Tři roky po své „padesátce“ podstoupí vodní elektrárna Lipno nejrozsáhlejší omlazovací kúru v historii. Odstávka části elektrárny na největším umělém jezeře v České republice začala 5. listopadu a bude trvat celý rok. S trochou nadsázky se dá říci, že po ní už nic nebude tak jako dříve. Specialisté vymění jednu z 60 MW turbín, která je umístěna 160 metrů pod povrchem země. Předpokládá se, že jen vysekávání spirály turbíny bude znamenat odstranění desítek tisíc tun betonu. V rámci opravy dojde k nahrazení spirály turbíny, oběžného kola a rozváděcích lopat. „Zlatými hřeby“ celé modernizace budou transporty a usazování 7,5tunového oběžného kola, 17tunového hřídele a rotoru o hmotnosti 210 tun.
Vodní elektrárna Lipno
„Česká republika má omezené hydrologické podmínky pro výstavbu nových velkých vodních elektráren. Reálná šance na zvýšení výroby čisté elektřiny spočívá proto téměř výhradně v rekonstrukcích stávajících zdrojů spojených se zvyšováním jejich účinnosti,“ říká Zdeněk Saturka, ředitel Vodních elektráren ČEZ, a.s.„Po dokončení modernizace elektrárny Lipno I očekáváme, že dojde k navýšení její účinnosti o pět procent. Přírůstek produkce ve výši čtyř milionů kWh ročně pokryje spotřebu více než tisícovky domácností,“ dodává Zdeněk Saturka. Lipenská elektrárna ročně vyrobí zhruba 150 milionů kWh a dodá elektřinu pro více než 40 tisíc domácností.
Akce bude znamenat roční práci pro desítku specialistů. Celkové investice modernizace nepřesáhnou částku 200 milionů korun. Zhotoviteli, kteří vyšli vítězně z veřejné soutěže, jsou konsorcium ČKD Blansko Engineering a ČKD Blansko Strojírny pro strojní část projektu a společnost 1. Servis Energo pro generátor.
Modernější = ekologičtější
Vodní elektrárny ČEZ a.s., významně přispívají ke stabilizaci energetické soustavy. Jsou schopny dodávat elektřinu do sítě za 90 – 150 vteřin, a optimalizovat tak provoz tepelných elektráren.
V dalších letech se ve stále větším rozsahu začnou na objemu výroby Vodních elektráren ČEZ, a. s., projevovat pozitivní efekty vyplývající z programu ekologizace a modernizace. „V roce 2022 počítáme s celkovým přírůstkem produkce ve vodních elektrárnách o více než 60 milionů kWh ročně,“ připomněl Zdeněk Saturka. To bude znamenat elektřinu pro dalších 17 tisíc domácností a úsporu emisí CO2 zhruba o 60 tisíc tun. Již dříve zmodernizovaná soustrojí a nové technologie zajišťují lepší zpracování hydropotenciálu např. na elektrárnách v Kamýku, Slapech, Mohelnu, Vraném nad Vltavou a přečerpávacích vodních elektrárnách Dalešice a Štěchovice.
Modernější nová soustrojí často znamenají také ekologičtější výrobu. „Přecházíme například ze středotlaké na vysokotlakou hydrauliku, kde se množství oleje redukuje zhruba na desetinu. V rámci rekonstrukcí měníme také pohyblivé mechanismy na provedení v bezmazném uložení. Například z oběžných kol jsme tak odstranili desítky litrů oleje. Případná netěsnost této části turbíny, která je přímo obtékána vodou, proto nepřináší žádné ekologické riziko,“ vypočítává konkrétní přínosy Zdeněk Saturka.
Více o vodních zdrojích Skupiny ČEZ v ČR
Vodní elektrárna Lipno
Vodní elektrárna Lipno I dokončená v roce 1959 je součástí vltavské kaskády. Regulací odtoku se zvětšují minimální průtoky, omezují povodňové špičky a zvyšuje se výroba v ostatních elektrárnách vltavské kaskády. Energetický význam elektrárny Lipno I představuje výroba levné, ekologicky čisté, špičkové elektrické energie a využití pro regulaci výkonu celostátní energetické soustavy. Její velmi rychlé najetí na plný výkon 120 MW za 226 vteřin a dálkové ovládání z centrálního dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích umožňuje ovlivňovat výkonovou bilanci elektrizační soustavy České republiky. Kolísání odtoku vyrovnává malá průtočná vodní elektrárna Lipno II o výkonu 1,5 MW, vybudovaná pod Lipnem I.
Samotná vodní elektrárna se nachází v podzemní klimatizované kaverně o rozměrech 65 x 22 m a výšce 37 m, vylámané v hloubce 160 m pod terénem v blízkosti hráze. Voda je přiváděna na turbíny dvěma tlačnými ocelovými šachtami, průměru 4,5 m a délky 160 m, přes kulové uzávěry a odváděna je 3,6 km dlouhým podzemním odpadním tunelem, širokým 8,4 m a vysokým 7,8 m. K dopravě technologického zařízení a personálu do podzemí slouží šikmý tunel se sklonem 45°, široký 6,8 m a vysoký 9,7 m.
V podzemní elektrárně, uvedené do provozu v roce 1959, jsou umístěna dvě plně automatizovaná soustrojí s Francisovými turbínami a potřebná elektrická zařízení. Elektrická energie z generátorů se vyvádí tunelem pomocí kabelů do nadzemních transformátorů a rozvodny. V nadzemním areálu je též umístěna rozvodna 22 kV, která zásobuje rozsáhlé okolí elektrickou energií.