„Kotel má po svaření trubky v základním stavu. Jsou holé s neošetřeným povrchem a tudíž i náchylné ke korozi. Systém je také plný drobných nečistot, právě zbytků po svařování. Proto se musí provést chemická vyvářka kotle, aby se z něj vyplavily všechny nečistoty. Speciální chemikálie navíc ošetří celý tlakový systém ochrannou vrstvou, která zabrání korozi,“ zjednodušil celý složitý proces Otakar Tuček, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov.

První zapálení kotle proběhne mimo připojení na turbínu a následné profuky dokonale vyčistí celý technologický systém. „Pára jde mimo turbínu přes soustavu destiček. Podle toho, jak jsou destičky posekané vytlačenými nečistotami, se odvíjí i počet profuků. Může být jeden, ale třeba i pět. Prostě profukuje se tak dlouho, dokud destičky svým vzhledem neodpovídají požadovaným parametrům na provoz. Teprve když je pára čistá, se připojí parovody na turbínu,“ dodal ještě Otakar Tuček.

Komplexní obnova elektrárny Tušimice, je první akcí z programu obnovy zdrojů ČEZ. Začalav roce 2007 a ve finále zlepší parametry všech hlavních technologických celků elektrárny od hlavního výrobního zařízení kotelny přes strojovnu až po odsíření. Proběhne při ní i obměna či modernizace systému kontroly a řízení, elektročásti, zauhlování, vnitřního spojovacího potrubí a venkovních provozů.

I když modernizace bloků 23 a 24 teprve vstoupila do závěrečného finiše, v elektrárně se již pomalu připravují na druhou etapu, která obnáší obnovu bloků 21 a 22. „Scénář bude praktický stejný, přičemž s ukončením druhé etapy počítáme v roce 2011. Při tak zásadní modernizaci a instalaci nových technologií v rámci všech čtyř bloků pak lze počítat s dobou provozu elektrárny na dalších 25 let. Obnova přitom zvýší účinnost bloků na 38 % a umožní spalovat méně kvalitní energetické uhlí, které bude k dispozici v lokalitě Libouš právě po roce 2010,“ uzavírá Otakar Tuček s tím, celá komplexní obnova elektrárny Tušimice II byla vyčíslena na zhruba 26 miliard korun.

Elektrárna Tušimice II se čtyřmi 200 MW bloky byla uvedena do provozu v letech 1974–1975. Postavena byla, shodně jako dnes již neexistující ETU I, přímo u Dolů Nástup Tušimice Severočeských dolů, odkud uhlí přichází pásovou dopravou až do kotelny. Elektrárna je uspořádána blokově s vyvedením výkonu do přenosové soustavy 400 kV. Odsířena byla v letech 1994 až 1997. Vyrobeným teplem zásobuje město Kadaň.