Těsnostní a pevnostní zkoušky hermetických prostor každého reaktorového bloku se provádí jednou za deset let a jejich cílem je praktické ověření stavu bloku a jeho schopnost odolat následkům maximální projektové havárii. Poprvé od loňského roku se tyto testy provádí při hodnotě 130 kPa, což je ve srovnání s jinými elektrárnami ve světě jedna z nejvyšších hodnot. „Důvodem použití takto vysoké hodnoty je reálně ověřit a prokázat odolnost celého kontejnmentu, kterou musíme doložit k právě probíhajícímu řízení u žádosti na další dlouhodobý provozu bloku. Všechny naměřené hodnoty byly výrazně pod stanovenými limitními hodnotami“, řekl Miloš Štěpanovský, ředitel elektrárny.

Přípravy na zkoušky probíhaly s několika měsíčním předstihem a byla jim věnována velká pozornost. Samotné zkoušky pak probíhaly nepřetržitě 4 dny a bylo do nich zapojeno přes 100 zaměstnanců a XX inspektorů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. U zkoušky pevnosti, při které jsou hermetické prostory natlakovány vzduchem na 130 kPa, se měří průhyby a deformace vertikálních i horizontálních stěn a konstrukcí. Při těsnostní zkoušce se měří těsnost hermetických prostor, při které nesmí po určenou dobu samovolně klesnout tlak pod definovanou úroveň. S ohledem na bezpečnost byla přijata opatření omezující vstup a výskyt osob ve vymezených prostorách. Na sobě nezávislá měření prováděli odborníci z VUT Brno, VÚEZ Levice, BESTEX Brno, INSET Praha a SMALL Polička.

Pro měření deformací se při tlakové zkoušce, kromě jiného, používá geodetické 3D měření, které se provádí pomocí tzv. geodetických totálních stanic měřicích vodorovný úhel, svislý úhel a vzdálenost k cíli. Délka se měří pomocí doby letu laserového paprsku. Pro dosažení co největší přesnosti byly jako cíle použity speciální odrazné hranoly. Celý proces je zcela automatizovaný – totální stanice se bez potřeby obsluhy otáčí a cílí na jednotlivé měřené body. Měřilo se za pomocí velkého množství bodů, např. jen na vnější straně barbotážní věže jich bylo padesát. Všechny body se měřily v intervalu 15 min. Při měření je dosahována více než milimetrová přesnost a jsou kompenzovány okolní vlivy jako například teplota, mlha nebo sluneční záření.