„Přemýšleli jsme, jak a čím ještě více oživit naše akce pro nejširší veřejnost, abychom přilákali co největší počet dětí. Napadlo nás, že by mohly nahlédnout do historie hornictví zábavnou a soutěživou formou s pomocí pohádkových postav, které podle pověstí pomáhají havířům s těžbou. Pochopitelně jsou to permoníci, ale i drak a ohnivec. Rovněž jsme chtěli zajímavou formou poukázat na skutečnost, že uhlí a výroba elektřiny k sobě stále neodmyslitelně patří a také na to, že posléze vracíme krajinu zpět přírodě,“ říká Renata Malíková ze Severočeských dolů, v jejíž hlavě se zrodil nápad provést děti historií hornictví.

Realizace nápadu pak trvala dva měsíce, přičemž se jí zhostila společnost Tercie z Boleboře, která se zaměřuje na výrobu historických rekvizit a pomůcek, včetně her a atrakcí. „Sami organizujeme různé historické slavnosti, takže vyrobit něco například z období gotiky či renesance není pro nás žádný problém. Téma hornictví ovšem pro nás byla zcela nová a neprobádaná výzva. Proto jsme se nejdříve pustili do studia dochovaných dokumentů a knih. Výborným vodítkem byl pro nás německý učenec Georgius Agricola, který žil v 16. století na druhé straně Krušnohoří. Jeho po stovky let užívané hornické příručky obsahují všechno co bylo tehdy k těžbě zapotřebí. Pak už stačilo jen vyměnit rudu za uhlí,“ poznamenal Petr Vidlas ze společnosti Tercie.

Krušnohorští dobývači rudy i hnědého uhlí totiž používali ve stejné době i stejné nástroje a techniku. Kromě starých hornických symbolů se tak každý díky interaktivní expozici například dozví, co je to hašplo (primitivní vrátek), jak vypadaly starý dřevěný důlní vozík či švancara (hornická sekera, v našem případě ovšem velmi zjednodušená) a k čemu sloužily mlátek a želízko (známá zkřížená kladívka, která se stala hornickým znakem). Nechybí ani zvonička, která každý den ohlašovala konec šichty, a také klasická miniaturní kolečka, do kterých děti „narubou“ v temné štole uhlí a to pak dovezou do elektrárny, aby posloužilo k výrobě elektrické energie.

„To byl další důležitý moment naší tvorby. Museli jsme alespoň panelově zhotovit elektrárnu a vyrobit sloupy elektrického vedení. Z nich děti sestaví trasu k lampičkám a samy si je rozsvítí, aby pochopily, že vydolováním uhlí vše nekončí. Ochranu životního prostředí jsme pojali tak, že modrá plocha představuje rybníček na zrekultivovaném území, v jehož okolí jsou poházeny dřevěné placky se zelenými žabičkami. Soutěžící je musí chytit na háček a přenést zpět do vody. Rovněž mohou kolem břehu vysázet nové stromky. Pak tu ještě třeba máme slalom mezi malými permoníky, další obří permoník je rozbit na střepy a děti si s ním hrají jako s puzzle skládačkou,“přiblížil ještě některé atrakce Petr Vidlas.

Expozici dceřiných Severočeských dolů si za Skupinu ČEZ pochvaluje i Marie Dufková, která mimo jiné metodicky řídí všechna informační centra. Podle ní je nyní infocentrum opravdu kompletní. Zatímco jeho přízemí a horní patro patří díky technickým vymoženostem spíše dospělým a starším dětem ze základních a středních škol, suterén je teď určen pro ty nejmenší. „I když během své návštěvy rovněž zhlédnou 3D film o vzniku a vývoji klasické energetiky od Velkého třesku přes dinosaury až po rozsvícení žárovky v bytě, stále jim vzhledem k nízkému věku celá řada souvislostí uniká. Nyní se mohou jednoduchou a hravou formou samy stát aktéry historie,“ uzavřela Marie Dufková.

Informační centrum v Elektrárně Ledvice je přístupné veřejnosti od pondělí do pátku, vždy od 7 do 15 hodin. V případě větších skupin si lze jeho návštěvu předem telefonicky objednat na čísle 411 10 2313 nebo prostřednictvím e-mailu: infocentrum.ele@cez.cz. Informační centrum bylo vybudováno v rámci probíhající komplexní obnovy uhelných elektráren a výstavby Nového zdroje v Ledvicích. Modernizace elektráren přinese další zlepšení v oblasti životního prostředí na severu Čech.