mezi českým knížetem Břetislavem I. a německým králem Jindřichem III. Z nečetných zpráv 11. a 12 století vyplývá, že raně středověká aglomerace Bílina byla centrem stejnojmenné provincie. V místě náměstí se rozkládalo podhradí s kostelem sv. Petra zmíněným kronikářem Kosmou k roku 1061. Je proto logické, že trasa horkovodního napáječe bude kopírovat i místa, kde se v minulosti pohřbívalo,“ vysvětluje Petr Čech.
Záchranný archeologický průzkum by měl v Bílině probíhat do poloviny října. „Jakmile se vším skončíme vytvoří se ve výkopech pískové podloží, které ochrání nižší nezkoumané vrstvy. Jdeme totiž jen do hloubky požadované stavbou. Možná, že bychom se prohrabali až do pravěku, ale to už ponecháme na těch, co zde budou kopat třeba sto let po nás. Položené potrubí přitom nižší vrstvy nepoškodí,“ dodal Petr Čech, který kvitoval dobrou spolupráci se Skupinou ČEZ.
„Nejsme žádní barbaři, jimž by byl lhostejný odkaz našich předků. Skupina ČEZ tudíž nepatří mezi ty společnosti, které by někde hrábly bagrem, aniž by si zajistili dohled památkářů či archeologů. I když záchranný archeologický výzkum je pro zadavatel velkých staveb ze zákona povinný, my ho považujeme vždy za samozřejmost,“ říká Vladimír Gult, generální ředitel ČEZ Teplárenská, a. s.
V rámci Ústeckého kraje regionálně významný společný projekt města Bíliny a teplárenské společnosti ze Skupiny ČEZ je naplánován do tří etap. První proběhne ještě do konce letošního roku a bude obnášet realizaci nových přípojek v centru města. Druhá je naplánovaná na rok 2012, kdy dojde k přepojení plynových kotelen na nově vybudovaný horkovod. Ve třetí etapě je počítáno s dokončením posledních přípojek, přičemž by měla skončit do konce roku 2015.Zatímco převážně domácnosti se dočkají jen přepojení ze stávajících plynových kotelen označovaných jako PP1 a PP2, objekty v centru budou připojeny zcela nově.
„Na centrální zásobování teplem budou v centru připojeny městské objekty, v nichž sídlí Správa sociálních služeb, odbor dopravy MěÚ, Základní umělecká škola, plavecká hala, zimní stadion a další. Z mimoměstských pak například půjde o administrativní budovu Severočeských dolů. U všech je předpokládáno, že ročně budou zásobovány teplem ve výši 27 TJ. Dalších 42 TJ tepla bude ročně určeno pro Hornickou nemocnici s poliklinikou a bytové objekty v lokalitě Pražské Předměstí. V případě bytových jednotek se jedná o 1 150 domácností,“ uzavírá za teplárenskou společnost Skupiny ČEZ Petr Smrž, manažer provozní jednotky Bílina. Jak ještě dodal, se spoluprací s archeology je pochopitelně počítáno i během mechanického a strojového hloubení výkopů v dalších lokalitách, kudy potrubí povede.