„Kolegové z Tušimic zasahovali v rámci IZS třikrát, prunéřovští měli výjezdů devět,“ říká Luboš Lorenz, velitel Pobočné stanice požární ochrany Elektráren Tušimice a Prunéřov. Jak dodal, v případě nehodovosti se na statistice nejvíce podepsala silnice 1/13 vedoucí kolem Elektráren Prunéřov. „Požár jsme pomáhali likvidovat jen jeden, a to v Kadani, kde hořela střecha obytného domu,“ doplnil velitel hasičů. Ke dvěma případům zahoření zapříčiněnými jinými subjekty pak došlo i během demontážních prací v Elektrárně Prunéřov II. Vzhledem k tomu, že se jednalo o likvidaci staré technologie, byla škoda nulová.
Návrat prunéřovských hasičů z jednoho z prověřovacích cvičení. Jeho smyslem bylo změření časového dojezdu na místo případného zásahu a rovněž kontrola průjezdnosti komunikací a heliportu pro případ přistání letecké záchranné služby.
Technickou a technologickou pomoc poskytovaly hasičské jednotky ve 43 případech. Tušimičtí tak mají na svém kontě 20 a prunéřovští 23 zásahů. O předzdravotní pomoc se podělili v poměru 4:11. Jednalo o náhlou nevolnost na pracovišti, kolapsy, epileptické záchvaty, ale bohužel i pracovní úrazy zaměstnanců dodavatelských firem. Zatímco v Tušimicích měli pouze jeden dohled nad prací s otevřeným ohněm, v Prunéřově jich bylo dvacet. „Takzvaných ostatních zásahů jsme absolvovali celkem 152. Kromě planých poplachů, různých kontrol protipožárních opatření a podobně jsme museli několikrát likvidovat následky prudkých lijáků odčerpáváním vody ze zaplavených prostor. Během loňských povodní jsme navíc zabezpečovali vodní elektrárnu Kamýk,“ podotýká Luboš Lorenz. Nedílnou součástí pracovních povinností hasičů byly i prověřovací cvičení.
„Samozřejmě, že některá se opakují, neboť se jedná o zabezpečení stěžejní technologie nezbytné pro chod elektráren. V rámci probíhající komplexní obnovy prunéřovské dvojky jsme se také zaměřili na stíněné podmínky. Proto neustále prověřujeme naši rychlost a dojezdnost na nejrůznější místa v elektrárně, a to vzhledem k četným objížďkám, zúženým komunikacím a kumulaci stanovišť nejrůznějších dodavatelských firem,“ poznamenal Luboš Lorenz.
Novinkou pak byly kontroly v místech, které vytipoval sám ředitel elektráren Otakar Tuček. Hasiči se tak zaměřili na to, zda jsou dodržována pravidla bezpečnosti práce a způsob stání motorových vozidel v areálu elektráren. „Ne všude je totiž parkování dovoleno. Hlavně plochy, které jsou určeny pro naši zásahovou techniku, bývají často obsazeny. Musí přitom vždy zůstat prázdné, protože nikdo nikdy neví, kdy kam bude zapotřebí vyjet. Takovým místem je například heliport, který je určen pro přistávání vrtulníku a ne jako odstavná plocha pro náklaďáky a služební vozy dodavatelských firem. Jinde nám zase brání v projetí,“ vysvětluje Luboš Lorenz.
Opatření jsou jasná, pokud nejde o opakující se případ, tak řidič vyvázne jen s napomenutím a upozorněním, že stojí na špatném místě. Pokud však domluva nepomůže a vozidlo se objeví na zakázaném stání i v další dny, přijde na řadu finanční postih a v nejhorším případě i vyhoštění a zákaz vjezdu do elektrárny. „Prostě jsme se vloni více zaměřili na prevenci, a protože se to vyplatilo, budeme v systému prevence – represe pokračovat i v letošním roce,“ uzavřel velitel elektrárenských hasičů.
Profesionální hasičské jednotky jsou začleněny do vnitřní organizační struktury Elektráren Tušimice a Elektráren Prunéřov od samého začátku. V současné době v Elektrárnách Prunéřov působí 24 a v Tušimicích rovněž 24 hasičů. Na každé elektrárně je technik požární ochrany a obsluha ohlašovny požárů. Všichni jsou v pohotovosti čtyřiadvacet hodin denně, přičemž čtyři směny se střídají vždy po dvanácti hodinách. V praxi to znamená, že ve službě jsou vždy čtyři hasiči, včetně velitele družstva. Další čtyři se pak na směny střídají v ohlašovnách požárů. Jsou to ti, kteří například již neprojdou zdravotními prověrkami a nemohou tak do terénu, ale na druhou stranu mají ještě daleko do výslužby. Jako dlouholetí praktici přitom ihned dokáží vyhodnotit vzniklou situaci a dále komunikovat se všemi během zásahu na profesionální úrovni, což je pro jednotky velkým přínosem. Všichni elektrárenští hasiči mají za sebou tvrdý výcvik, nejrůznější školení a proškolování. Proto dokáží poskytnout předlékařskou pomoc zraněným osobám, pohybovat se ve výškách nebo zasahovat v protichemických oblecích a podobně. Do všech míst v elektrárnách se podle vzdálenosti dostanou maximálně do čtyř až pěti minut
V rámci uhelných elektráren Skupiny ČEZ působí jeden velký profesionální útvar Požární ochrany (do konce roku 2010 Hasičský záchranný sbor). Kromě elektráren Tušimice a Prunéřov, které tvoří jednu stanici, jsou další v elektrárnách Mělník a Tisová. Hasiči z Počerad a Dětmarovic byli vzhledem vyčlenění elektráren do samostatných akciových společností, rovněž vyčleněni do samostatných podnikových jednotek. Do celorepublikové působnosti profesionálních hasičů z elektráren spadá i Vltavská kaskáda, na níž má Skupina ČEZ vodní elektrárny.
