Vodní dílo tvoří od roku 1960 soustava dvou hrází, umělých vodních nádrží a dvou vodních elektráren Lipno I a Lipno II. Využití spádu 160 m jako zdroje špičkové a regulační elektrické energie je jen jednou z mnoha funkcí Lipna -  zajišťuje i minimální průtok ve Vltavě pod Lipnem II, chrání před povodněmi, ovlivňuje zimní průtokový režim, zlepšuje hygienické podmínky ve Vltavě pod vodním dílem, dodává vodu pro obec a papírnu Loučovice a konečně je využíváno jako vodní nádrž k rekreaci, rybolovu a lodní dopravě.

V březnu letošního roku přistoupila Společnost ČEZ k rozsáhlému projektu zvyšování účinnosti elektráren Vltavské kaskády, v rámci kterého bude investovat do roku 2018 cca 200 milionů Kč . Výroba z celé kaskády by tak měla vzrůst o 4 – 5 %, tedy až o 33 GWh ročně. http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/2350.html

„Vnímáme Vodní elektrárnu Lipno jako důležitou součást našeho výrobního portfolia. Díky vhodně zvoleným investičním akcím se nám navíc daří zvyšovat výkonnost jednotlivých zdrojů Vltavské kaskády. Daří se nám tak dodávat naším zákazníkům více bezemisní energie.“, uvedl Zdeněk Saturka, ředitel vodních elektráren Skupiny ČEZ,

Všechny technologické pochody v obou elektrárnách jsou plně automatizovány. Zařízení je koncipováno jako bezobslužné, dálkově řízené z dispečinku ČEZ, a. s., Vodní elektrárny ve Štěchovicích. Nepřetržitý provoz kontroluje jeden směnový pracovník.

Vodní elektrárna Lipno I disponuje výkonem 60MW, voda je přiváděna na 24 rozváděcích lopat  dvou Francisovýcj turbín. Obě turbíny jsou pevně spojené s generátorem, voda, která odevzdala svou energii, odtéká odpadním tunelem o délce 3,6 km do vyrovnávací nádrže Lipno II ve Vyšším Brodě.

Přehradní hráz, 296 m dlouhá a 25 m vysoká, celá nádrž je svou plochou o rozloze 4870 ha největším umělým jezerem v České republice. Leží v nadmořské výšce 726 m n. m. a má objem 309 mil. m³ vody.

Vodní elektrárna Lipno II má za účel zejména vyrovnávat odtok vody z elektrárny Lipno I. Je to průtočná vodní elektrárna s jednou Kaplanovou turbínou a generátorem o výkonu 1,5 MW. Hladinová regulace zajišťuje rovnoměrný odtok vody pod vodním dílem, vodní nádrž má obsah 1,6 mil. m³, rozlohu 12,4 ha a leží ve výšce 558 m n. m.

Zajímavá data za 50 let Lipna

Martin Pavlíček

mluvčí Skupiny ČEZ

manažer komunikace pro střední Čechy

Telefon +420 211 042 540

Mobilní +420 724 932 260

www.cez.cz

Informační centrum naelektrárně Lipno I

Otevírací doba je od 15.6. do 15.9., denně 10:00 – 16:00 každou celou hodinu,  ostatní dny pouze po předchozím objednání.

Kontakt:tel.: 606 445 798, 607 673 651, 607 666 928, e-mail: infocentrum.eli@cez.cz.

Historie Elektrárny Lipno

Území šumavské náhorní roviny nad soutěskou v Lipně se již dávno nabízelo k využití Vltavy pro vodohospodářské účely. Soutěska v dávných dobách uzavírala řeku v jezeře a když došlo vlivem geologických změn k prolomení této soutěsky, vyhloubila voda mohutné peřeje v celém údolí v blízkosti dnešní „Čertovy stěny“. Tyto peřeje mezi Lipnem a Vyšším Brodem byly 12 km dlouhé a vltavské řečiště na tomto úseku klesá o 160 m. Tato okolnost sama o sobě vybízela na začátku tohoto století i k energetickému využití.

V minulosti přicházela s téměř roční pravidelností velká voda. Zátopy páchaly značené škody a lidé hledali řešení, jak jim zabránit. Jednou z možností byla stavba záchytných přehrad. První myšlenky na toto řešení vznikaly již počátkem 19. století, první studie pochází z roku 1892. Tehdejší návrh předpokládal stavby nádrží u Frymburku a u Želnavy. V roce 1931 pak byla vypracována další studie, která již navrhovala umístění nádrže v prostoru za dnešní hrází. Tato studie byla dále rozpracována a zdokonalována, aby pak byl v roce 1951 vypracován generální projekt vodního díla Lipno. V té době již probíhal geologický průzkum, zařizovalo se staveniště a pomalu se začala rozbíhat vlastní stavba.

Stavba byla rozdělena na několik částí, a to hráz, hydrocentrálu, průmyslový vodovod do papíren, úpravy ve zdrži a komunikace, sídliště Lipno, Vyšší Brod, Slupečná a Lipno II. Stavby hydrocentrály tvořily vtokový objekt, odpadní tunel, podzemí s šikmým nákladním výtahem a rozvodna s příslušenstvím. Stavbu Lipno II tvořila hráz a hydrocentrála.

Originální řešení vodního díla Lipno s elektrárnou instalovanou v podzemní kaverně v hloubce 160 m pod povrchem přinášelo v průběhu stavby pochopitelně celou řadu problémů. Nedostatek odborných profesí, vysilující práce v kesonech, výlomy v žulovém masivu, který byl zvláště nad kavernou strojovny často narušován kaolinovými vložkami, výlom 220 m dlouhého tunelu pod úhlem 45°a odpadního tunelu do Vyššího Brodu, dlouhého 3,6 km, to všechno a řada dalších problémů se řešilo během stavby. Po dokončení montáží technologie, nutných zkouškách a měření bylo 13.8.1959 uvedeno do provozu prvé soustrojí, a to TG2, soustrojí TG1 zahájilo provoz 5.1.1960.

Od uvedení do provozu byly všechny povodňové vlny transformovány tak, že nedošlo k ohrožení okolí Vltavy pod Lipnem. Přes vodní dílo provozně protékalo maximálně 92 m³.s^-1 což je hltnost obou turbín a současně maximální propustnost koryta řeky. Maximální okamžitý přítok byl za povodně 2002 více než 500 m³.s^-1 a maximální průtok pod Vyšším Brodem byl 310 m³.s^-1. Od zahájení provozu zpracovávala elektrárna Lipno I veškerou vodu z nádrže. Po revizi manipulačního řádu je od června 1996 vypouštěn do původního koryta Vltavy mezi Lipnem I a Lipnem II sanační průtok 1,5 m³.s^-1.

Technické informace o vodním díle Lipno